Nad¨§je nad umu?en¨ªm, dv¨§ mistrovsk¨¢ d¨ªla na v?stav¨§ v Castel Gandolfo
Paolo Ondarza - Vatikán
Srovnání dvou renesan?ních mistrovských d¨§l. Jedno známé dílo a jedno tém¨§? nevid¨§né, dosud nikdy nevystavené. Oplakávání mrtvého Krista od Giovanniho Belliniho z Pinakotéky ve Vatikánu a Mrtvý Kristus podpíraný and¨§ly od Giovanniho Antonia Bazziho, známý jako Sodoma, zap?j?ený z Ctihodné arcikonfraternity di Santa Maria dell'Orto v ?ím¨§.
Dv¨§ mistrovská díla v dialogu
Po dobu postní a velikono?ní vedou oba obrazy dialog ve výstavních prostorách Apo?tolského paláce v Castel Gandolfo. Je pravd¨§podobné, ?e se ?setkaly¡° ji? ve Vatikánu, kdy? ve 30. letech 20. století Sodom?v obraz restaurovala tehdy vznikající Restaurátorská dílna, kterou v rámci pape?ských sbírek zalo?il Biagio Biagetti.
Ve znamení nad¨§je
Belliniho Oplakávání vzniklo v 70. letech 14. století. Sodom?v Mrtvý Kristus naproti tomu pochází ze samého po?átku 16. století. Oba obrazy, vystavené naproti sob¨§, ?uva?ují na téma smrti a utrpení na?eho Pána, které je v?ak p?edehrou ke Zmrtvýchvstání,¡° vysv¨§tluje ?editelka Vatikánských muzeí Barbara Jatta. ?Ani jedno z d¨§l není tak dramatické, aby neponechávalo prostor pro nad¨§ji. Smrt je p?edehrou k nad¨§ji a v rámci Jubilea nad¨§je jsme cht¨§li prost?ednictvím této výstavy p?edat toto poselství.¡°
Mistrovské dílo z Pinakotéky ve Vatikánu
Belliniho Oplakávání mrtvého Krista, p?esto?e pat?í k velkým mistrovským díl?m Pinakotéky ve Vatikánu, ?asto ?ije ve stínu Leonarda, Raffaela a Caravaggia. ?Na výstav¨§,¡° podotýká Barbara Jatta, ¡°si ho lze vychutnat a ocenit je?t¨§ více ne? ve Vatikánských muzeích.
Srovnání
?Giambellino,¡° pokra?uje ?editelka Vatikánských muzeí, ¡°zobrazuje velmi zvlá?tní okam?ik Kristova utrpení: pomazání jeho p?áteli. Hra rukou, která jej charakterizuje, je mimo?ádná. Silná je naopak jasn¨§ rafaelovská kresba, která s ikonografií ovlivn¨§nou Leonardem charakterizuje tém¨§? nepublikovaný Sodom?v obraz. Ten p?sobil na dvo?e Ludovica il Moro, se p?est¨§hoval do Sieny a poté p?sobil v úzkém kontaktu s Rafaelem jak v byt¨§ Julia II., tak ve vile Farnesina v Lunga?e¡°.
?Jedná se o dv¨§ velmi vzdálená díla,¡° potvrzuje Fabrizio Biferali, kurátor odd¨§lení um¨§ní 15.-16. století ve Vatikánských muzeích.
?Belliniho dílo je základním kamenem benátského malí?ství posledních desetiletí 15. století. A? do konce 16. století byl vzorem pro Giorgioneho, Tiziana a Lorenza Lotta. Obraz Sodomy o t?icet let pozd¨§ji navazuje na lombardskou tradici, ale také na tehdy kolující Schongauerovy n¨§mecké grafiky nebo Dürerovu sérii d?evoryt? Velkých pa?ijí. Oba nám¨§ty jsou r?zným zp?sobem deklamovány: jeden, Belliniho, je více pozastavený, reflexivní, kontemplativní; druhý, více metafyzický, s and¨§ly korunujícími mrtvého Krista, ale zárove¨¾ velmi trýznivý, s evidentní krví a p?edsunutou rukou ji? ztuhlou smrtelnou ztuhlostí¡°.
Restaurování
Belliniho deska je cimasa, tj. prvek, který zavr?oval velký oltá?ní obraz zobrazujícíKorunovaci Panny Marie, který se kdysi nacházel v Pesaru v kostele San Francesco, nyní v M¨§stských ob?anských muzeích. Ne? byl vystaven v Pape?ském paláci v Castelli Romani, pro?el velmi citlivým restaurováním, které bylo dokon?eno za pouhé t?i m¨§síce, aby mohl být vystaven do postní doby.
Práce provedl maestro Marco Pratelli na konci svého t?icetiletého p?sobení v Laborato?i pro restaurování obraz? a d?ev¨§ných materiál? Vatikánských muzeí.
?Byla to práce plná velkého nasazení, uspokojení a úsilí,¡° sv¨§?uje se. ?Je to pro m¨§ velmi cenné a d?le?ité rozlou?ení. Musím pod¨§kovat ?editelce Barba?e Jattaové, ?e mi tuto práci sv¨§?ila, a vedoucí laborato?e Francesce Persegatiové, která m¨§ neustále doprovázela a podporovala. Byl to krásný dar, ?e jsem mohl svou cestu zakon?it tímto restaurováním¡°.
?P?i odstra¨¾ování starého nát¨§ru, který byl ?asem naru?en a za?loutl,¡° pokra?uje, ?jsme na?li povrch, který byl siln¨§ po?kozen ?i?t¨§ním agresivními látkami v 19. století. To výrazn¨§ ovlivnilo na?asování zásahu a studium metodiky, která by nám umo?nila obnovit obrazovou látku, je? byla siln¨§ naru?ena¡°.
Po?kození v pr?b¨§hu ?asu
Dílo Giovanniho Belliniho pro?lo r?znými historickými peripetiemi: od napoleonského rabování a následného p?evozu do Francie a? po jeho návrat do Vatikánu díky Antoniu Canovovi. Historické události a cesty,¡° potvrzuje Pratelli, ¡°ovlivnily stav zachování artefaktu. Po návratu do Itálie se vrchní ?ást, nyní odd¨§lená od oltá?ního obrazu, jeho? byla sou?ástí, stala obohacením vatikánské sbírky. Nelze vylou?it, ?e ?i?t¨§ní vysoce agresivními látkami bylo provedeno ve Francii nebo bezprost?edn¨§ po jeho návratu¡°.
Práce, kterou provedl Marco Pratelli, podpo?ená ?et?ením v¨§deckého výzkumného kabinetu Pape?ských muzeí, znovu vynesla na sv¨§tlo chromatické kontrasty a hru objem? a závoj?, které ochranné laky aplikované p?i p?edchozích restaurováních, z nich? poslední pochází z 80. let 20. století, zplo?tily. ?Odstran¨§ní laku,¡° vysv¨§tluje, ¡°odhalilo od¨§rky, mezery a chyb¨§jící ?ásti, co? vedlo k cílenému ?icímu zásahu, který respektoval um¨§lecké dílo, ani? by ho reinterpretoval. Dnes je malovaný panel chrán¨§n díky klimatickému rámu: rám, v n¨§m? je umíst¨§n, opat?ený antireflexním sklem, má na spodní stran¨§ látku pro regulaci klimatu a vlhkosti.
Vstup na výstavu je zahrnut v .
