Kardinál Reina při třetí zádušní mši: „Cítíme se jako ovce bez pastýře“
Vatican News
Třetí mše Novemdiales, devítidenního smutku za zesnulého papeže Františka, se konala v pondělí odpoledne v bazilice sv. Petra a předsedal jí kardinál Baldassare Reina.
Kardinál generální vikář římské diecéze zahájil svou homilii uznáním společného smutku obyvatel Říma, kteří spolu se všemi věřícími po celém světě nejen truchlí nad smrtí svého biskupa, ale cítí se jako „ovce bez pastýře“.
Tato metafora podle něj shrnuje pocity těchto dnů, ale odráží také současný stav lidstva, které se ve světě zmítaném krizemi jeví opuštěné a bez vůdců, podobně jako davy, které Ježíše dojímaly k soucitu.
Život a dobro zvítězí nad smrtí a zlem
Kardinál Reina připomněl, jak se apoštolové navzdory své neúnavné práci a vyčerpání snažili přinášet znamení naděje a hmatatelné lásky zlomenému světu – jednoduchá gesta, jako je dotek, milosrdenství a nesoudící slova – jsou znamení, že život a dobro zvítězí nad smrtí a zlem. Tento apoštolský duch, poznamenal, se odráží v pontifikátu papeže Františka: oddanost, která se vyčerpala ve službě a vyvrcholila v posledním vylití požehnání na Velikonoční neděli.
Sít v době hladomoru vyžaduje mimořádnou víru
Kardinál Reina však upozornil, že současnost není časem pro nostalgii nebo ústup pod vlivem strachu. Církev je naopak povolána k radikální věrnosti – přijmout nové nebe a novou zemi, aniž by podlehla pokušení lpět na minulých jistotách nebo světských spojenectvích.
Skutečná věrnost podle něj také znamená rozpoznat ducha reforem započatých papežem Františkem a odvážně je prosazovat, usilovat o vedení, které odolává strachu a světským kompromisům a zůstává zakořeněno v evangelijním soucitu a jednotě.
Kardinál Reina se opřel o Janovo evangelium a zamyslel se nad podobenstvím o zrnku pšenice, které musí zemřít, aby přineslo ovoce – obraz Kristovy smrti a jeho spasitelského vzkříšení. Kardinál Reina řekl, že i křesťané, kteří následují Krista, se musí stát „zrnky“, ochotnými být pohřbeni, skryti a obětováni pro nový život. Setí v době hladomoru, jak popisuje žalmista, vyžaduje mimořádnou víru – jde o obětování i posledních zásob v zdánlivě zoufalém aktu důvěry.
Pokračování na cestě vytyčené papežem Františkem
Kardinál přirovnal poslední veřejné činy papeže Františka k tomuto radikálnímu činu setí až do smrti. Jeho poslední „setí“ bylo živým svědectvím poslání Ježíše, Dobrého pastýře, který položí svůj život za ovce.
Kardinál Reina zakončil svou řeč prosbou k Panně Marii, ochránkyni římského lidu, aby doprovázela a chránila církev na cestě, kterou nastolil její zesnulý pastýř, a připomněl věřícím, že smrt není koncem, ale lůžkem vzkříšení.