MAP

Jaké procesy běží po smrti papeže

Smrtí papeže začíná řada událostí, které nakonec vedou k zahájení konkláve a volbě nového nástupce svatého Petra. Detailně uvádíme události, které vedou k volbě nového papeže.

Lisa Zengarini, Vatikán

Smrt papeže uvádí do pohybu řetězec událostí - tradic, které určují momenty od papežova odchodu a jeho pohřbu až po zahájení konkláve a volbu jeho nástupce.

Co se však ve skutečnosti děje ve Vatikánu během tohoto SedeVacante neboli „Prázdného stolce“?

Hlavní změny zavedené v roce 1996 Universi Dominici Gregis

Apoštolská konstituce Universi Dominici Gregis, kterou vydal papež Jan Pavel II. 22. února 1996, na slavnost Petrova stolce, revidovala a aktualizovala do té doby platné normy týkající se apoštolského nástupnictví na Petrově stolci, které upravovala apoštolská konstituce Romano Pontifici Eligendo (1975) papeže Pavla VI.

Dokument je rozdělen do dvou částí:

- První z nich upravuje období uprázdnění apoštolského stolce neboli Sede Vacante, tedy období mezi ukončením řízení církve papežem a volbou jeho nástupce.

- Druhá nastiňuje postupy pro přípravu a průběh volby římského papeže.

Jak se uvádí v úvodu, revize těchto norem byla motivována „vědomím změněné situace, v níž dnes církev žije, a potřebou zohlednit obecnou revizi kanonického práva [...] inspirovanou Druhým vatikánským koncilem. [...] Při formulaci nového předpisu jsem při zohlednění potřeb naší doby dbal na to, abych se v podstatě neodchýlil od moudré a úctyhodné tradice, kterou jsme až dosud dodržovali." (s. 4-5 UDG)

Konstituce částečně potvrzuje již dříve existující předpisy týkající se volby nového papeže.

Klíčové body:

Orgánem odpovědným za volbu papeže zůstává kardinálské kolegium, které se řídí tisíciletou tradicí zakotvenou v přesných kanonických normách:

„Jestliže je skutečně naukou víry, že moc nejvyššího velekněze pochází přímo od Krista, jehož je náměstkem na zemi, je rovněž nepochybné, že tato nejvyšší moc v církvi je mu přisouzena prostřednictvím legitimní volby, kterou přijímá, spolu s biskupským svěcením.“ (str. 5 UDG)

K 21. dubnu 2025 zahrnovalo kolegium 135 kardinálů volitelů (Universi Dominici Gregis stanovil limit 120 kardinálů volitelů), z nichž 133 jmenoval papež František, a 117 nevolitelů.

Ti, kteří v den zahájení Sede Vacante již dosáhli 80 let, jsou z volby vyloučeni. Kardinálové starší 80 let se však stále mohou účastnit přípravných setkání (generálních kongregací předcházejících volbě).

Kolegium volitelů se skládá výhradně z kardinálů:

"V nich jsou téměř v podivuhodné syntéze vyjádřeny dva aspekty, které charakterizují postavu a úřad římského papeže:Římský, protože je ztotožňován s biskupem církve v Římě, a proto je v úzkém vztahu s klérem tohoto města, reprezentovaným kardinály s presbyterními a diakonskými tituly v Římě, a s kardinály biskupy předměstských sídel; papež univerzální církve, protože je povolán viditelně zastupovat neviditelného Pastýře, který vede celé stádo na pastviny věčného života. Univerzalita církve je navíc dobře zastoupena v samotném složení kardinálského kolegia, které shromažďuje členy ze všech kontinentů." (str. 6 UDG)

Konkláve, jakožto „starobylá instituce“, je potvrzeno jako dějiště volby nového papeže. Jan Pavel II. potvrdil její základní strukturu a nařídil, aby se všechna volební jednání konala výhradně v Sixtinské kapli Apoštolského paláce:

"Pečlivé historické zkoumání potvrzuje nejen případnou vhodnost této instituce vzhledem k okolnostem, za nichž vznikla, ale také její stálou užitečnost pro řádný, rychlý a správný průběh volby, zejména v dobách napětí a zmatků.Právě z tohoto důvodu, ačkoli jsem si vědom hodnocení teologů a kanonistů všech dob, kteří tuto instituci jednomyslně nepovažují ze své podstaty za nezbytnou pro platnou volbu římského papeže, potvrzuji její zachování." (s. 8 UDG)

„Vzhledem k posvátné povaze tohoto aktu a vhodnosti toho, aby se konal na vhodném místě, kde liturgické úkony ladí s právními formalitami a kde mohou volitelé lépe připravit své duše na přijetí vnitřních hnutí Ducha svatého, rozhoduji, aby se volba i nadále konala v Sixtinské kapli, kde vše přispívá k podpoře vědomí přítomnosti Boha, před nímž bude každý jednou stát na soudu.“ (UDK). (str. 9 UDG)

Stejně jako v minulosti se uznává potřeba chránit volbu římského papeže před vnějšími vlivy a svěřit ji kvalifikovanému a předem určenému volebnímu orgánu.

Kromě toho mají procedury konkláve za cíl nejen zajistit svobodu, ale také zaručit nezávislost úsudku každého kardinála volitele a chránit ho před nepatřičnou zvědavostí a nevhodnými tlaky.

Konstituce Universi Dominici Gregis zavedla tři hlavní změny:

1. Rezidence kardinálů volitelů a osob, které se podílejí na zajištění řádného průběhu volby, se po celou dobu volby nachází v Domě svaté Marty ve Vatikánu (str. 42 UDG). Dříve nesměli kardinálové po celou dobu volebního procesu opouštět Sixtinskou kapli.

2. Kardinálové volitelé mohou hlasovat pro volbu papeže pouze prostřednictvím tajného hlasování (s. 9 UDG). Tím se ruší možnosti, které poskytovaly předchozí předpisy pro volbu aklamací nebo inspirací (quasi ex inspiratione), které již nebyly považovány za vhodné pro vyjádření myšlenek tak rozsáhlého a různorodého volebního sboru. Rovněž byla zrušena volba kompromisem (per compromissum), neboť byla obtížně proveditelná a mohla vést k určité míře nezodpovědnosti voličů, kteří by v tomto případě nemuseli hlasovat osobně (s. 9 UDG). Při tomto způsobu volby, pokud by ani několik kol hlasování nepřineslo kandidáta s požadovanou většinou, mohli se kardinálové-voliči jednomyslně dohodnout na kompromisu, přičemž přijali jiné většinové kritérium.

3. Pokud jde o počet hlasů potřebných k platné volbě nového papeže, odstavec 75 Universi Dominici Gregis původně stanovil, že po 33. nebo 34. kole hlasování, pokud nebylo dosaženo konsensu, mohlo hlasování pokračovat, přičemž postačovala pouze nadpoloviční většina. Toto ustanovení však papež Benedikt XVI. změnil prostřednictvím Motu Proprio Aliquibus mutationibus in normis de electione Romani Pontificis, podepsaného 11. června 2007 a uvedeného v platnost 26. června téhož roku. Tím bylo obnoveno tradiční pravidlo, že k platné volbě nového papeže je vždy zapotřebí kvalifikovaná dvoutřetinová většina hlasů přítomných kardinálů volitelů.

Uvolněný stolec

Termínem „Sede Vacante‚ (latinsky ‘uprázdněný stolec') se označuje období mezi ukončením řízení církve papežem a volbou jeho nástupce.

Toto období upravuje apoštolská konstituce „Universi Dominici Gregis“, kterou vydal papež svatý Jan Pavel II. 22. února 1996.

Kdo „spravuje“ uvolněný stolec?

Podle jejích ustanovení je v době neobsazení apoštolského stolce řízení církve svěřeno kolegiu kardinálů. Jejich pravomoc je však omezena na vyřizování pouze běžných nebo naléhavých záležitostí a na přípravu volby nového papeže.

Kolegium kardinálů také přebírá veškeré civilní pravomoci papeže týkající se správy Vatikánu.

Nemají však pravomoc rozhodovat o záležitostech, které byly výhradně výsadou papeže za jeho života.

Co se stane s vedoucími představiteli Římské kurie během Sede Vacante?

Po smrti papeže rezignují všichni vedoucí dikasterií Římské kurie s některými výjimkami, jejichž cílem je zachovat běžný provoz Vatikánu.

Mezi ty, kteří si zachovávají své funkce, patří např: kardinál camerlengo (kardinál Kevin Farrell), jehož úkolem je dohlížet a spravovat světské statky a práva Apoštolského stolce v době jeho neobsazení; hlavní penitenciář (kardinál Angelo De Donatis); kardinál generální vikář pro římskou diecézi (kardinál Baldassare Reina); kardinál arcikněz Vatikánské baziliky a generální vikář pro Vatikán (kardinál Mauro Gambetti); almužník Jeho Svatosti (kardinál Konrad Krajewski); zástupce pro všeobecné záležitosti Státního sekretariátu (arcibiskup Edgar Peña Parra); sekretář pro vztahy se státy (arcibiskup Paul Richard Gallagher); a ceremonář papežských liturgických slavností (arcibiskup Diego Giovanni Ravelli).

Na svých místech zůstávají také sekretáři dikasterií.

Co dělá kardinálské kolegium během doby uprázdněného stolce?

Během SedeVacante se kardinálské kolegium (všichni se sejdou v Římě, s výjimkou případů zdravotních překážek) schází na dvou typech kardinálských kongregací:

1. Generální kongregace: Na nich se schází celé kardinálské kolegium (včetně těch, kteří překročili věkovou hranici pro volbu nového papeže). Tyto generální kongregace se konají v Apoštolském paláci a předsedá jim děkan kolegia (kardinál Giovanni Battista Re). Pokud děkan ani pviceděkan nemohou předsedat, přebírá předsednictví nejstarší kardinál volitel.

2. Partikulární kongregace. Ty se skládají z:

- Kardinál Camerlengo Svaté římské církve a tři kardinálové, jeden z každého stupně (biskupové, kněží a jáhni), vybraní losem z řad kardinálů volitelů;

- Tito tři asistující kardinálové slouží po dobu tří dnů, poté jsou nahrazeni novým náhodným výběrem. Tento proces pokračuje i během volby;

- Partikulární kongregace vyřizuje každodenní běžné záležitosti, zatímco závažnější záležitosti musí být postoupeny generální kongregaci.

Jaká nejnaléhavější rozhodnutí přijímají generální kongregace?

Generální kongregace (konané před zahájením volebního procesu) musí neprodleně projednat následující klíčová rozhodnutí (s výjimkou postupů souvisejících s úmrtím papeže):

- Připravit ubytování v Domus Sanctae Marthae pro kardinály a připravit Sixtinskou kapli pro volební procedury;

- pověřit dva významné a morálně autoritativní církevní představitele úkolem přednést kardinálům dvě úvahy o současných výzvách církve a osvícené volbě nového papeže a stanovit datum těchto úvah;

- Zničit Rybářský prsten a Olověnou pečeť, které se používaly k potvrzování apoštolských listů;

- stanovit datum a čas zahájení hlasování.

Co se stane bezprostředně před zahájením volby?

Volbě předchází slavnostní eucharistická slavnost s votivní mší Pro Eligendo Papa, které se účastní kardinálové volitelé. Odpoledne se kardinálové volitelé vydávají ve slavnostním průvodu do Sixtinské kaple, kde začíná konkláve, které zvolí nového papeže.

Po skončení procesí do Sixtinské kaple složí každý kardinál-volič přísahu podle paragrafu 53 Universi Dominici Gregis. Touto přísahou se zavazují, že v případě zvolení budou věrně plnit Munus Petrinum jako pastýři univerzální církve. Dále se zavazují zachovávat naprostou mlčenlivost o všem, co souvisí s volbou římského papeže, a nepodporovat žádné pokusy o vnější zásahy do volby.

V tomto okamžiku vyhlásí ceremonář papežských liturgických slavností extra omnes, což znamená, že všechny osoby, které nejsou součástí konkláve, musí opustit Sixtinskou kapli. Zůstává pouze sám ceremonář a církevní hodnostář určený k přednesení druhé úvahy. Tato úvaha se zaměřuje na vážnou odpovědnost, která spočívá na volitelích, a na nutnost jednat s čistými úmysly pro dobro všeobecné církve a mít před očima jen Boha (bod 52).

Jakmile je meditace přednesena, onen duchovní i ceremonář papežských liturgických slavností odcházejí. Poté kardinálové voliči odříkají modlitby podle Ordo Sacrorum Rituum Conclavis a vyslechnou kardinála děkana, který se jich zeptá, zda jsou připraveni přistoupit k hlasování, nebo zda je zapotřebí nějakých vysvětlení ohledně pravidel a postupů uvedených v Universi Dominici Gregis.

Opatření k zajištění důvěrnosti a zabránění vnějším zásahům

Všechny volební procedury probíhají výhradně v Sixtinské kapli v Apoštolském paláci ve Vatikánu, která zůstává až do ukončení voleb zcela uzavřena.

Apoštolská konstituce papeže svatého Jana Pavla II. zdůrazňuje nutnost zajistit naprosté utajení všeho, co se děje během konkláve, a všeho, co přímo či nepřímo souvisí s volbou papeže. Dokument podrobně popisuje veškerá opatření, která mají zaručit důvěrnost a zabránit vnějším zásahům (body 51-61).

Po celou dobu volebního procesu se kardinálové volitelé musí zdržet zasílání dopisů nebo vedení rozhovorů, včetně telefonických, s výjimkou mimořádně naléhavých případů. Nesmějí posílat ani přijímat jakékoli zprávy, přijímat noviny nebo časopisy jakéhokoli druhu ani sledovat rozhlasové nebo televizní vysílání.

Počet hlasů a většina potřebná pro zvolení

K platné volbě nového papeže je zapotřebí dvoutřetinové většiny přítomných volitelů. Pokud není celkový počet volitelů rovnoměrně dělitelný třemi, je nutný další hlas (odstavec 62 Universi Dominici Gregis).

Pokud hlasování začne odpoledne prvního dne, bude se hlasovat pouze jednou. V dalších dnech se konají dvě hlasování dopoledne a dvě odpoledne.

Postupy hlasování jsou podrobně popsány v Universi Dominici Gregis, včetně ustanovení pro voliče, kteří se necítí dobře a potřebují hlasovat ze svých pokojů v Domus Sanctae Marthae. Po sečtení hlasů se všechny hlasovací lístky spálí.

Co se stane, pokud není dosaženo požadované většiny?

Pokud se voliči nedohodnou na kandidátovi ani po třech dnech bezvýsledného hlasování, je povolena až jednodenní přestávka na modlitbu, volnou diskusi mezi voliči a krátké duchovní povzbuzení kardinála protojáhna (kardinál Dominique Mamberti).

Poté se hlasování obnoví, a pokud ani po dalších sedmi hlasováních nedojde k volbě, následuje další přestávka.

Tento proces se opakuje po dalších sedmi neúspěšných hlasováních. V tomto okamžiku se Camerlengo poradí s kardinály o dalším postupu.

Je důležité poznamenat, že článek 75 Universi Dominici Gregis byl upraven Motu proprio vydaným Benediktem XVI. 26. června 2007, které obnovilo tradiční pravidlo vyžadující dvoutřetinovou většinu přítomných volitelů pro platnou volbu nového papeže. Toto pravidlo bylo potvrzeno také v , které upřesnilo, že hlasy se musí počítat na základě přítomných a hlasujících volitelů.

Co se stane bezprostředně po zvolení nového papeže?

Jakmile proběhne volba, poslední z kardinálů-jáhnů povolá do Sixtinské kaple sekretáře kardinálského kolegia a ceremonáře papežských liturgických slavností.

Děkan kolegia jménem všech volitelů požádá zvoleného kandidáta o souhlas následujícími slovy: „Souhlasíš se svým kanonickým zvolením za nejvyššího velekněze?“.

Po obdržení souhlasu se pak zeptá: „Jaké jméno si přeješ používat?“

Funkci notáře se dvěma ceremoniáři jako svědky vykonává ceremonář papežských liturgických slavností, který sepíše listinu o přijetí volby a zapíše zvolené jméno.

Od tohoto okamžiku získává zvolený kandidát plnou a nejvyšší autoritu nad univerzální církví. Konkláve tímto okamžikem okamžitě končí.

Kardinálové-voličové poté vzdávají nově zvolenému papeži hold a slibují mu poslušnost a vzdávají díky Bohu.

Kardinál protodiakon pak oznámí věřícím volbu a jméno nového papeže slavnou větou: „Annuntio vobis gaudium magnum; Habemus Papam.“.

Hned poté nový papež udělí z lodžie svatopetrské baziliky apoštolské požehnání Urbi et Orbi. (UDG s. 87-91)

Posledním požadovaným krokem je, aby po slavnostním obřadu inaugurace pontifikátu a ve vhodné době nový papež formálně převzal patriarchální arcibiskupskou baziliku svatého Jana Lateránského podle předepsaného obřadu.

 

23. dubna 2025, 08:50