杏MAP导航

Paolo Ruffini

V拧ichni. Dnes byli na Svatopetrském nám臎stí opravdu v拧ichni. Bylo tam tolik lidí, 啪e se tam u啪 nikdo dal拧í neve拧el. A pak ve Via della Conciliazione, v okolních ulicích a podél cesty k bazilice Santa Maria Maggiore. Byli tam v拧ichni, v拧ichni, v拧ichni. Jak tolikrát opakoval pape啪 Franti拧ek od Sv臎tového dne mláde啪e a啪 po své poslední rozlou膷ení v den Vzk艡í拧ení Pán臎: 鈥濸o啪ehnané Velikonoce v拧em鈥�.

Byli tam sta艡í lidé i d臎ti, n臎které jen n臎kolik m臎síc暖 staré, které p艡inesli rodi膷e, aby i ony mohly být sv臎dky tohoto výjime膷ného okam啪iku svým mladým 啪ivotem. Byli tam (vlastn臎 o moc star拧í) teenage艡i, mnoho, mnoho; jako by je zavolala n臎jaká re啪ie, která je a nás p艡esahuje, aby p艡evzali 拧tafetu víry od pape啪e, který um臎l mluvit jejich jazykem a vyzval je, aby v臎艡ili, doufali, snili a dokázali, 啪e je mo啪né 啪ít v míru a krok za krokem budovat lep拧í sv臎t. Na vlastní o膷i vid臎li, 啪e nad臎je, která je sem p艡ivedla na jejich jubileum, p艡esahuje smrt. Bylo tam mnoho kn臎啪í, kte艡í koncelebrovali. Biskupové, kardinálové, pok艡t臎ní laici. Vzájemn臎 se utvrzovali ve ví艡e. Byli tam mocní tohoto sv臎ta, bohatí i chudí, aby pozdravili Franti拧ka a p艡emý拧leli o tom, jaká bude budoucnost. Byli tam i nev臎艡ící nebo v臎艡ící jiných nábo啪enství. P艡átelé i nep艡átelé.

V拧ichni poslouchají slova Petra: 鈥濾e skute膷nosti si uv臎domuji, 啪e B暖h nedává p艡ednost 啪ádným lidem, ale p艡ijímá ty, kdo se ho bojí a konají spravedlnost, a钮 pat艡í k jakémukoli národu. Toto je slovo, které poslal syn暖m Izraele, kdy啪 ohla拧oval mír skrze Je啪í拧e Krista: On je Pán v拧ech.鈥�

V拧ichni si p艡ipomínali v homilii kardinála Re slova Franti拧ka o míru, o válce, která je v啪dy porá啪kou, a o bratrství, které tak 膷asto popíráme; o nutnosti pochopit, 啪e nikdo se nezachrání sám, a o církvi jako polní nemocnici, dom臎 s otev艡enými dve艡mi. Pro v拧echny.

A dnes tam byli opravdu v拧ichni. Stejn臎 jako kdy啪 bylo nám臎stí svatého Petra zapln臎no pouze p艡ítomností samotného pape啪e Franti拧ka b臎hem pandemie covidu, bylo tam opravdu v拧echno, celý sv臎t propojený prost艡ednictvím v拧ech komunika膷ních prost艡edk暖. A pod bezmra膷nou oblohou se odhalovalo tajemství jednoduchého spole膷enství, které spojuje celé lidstvo, Bo啪í lid, sjednocený v jediném objetí. Je to mo啪né. Ba dokonce skute膷né. P艡ed zraky v拧ech. Jako v p艡ím臎艡í na jeden výjime膷ný den. Svátek. Den, kdy jsou tajemství r暖啪ence slavná. Který prom臎艌uje smutek v zp臎v. A spole膷n臎 oslavuje smrt a 啪ivot. Smrt a vzk艡í拧ení.

To pak symbolizuje i spontánní potlesk u rakve, zvednuté jako na vzájemný pozdrav: spí拧e sbohem ne啪 rozlou膷ení. A závazek. Který se týká nás v拧ech. Bez výjimky.