Bible v obrazech doprov¨¢zej¨ªc¨ª konkl¨¢ve
Paolo Ondarza ¨C Vatikán
?Varování pro kardinály shromá?d¨§né v konkláve¡°, p?ipomenutí ?duchovní odpov¨§dnosti jejich hlasu¡°. T¨§mito slovy komentuje ?editelka Vatikánských muzeí Barbara Jatta Michelangelovy fresky Poslední soud a klenbu Sixtinské kaple. P?íle?itost k tomu poskytla konference s noviná?i uspo?ádaná v p?edve?er zahájení konkláve ve Vatikánské tiskové kancelá?i.
St¨§na, která sahá do nekone?na
?Univerzální ikona, s ní? jsou ?asto ztoto?¨¾ována Vatikánská muzea, ?magnetická p?ita?livost¡° s velkou ?vizuální silou¡°, v ?prostoru bez krajiny a na pozadí modré barvy lapis lazuli¡°, velká freska na st¨§n¨§ za oltá?em Cappella Magna, tak nazvané na rozdíl od Cappella Paolina zvané Parva, upoutá i d¨§sí": jeho realizace v letech 1536 a? 1541 zabrala ?edesátiletému Michelangelovi v ?465 dnech tvrdé práce".
?Parusia¡° je podle Barbary Jatty správný termín pro popis této velké fresky. Zobrazuje toti? poslední p?íchod Krista na zem, aby soudil ?ivé i mrtvé, ?aby nav?dy smazal sv¨§t, ?as, d¨§jiny. Kdo se dívá na Poslední soud, má dojem, ?e tu není ?ádná ze?, ale ?e se jeho pohled otevírá do nekone?ného prostoru tvo?eného chladným modrým vzduchem".
Sixtinská kaple na rytin¨§ Ambrogia Brambilly zobrazující slavnostní m?i z roku 1582
Dojetí Pavla III. p?ed odhalenou freskou
?Michelangelo dokázal mimo?ádn¨§ ú?inn¨§ vyjád?it teologickou nejistotu Parusie. P?ed velkou freskou Michelangela ?lov¨§k za?ívá stra?livý pocit¡°. Musel to za?ít i Pavel III. Farnese, domnívá se ?editelka Vatikánských muzeí, ?kdy? v ?íjnu roku 1541, v p?edve?er svátku V?ech svatých, poklekl zd¨§?ený se slzami v o?ích, kdy? byl odhalen Poslední soud¡°.
Klenba Sixtinské kaple, bo?ský pr?vodce pro nástupce svatého Petra
?Bezkonkuren?ní atrakce¡°, vytvo?ená asi t?icet let d?íve Michelangelem na zakázku pape?e Julia II. v letech 1508¨C1512, je klenba Sixtinské kaple. ?Ka?dý detail, od stvo?ení Adama po odd¨§lení sv¨§tla od tmy¡°, poznamenala Barbara Jatta, ?odkazuje na kone?ný smysl poslání" kardinál? shromá?d¨§ných v konkláve: ?vést církev pod zá?titou bo?ského stvo?ení s v¨§domím nesmírnosti úkolu, který jim byl sv¨§?en".
Malí?ská symfonie mezi duchem a t¨§lem
Fresky na klenb¨§, které nahradily p?vodní hv¨§zdnou oblohu namalovanou Pierem Matteem d'Ameliou v originálním projektu Sixta IV., strýce Julia II., nejsou jen um¨§leckým dílem, ale ?symfonií t¨§l a pohyb?¡°: ?sv¨§dectvím vztahu mezi ?lov¨§kem a nekone?nem; ten, kdo vzhlédne k tomuto velkolepému dílu, je okam?it¨§ uchvácen silou biblického p?íb¨§hu, monumentálními postavami, které jako by vzdorovaly gravitaci a vzná?ely se v ideálním prostoru sv¨§tla a barev¡°.
Geniální vize Michelangela dala malí?skou podobu titánským postavám, o?iveným bezprecedentní plastickou silou, které, jak dodala ?editelka Vatikánských muzeí, ?vyza?ují intenzivní spiritualitu a ka?dou scénu prom¨§¨¾ují v moment hluboké reflexe nad podstatou lidského a bo?ského¡°.
Restaurování, které odhalilo skute?nou Sixtinskou kapli
Nelze opomenout ani ?restaurování století¡°, které bylo dokon?eno v roce 1994 pod vedením Restaurátorské dílny Vatikánských muzeí pod ?ízením Gianluigiho Colalucciho a ?vrátilo tomuto dílu p?vodní zá?ivost barev, zbavilo ho staletí nát¨§r?, prachu a temnoty, které nás nutily dívat se na fresky ?jako p?es zakou?ené sklo". Díky této intervenci m??eme dnes obdivovat klenbu Sixtinské kaple tak, jak ji Michelangelo zamý?lel: jako oslavu ?ivota, sv¨§tla a bo?ství, která i nadále udivuje a inspiruje ka?dou generaci náv?t¨§vník?¡°.
Podobn¨§ konzerva?ní zásah provedený na ?Soudném dni¡°, jak up?esnila Barbara Jatta, ?vrátil fresce p?vodní barevnost, co? umo?¨¾uje její optimální vnímání, které ji? není naru?eno staletími sazí a nát¨§r?¡°.
Ale ?Sixtinská kaple¡° neznamená jen ?Michelangelo¡°. S délkou p?es 40 metr?, ?í?kou 13 metr? a vý?kou 20 metr? je tato místnost, která je vyhledávaným cílem turist? ve Vatikánských muzeích, ale p?edev?ím místem modlitby ur?eným k volb¨§ pape??, také pokladnicí mistrovských d¨§l um¨§lc? 15. století. Jedná se o fresky, které se vinou po st¨§nách a byly vytvo?eny v letech 1481 a? 1483 nejvýznamn¨§j?ími um¨§lci Umbrie a Toskánska té doby na objednávku Sixta IV. Della Rovere. Zobrazují p?íb¨§hy Krista a Moj?í?e a jejich autory jsou Signorelli, Ghirlandaio, Botticelli a Perugino. Nejvýznamn¨§j?ím dílem pro kardinály volitele je pravd¨§podobn¨§ Peruginovo dílo P?edání klí??.
Barbara Jatta je ozna?uje za ?Bibli v obrazech¡° a zd?raz¨¾uje jejich tém¨§? filmový efekt a p?ipomíná prvního pape?e zvoleného v Sixtinské kapli: Alexandra VI. Borgiu v roce 1492. Pokud jsme dnes ?bombardováni obrazy¡°, v dob¨§, kdy byla Sixtinská kaple zdobena, musel být efekt fresek pro publikum zvyklé pouze na reprodukce kreseb nebo ?ernobílých rytin ohromující.
