杏MAP导航

Hledejte

Tradi?ní vyobrazení Ducha svatého ve formě holubice Tradi?ní vyobrazení Ducha svatého ve formě holubice 

Duch svat? a konkláve

Volba pape?e se dá jen nedostate?ně popsat pomocí paralel s politick?mi volbami. Kdy? kardinálové v Sixtinské kapli volí pape?e, podle p?esvěd?ení církve je jim nápomocen Duch stavy. Jak ale p?sobí?

Vatican News

P?i vstupu do Sixtinské kaple kardinálové zpívají starý svatodu?ní hymnus ?Veni Creator Spiritus“ a svolávají tak pomoc Ducha svatého na své shromá?dění. Navazují tak na pradávnou scénu, kdy Duch Bo?í proměnil vystra?ené u?edníky v jeruzalémské ve?e?adle v odvá?né posly evangelia. Také prosby p?ed prvním hlasováním ka?dého dne konkláve výslovně vzývají Ducha svatého a chválí ho jako dárce v?ech dar?, jako obnovitele ?ivota ve světě.

Jan Pavel II.

Jan Pavel II., který se sám dvakrát ú?astnil konkláve, později popsal svou vlastní volbu v roce 1978 dojemnými slovy. P?i znovuotev?ení Sixtinské kaple v roce 1994 ?ekl: ?Právě zde, v tomto svatém prostoru, se shroma??ují kardinálové a ?ekají na projevení v?le Kristovy ohledně osoby nástupce sv. Petra. […] Zde jsem v duchu poslu?nosti Kristu a s d?věrou v jeho matku p?ijal volbu konkláve.“ Pro Jana Pavla II. byla Sixtina ?místem p?sobení Ducha svatého".

Benedikt XVI.

Kardinál Joseph Ratzinger, který se v roce 2005 stal jako Benedikt XVI. nástupcem Jana Pavla II., to viděl st?ízlivěji. V roce 1998 v rozhovoru s Augustem Everdingem ?ekl: ?Ne?ekl bych, ?e Duch svatý vybírá konkrétního pape?e, proto?e existuje p?íli? mnoho d?kaz? proti tomu, bylo jich mnoho, které Duch svatý evidentně nevybral.“ A dodal: ?Ale ?e celkově věc nenechává úplně vlastnímu osudu, ?e nás vede jako dobrý vychovatel na velmi volném vodítku, dává nám velkou svobodu, ale nenechává nás úplně volně se odtrhnout, to bych ?ekl. Bylo by to tedy t?eba chápat v mnohem ?ir?ím smyslu a ne tak, ?e ?ekne: te? si musíte vybrat tohohle.“

Pape? Franti?ek

Pape? Franti?ek, který byl v roce 2013 zvolen pape?em, ocenil zvlá?tní spole?enství mezi kardinály během konkláve. Dva dny po bílém kou?i je p?ijal a hovo?il o ?atmosfé?e velké srde?nosti“ v Sixtinské kapli, v ní? ?vzrostlo vzájemné poznání a otev?enost“. ?A toto poznání a vzájemná otev?enost nám usnadnily následovat p?sobení Ducha svatého. On, Paraklet, je nejvy??ím protagonistou ka?dé iniciativy a projevu víry.“

P?i této a jiných p?íle?itostech Franti?ek popsal Ducha svatého jako toho, ?kdo vytvá?í v?echny rozdíly v církvi“, ale také ?vytvá?í jednotu těchto rozdíl?, nikoli v ?stejnosti‘, ale v harmonii“. Pro Franti?ka byl Duch svatý rozhodující silou, která udr?uje církev ?ivou v rozmanitosti. V Evangelii Gaudium napsal: Duch ?vytvá?í rozmanité a r?znorodé bohatství dar? a zároveň jednotu, která nikdy není uniformitou, ale p?ita?livou mnohotvárnou harmonií“.

Konkláve tak z?stává p?ísně regulovaným tajným procesem – a zároveň vnit?ně duchovní událostí. ?ije z napětí mezi lidskou odpovědností a Bo?í pomocí. Kardinálové dělají, co mohou, tím, ?e se otevírají p?sobení Ducha svatého, a vě?í, ?e ?P?ímluvce“, co? je doslovný význam slova Parakletos, ?ídí dění v církvi.

(gs)

 

 

8. května 2025, 15:18