MAP

Sté výročí svatořečení sv. Terezie z Lisieux připadlo na 17.5.2025 Sté výročí svatořečení sv. Terezie z Lisieux připadlo na 17.5.2025 

Kardinál Parolin o Terezii z Lisieux: cesta malosti proti soběstačnosti moderního člověka

U příležitosti stého výročí svatořečení učitelky církve sv. Terezie z Lisieux celebroval 17. května kardinál státní sekretář mši svatou v římském kostele Trinità dei Monti: příklad této řeholnice je odpovědí na „nezkrotné a křečovité hledání nezávislosti na všech a na všem“, které současné době nenabízí řešení „skrytých záhad lidské existence“.

Antonella Palermo – Vatikán

„Jedna z nejoriginálnějších a nejsympatičtějších postav křesťanství“: takto definoval kardinál státní sekretář Pietro Parolin svatou Terezii od Dítěte Ježíše a Svaté tváře, známou jako Terezie z Lisieux, v homilii při mši, které předsedal 17. května v kostele zasvěceném této světici na Trinità dei Monti v Římě. Bohoslužba se konala u příležitosti stého výročí svatořečení karmelitánské řeholnice, jejíž relikvie jsou zde uloženy.

„Malá cesta“, nikoli infantilismus, ale evangelijní radikálnost

Svatá Terezie, patronka misií spolu se sv. Františkem Xaverským, se liší od tohoto jezuitského světce tím, že vedla život v modlitbě, celoživotně v klášteře, aniž by kdy opustila jeho zdi. Kardinál Parolin připomněl „malou cestu“, kterou si zvolila tato svatá, druhá patronka Francie a učitelka církve, jako výraz stylu, který, jak upřesnil, spočívá v tom, že „malé věci“ každodenního života činíme s láskou, pokorou, důvěrou, jednoduchostí a především s úplným odevzdáním se do rukou Božích. Nesmí se to zaměňovat s jakousi snadnou infantilností, poznamenal kardinál; zde se totiž jedná o „radikální návrat k evangeliu“.

Překonat nezkrotnou touhu po soběstačnosti

Kardinál Parolin vyzdvihl také pozornost, kterou sv. Terezie věnovala Bohu, který považuje každého za jedinečného a dává lásku bez ohledu na osobní zásluhy, zcela zdarma. Kardinál státní sekretář vysvětlil silnou aktuálnost poselství svaté Terezie, která si zvolila malost, zatímco člověk dnes, stejně jako kdysi, „různými způsoby odmítá přirozenou vzájemnou závislost na druhých a na ekosystému, aby byl jako Bůh“. Dodal, že „v tomto nespoutaném a křečovitém hledání autonomie, soběstačnosti, nezávislosti na všech a na všem není moderní člověk schopen dát „odpověď na skryté záhady lidské existence“, od smyslu života po pojem dobra a hříchu, od původu bolesti po cestu k dosažení skutečného štěstí.

18. května 2025, 10:15