Charta OSN: osmdesát let k?ehkého zázraku
Andrea Tornielli
Osmdesát let a celá jejich váha. Dne 26. ?ervna 1945 byla v San Franciscu podepsána Charta Organizace spojených národ?, která v preambuli uvádí jako sv?j cíl ?zachránit budoucí generace p?ed pohromou války“ a ?podporovat sociální pokrok a vy??í ?ivotní úroveň v ?ir?í svobodě“. Podepsali ji zástupci padesáti zemí, které se právě vymaňovaly z nejkatastrofálněj?í – a dosud neukon?ené – světové války, jakou lidstvo kdy za?ilo. Války, která si vy?ádala asi padesát milion? mrtvých, z nich? vět?inu tvo?ili civilisté.
Osmdesát let po svém zalo?ení tato instituce – chrám multilateralismu, jeho? smyslem je up?ednostňování vyjednávání p?ed pou?itím síly, udr?ování míru a dodr?ování mezinárodního práva – za?íná vykazovat známky stárnutí. P?esto bylo její zalo?ení skute?ným zázrakem, který se odehrál v americkém městě pojmenovaném po světci z Assisi. Zázrak k?ehký jako sklo Skleněného paláce, úst?edního síla OSN, který p?inesl d?le?ité výsledky: kodifikaci a rozvoj mezinárodního práva, vytvo?ení normativního rámce pro lidská práva, zdokonalení humanitárního práva, ?e?ení mnoha konflikt? a mnoho mírových a smír?ích operací.
Tento k?ehký zázrak dnes pot?ebujeme více ne? kdy jindy. Musíme ho u?init méně k?ehkým, vě?it v něj, tak jak v něj vě?ili Petrovi nástupci, kte?í v letech 1965 a? 2015 nav?tívili newyorské sídlo OSN a uznali, ?e Organizace spojených národ? byla a nadále je adekvátní právní a politickou odpovědí na dobu, v ní? ?ijeme, poznamenanou technologickou mocí, která v rukou ideologií m??e vést k hrozným zvěrstv?m.
V uplynulých dnech italský ministr obrany Guido Crosetto během jedné konference na Univerzitě v Padově s jasným realismem ?ekl: ?Musíme bránit úspěchy let, které nás vedly ke kodifikaci mezinárodního práva, které se zcela li?í od mezinárodního ?ádu a velmi ?asto je s ním v rozporu. Proto?e mezinárodní ?ád – dodal italský ministr – je obvykle vnucen někým silněj?ím, kdo m??e rozhodnout, ?e v některých p?ípadech toto právo neplatí. To je to, co za?íváme nyní... Je to proto, ?e multilateralita zanikla a OSN má ve světě stejnou váhu jako Evropa, tedy ?ádnou!“.
Není t?eba velké p?edstavivosti, aby bylo jasné, na co se jeho slova vztahují: sta?í se podívat na to, co se stalo v posledních t?ech letech, od ruské agrese na Ukrajinu po nelidský útok Hamásu na Izrael 7. ?íjna; od války, která srovnala Gazu se zemí a proměnila ji v p?ízra?nou hromadu trosek a mrtvých těl, a? po znepokojivý konflikt mezi Izraelem a Íránem, do kterého zasáhly i Spojené státy. Je bohu?el pravda, ?e mezinárodní po?ádek je vnucován silněj?ími, kte?í podle toho, co se jim hodí, rozhodují, kdy prosazovat a kdy ignorovat mezinárodní právo a humanitární právo.
Proto osmdesát let po za?átku tohoto k?ehkého zázraku opakujeme hlasem Lva XIV. slova proroka Izaiá?e, která jsou ?naléhavěj?í ne? kdy jindy“: ?Nezdvihne ji? me? národ proti národu, válce se ji? nebudou u?it.“ Ké? se naslouchá tomuto hlasu. Ké? se naslouchá tomuto hlasu, který p?ichází od Nejvy??ího“, ?ekl pape?, ?ké? se o?et?í rány zp?sobené krvavými ?iny posledních dn?; odmítne se jakákoli logika nadvlády a pomsty a s odhodláním se zvolí cesta dialogu, diplomacie a míru“.
Cesty multilateralismu a vyjednávání. Cesty, které byly nastoleny p?ed osmdesáti lety a které p?edstavují jedinou alternativu pro ná? svět, který se nachází tak blízko propastné sebedestrukce.
