Jak¨¦ procesy b¨§?¨ª po smrti pape?e
Lisa Zengarini, Vatikán
Smrt pape?e uvádí do pohybu ?et¨§zec událostí - tradic, které ur?ují momenty od pape?ova odchodu a jeho poh?bu a? po zahájení konkláve a volbu jeho nástupce.
Co se v?ak ve skute?nosti d¨§je ve Vatikánu b¨§hem tohoto SedeVacante neboli ?Prázdného stolce¡°?
Hlavní zm¨§ny zavedené v roce 1996 Universi Dominici Gregis
Apo?tolská konstituce Universi Dominici Gregis, kterou vydal pape? Jan Pavel II. 22. února 1996, na slavnost Petrova stolce, revidovala a aktualizovala do té doby platné normy týkající se apo?tolského nástupnictví na Petrov¨§ stolci, které upravovala apo?tolská konstituce Romano Pontifici Eligendo (1975) pape?e Pavla VI.
Dokument je rozd¨§len do dvou ?ástí:
- První z nich upravuje období uprázdn¨§ní apo?tolského stolce neboli Sede Vacante, tedy období mezi ukon?ením ?ízení církve pape?em a volbou jeho nástupce.
- Druhá nasti¨¾uje postupy pro p?ípravu a pr?b¨§h volby ?ímského pape?e.
Jak se uvádí v úvodu, revize t¨§chto norem byla motivována ?v¨§domím zm¨§n¨§né situace, v ní? dnes církev ?ije, a pot?ebou zohlednit obecnou revizi kanonického práva [...] inspirovanou Druhým vatikánským koncilem. [...] P?i formulaci nového p?edpisu jsem p?i zohledn¨§ní pot?eb na?í doby dbal na to, abych se v podstat¨§ neodchýlil od moudré a úctyhodné tradice, kterou jsme a? dosud dodr?ovali." (s. 4-5 UDG)
Konstituce ?áste?n¨§ potvrzuje ji? d?íve existující p?edpisy týkající se volby nového pape?e.
Klí?ové body:
Orgánem odpov¨§dným za volbu pape?e z?stává kardinálské kolegium, které se ?ídí tisíciletou tradicí zakotvenou v p?esných kanonických normách:
?Jestli?e je skute?n¨§ naukou víry, ?e moc nejvy??ího velekn¨§ze pochází p?ímo od Krista, jeho? je nám¨§stkem na zemi, je rovn¨§? nepochybné, ?e tato nejvy??í moc v církvi je mu p?isouzena prost?ednictvím legitimní volby, kterou p?ijímá, spolu s biskupským sv¨§cením.¡° (str. 5 UDG)
K 21. dubnu 2025 zahrnovalo kolegium 135 kardinál? volitel? (Universi Dominici Gregis stanovil limit 120 kardinál? volitel?), z nich? 133 jmenoval pape? Franti?ek, a 117 nevolitel?.
Ti, kte?í v den zahájení Sede Vacante ji? dosáhli 80 let, jsou z volby vylou?eni. Kardinálové star?í 80 let se v?ak stále mohou ú?astnit p?ípravných setkání (generálních kongregací p?edcházejících volb¨§).
Kolegium volitel? se skládá výhradn¨§ z kardinál?:
"V nich jsou tém¨§? v podivuhodné syntéze vyjád?eny dva aspekty, které charakterizují postavu a ú?ad ?ímského pape?e:?ímský, proto?e je ztoto?¨¾ován s biskupem církve v ?ím¨§, a proto je v úzkém vztahu s klérem tohoto m¨§sta, reprezentovaným kardinály s presbyterními a diakonskými tituly v ?ím¨§, a s kardinály biskupy p?edm¨§stských sídel; pape? univerzální církve, proto?e je povolán viditeln¨§ zastupovat neviditelného Pastý?e, který vede celé stádo na pastviny v¨§?ného ?ivota. Univerzalita církve je navíc dob?e zastoupena v samotném slo?ení kardinálského kolegia, které shroma??uje ?leny ze v?ech kontinent?." (str. 6 UDG)
Konkláve, jako?to ?starobylá instituce¡°, je potvrzeno jako d¨§ji?t¨§ volby nového pape?e. Jan Pavel II. potvrdil její základní strukturu a na?ídil, aby se v?echna volební jednání konala výhradn¨§ v Sixtinské kapli Apo?tolského paláce:
"Pe?livé historické zkoumání potvrzuje nejen p?ípadnou vhodnost této instituce vzhledem k okolnostem, za nich? vznikla, ale také její stálou u?ite?nost pro ?ádný, rychlý a správný pr?b¨§h volby, zejména v dobách nap¨§tí a zmatk?.Práv¨§ z tohoto d?vodu, a?koli jsem si v¨§dom hodnocení teolog? a kanonist? v?ech dob, kte?í tuto instituci jednomysln¨§ nepova?ují ze své podstaty za nezbytnou pro platnou volbu ?ímského pape?e, potvrzuji její zachování." (s. 8 UDG)
?Vzhledem k posvátné povaze tohoto aktu a vhodnosti toho, aby se konal na vhodném míst¨§, kde liturgické úkony ladí s právními formalitami a kde mohou volitelé lépe p?ipravit své du?e na p?ijetí vnit?ních hnutí Ducha svatého, rozhoduji, aby se volba i nadále konala v Sixtinské kapli, kde v?e p?ispívá k podpo?e v¨§domí p?ítomnosti Boha, p?ed ním? bude ka?dý jednou stát na soudu.¡° (UDK). (str. 9 UDG)
Stejn¨§ jako v minulosti se uznává pot?eba chránit volbu ?ímského pape?e p?ed vn¨§j?ími vlivy a sv¨§?it ji kvalifikovanému a p?edem ur?enému volebnímu orgánu.
Krom¨§ toho mají procedury konkláve za cíl nejen zajistit svobodu, ale také zaru?it nezávislost úsudku ka?dého kardinála volitele a chránit ho p?ed nepat?i?nou zv¨§davostí a nevhodnými tlaky.
Konstituce Universi Dominici Gregis zavedla t?i hlavní zm¨§ny:
1. Rezidence kardinál? volitel? a osob, které se podílejí na zaji?t¨§ní ?ádného pr?b¨§hu volby, se po celou dobu volby nachází v Dom¨§ svaté Marty ve Vatikánu (str. 42 UDG). D?íve nesm¨§li kardinálové po celou dobu volebního procesu opou?t¨§t Sixtinskou kapli.
2. Kardinálové volitelé mohou hlasovat pro volbu pape?e pouze prost?ednictvím tajného hlasování (s. 9 UDG). Tím se ru?í mo?nosti, které poskytovaly p?edchozí p?edpisy pro volbu aklamací nebo inspirací (quasi ex inspiratione), které ji? nebyly pova?ovány za vhodné pro vyjád?ení my?lenek tak rozsáhlého a r?znorodého volebního sboru. Rovn¨§? byla zru?ena volba kompromisem (per compromissum), nebo? byla obtí?n¨§ proveditelná a mohla vést k ur?ité mí?e nezodpov¨§dnosti voli??, kte?í by v tomto p?ípad¨§ nemuseli hlasovat osobn¨§ (s. 9 UDG). P?i tomto zp?sobu volby, pokud by ani n¨§kolik kol hlasování nep?ineslo kandidáta s po?adovanou v¨§t?inou, mohli se kardinálové-voli?i jednomysln¨§ dohodnout na kompromisu, p?i?em? p?ijali jiné v¨§t?inové kritérium.
3. Pokud jde o po?et hlas? pot?ebných k platné volb¨§ nového pape?e, odstavec 75 Universi Dominici Gregis p?vodn¨§ stanovil, ?e po 33. nebo 34. kole hlasování, pokud nebylo dosa?eno konsensu, mohlo hlasování pokra?ovat, p?i?em? posta?ovala pouze nadpolovi?ní v¨§t?ina. Toto ustanovení v?ak pape? Benedikt XVI. zm¨§nil prost?ednictvím Motu Proprio Aliquibus mutationibus in normis de electione Romani Pontificis, podepsaného 11. ?ervna 2007 a uvedeného v platnost 26. ?ervna tého? roku. Tím bylo obnoveno tradi?ní pravidlo, ?e k platné volb¨§ nového pape?e je v?dy zapot?ebí kvalifikovaná dvout?etinová v¨§t?ina hlas? p?ítomných kardinál? volitel?.
Uvoln¨§ný stolec
Termínem ?Sede Vacante? (latinsky ¡®uprázdn¨§ný stolec') se ozna?uje období mezi ukon?ením ?ízení církve pape?em a volbou jeho nástupce.
Toto období upravuje apo?tolská konstituce ?Universi Dominici Gregis¡°, kterou vydal pape? svatý Jan Pavel II. 22. února 1996.
Kdo ?spravuje¡° uvoln¨§ný stolec?
Podle jejích ustanovení je v dob¨§ neobsazení apo?tolského stolce ?ízení církve sv¨§?eno kolegiu kardinál?. Jejich pravomoc je v?ak omezena na vy?izování pouze b¨§?ných nebo naléhavých zále?itostí a na p?ípravu volby nového pape?e.
Kolegium kardinál? také p?ebírá ve?keré civilní pravomoci pape?e týkající se správy Vatikánu.
Nemají v?ak pravomoc rozhodovat o zále?itostech, které byly výhradn¨§ výsadou pape?e za jeho ?ivota.
Co se stane s vedoucími p?edstaviteli ?ímské kurie b¨§hem Sede Vacante?
Po smrti pape?e rezignují v?ichni vedoucí dikasterií ?ímské kurie s n¨§kterými výjimkami, jejich? cílem je zachovat b¨§?ný provoz Vatikánu.
Mezi ty, kte?í si zachovávají své funkce, pat?í nap?: kardinál camerlengo (kardinál Kevin Farrell), jeho? úkolem je dohlí?et a spravovat sv¨§tské statky a práva Apo?tolského stolce v dob¨§ jeho neobsazení; hlavní penitenciá? (kardinál Angelo De Donatis); kardinál generální viká? pro ?ímskou diecézi (kardinál Baldassare Reina); kardinál arcikn¨§z Vatikánské baziliky a generální viká? pro Vatikán (kardinál Mauro Gambetti); almu?ník Jeho Svatosti (kardinál Konrad Krajewski); zástupce pro v?eobecné zále?itosti Státního sekretariátu (arcibiskup Edgar Peña Parra); sekretá? pro vztahy se státy (arcibiskup Paul Richard Gallagher); a ceremoná? pape?ských liturgických slavností (arcibiskup Diego Giovanni Ravelli).
Na svých místech z?stávají také sekretá?i dikasterií.
Co d¨§lá kardinálské kolegium b¨§hem doby uprázdn¨§ného stolce?
B¨§hem SedeVacante se kardinálské kolegium (v?ichni se sejdou v ?ím¨§, s výjimkou p?ípad? zdravotních p?eká?ek) schází na dvou typech kardinálských kongregací:
1. Generální kongregace: Na nich se schází celé kardinálské kolegium (v?etn¨§ t¨§ch, kte?í p?ekro?ili v¨§kovou hranici pro volbu nového pape?e). Tyto generální kongregace se konají v Apo?tolském paláci a p?edsedá jim d¨§kan kolegia (kardinál Giovanni Battista Re). Pokud d¨§kan ani pviced¨§kan nemohou p?edsedat, p?ebírá p?edsednictví nejstar?í kardinál volitel.
2. Partikulární kongregace. Ty se skládají z:
- Kardinál Camerlengo Svaté ?ímské církve a t?i kardinálové, jeden z ka?dého stupn¨§ (biskupové, kn¨§?í a jáhni), vybraní losem z ?ad kardinál? volitel?;
- Tito t?i asistující kardinálové slou?í po dobu t?í dn?, poté jsou nahrazeni novým náhodným výb¨§rem. Tento proces pokra?uje i b¨§hem volby;
- Partikulární kongregace vy?izuje ka?dodenní b¨§?né zále?itosti, zatímco záva?n¨§j?í zále?itosti musí být postoupeny generální kongregaci.
Jaká nejnaléhav¨§j?í rozhodnutí p?ijímají generální kongregace?
Generální kongregace (konané p?ed zahájením volebního procesu) musí neprodlen¨§ projednat následující klí?ová rozhodnutí (s výjimkou postup? souvisejících s úmrtím pape?e):
- P?ipravit ubytování v Domus Sanctae Marthae pro kardinály a p?ipravit Sixtinskou kapli pro volební procedury;
- pov¨§?it dva významné a moráln¨§ autoritativní církevní p?edstavitele úkolem p?ednést kardinál?m dv¨§ úvahy o sou?asných výzvách církve a osvícené volb¨§ nového pape?e a stanovit datum t¨§chto úvah;
- Zni?it Rybá?ský prsten a Olov¨§nou pe?e?, které se pou?ívaly k potvrzování apo?tolských list?;
- stanovit datum a ?as zahájení hlasování.
Co se stane bezprost?edn¨§ p?ed zahájením volby?
Volb¨§ p?edchází slavnostní eucharistická slavnost s votivní m?í Pro Eligendo Papa, které se ú?astní kardinálové volitelé. Odpoledne se kardinálové volitelé vydávají ve slavnostním pr?vodu do Sixtinské kaple, kde za?íná konkláve, které zvolí nového pape?e.
Po skon?ení procesí do Sixtinské kaple slo?í ka?dý kardinál-voli? p?ísahu podle paragrafu 53 Universi Dominici Gregis. Touto p?ísahou se zavazují, ?e v p?ípad¨§ zvolení budou v¨§rn¨§ plnit Munus Petrinum jako pastý?i univerzální církve. Dále se zavazují zachovávat naprostou ml?enlivost o v?em, co souvisí s volbou ?ímského pape?e, a nepodporovat ?ádné pokusy o vn¨§j?í zásahy do volby.
V tomto okam?iku vyhlásí ceremoná? pape?ských liturgických slavností extra omnes, co? znamená, ?e v?echny osoby, které nejsou sou?ástí konkláve, musí opustit Sixtinskou kapli. Z?stává pouze sám ceremoná? a církevní hodnostá? ur?ený k p?ednesení druhé úvahy. Tato úvaha se zam¨§?uje na vá?nou odpov¨§dnost, která spo?ívá na volitelích, a na nutnost jednat s ?istými úmysly pro dobro v?eobecné církve a mít p?ed o?ima jen Boha (bod 52).
Jakmile je meditace p?ednesena, onen duchovní i ceremoná? pape?ských liturgických slavností odcházejí. Poté kardinálové voli?i od?íkají modlitby podle Ordo Sacrorum Rituum Conclavis a vyslechnou kardinála d¨§kana, který se jich zeptá, zda jsou p?ipraveni p?istoupit k hlasování, nebo zda je zapot?ebí n¨§jakých vysv¨§tlení ohledn¨§ pravidel a postup? uvedených v Universi Dominici Gregis.
Opat?ení k zaji?t¨§ní d?v¨§rnosti a zabrán¨§ní vn¨§j?ím zásah?m
V?echny volební procedury probíhají výhradn¨§ v Sixtinské kapli v Apo?tolském paláci ve Vatikánu, která z?stává a? do ukon?ení voleb zcela uzav?ena.
Apo?tolská konstituce pape?e svatého Jana Pavla II. zd?raz¨¾uje nutnost zajistit naprosté utajení v?eho, co se d¨§je b¨§hem konkláve, a v?eho, co p?ímo ?i nep?ímo souvisí s volbou pape?e. Dokument podrobn¨§ popisuje ve?kerá opat?ení, která mají zaru?it d?v¨§rnost a zabránit vn¨§j?ím zásah?m (body 51-61).
Po celou dobu volebního procesu se kardinálové volitelé musí zdr?et zasílání dopis? nebo vedení rozhovor?, v?etn¨§ telefonických, s výjimkou mimo?ádn¨§ naléhavých p?ípad?. Nesm¨§jí posílat ani p?ijímat jakékoli zprávy, p?ijímat noviny nebo ?asopisy jakéhokoli druhu ani sledovat rozhlasové nebo televizní vysílání.
Po?et hlas? a v¨§t?ina pot?ebná pro zvolení
K platné volb¨§ nového pape?e je zapot?ebí dvout?etinové v¨§t?iny p?ítomných volitel?. Pokud není celkový po?et volitel? rovnom¨§rn¨§ d¨§litelný t?emi, je nutný dal?í hlas (odstavec 62 Universi Dominici Gregis).
Pokud hlasování za?ne odpoledne prvního dne, bude se hlasovat pouze jednou. V dal?ích dnech se konají dv¨§ hlasování dopoledne a dv¨§ odpoledne.
Postupy hlasování jsou podrobn¨§ popsány v Universi Dominici Gregis, v?etn¨§ ustanovení pro voli?e, kte?í se necítí dob?e a pot?ebují hlasovat ze svých pokoj? v Domus Sanctae Marthae. Po se?tení hlas? se v?echny hlasovací lístky spálí.
Co se stane, pokud není dosa?eno po?adované v¨§t?iny?
Pokud se voli?i nedohodnou na kandidátovi ani po t?ech dnech bezvýsledného hlasování, je povolena a? jednodenní p?estávka na modlitbu, volnou diskusi mezi voli?i a krátké duchovní povzbuzení kardinála protojáhna (kardinál Dominique Mamberti).
Poté se hlasování obnoví, a pokud ani po dal?ích sedmi hlasováních nedojde k volb¨§, následuje dal?í p?estávka.
Tento proces se opakuje po dal?ích sedmi neúsp¨§?ných hlasováních. V tomto okam?iku se Camerlengo poradí s kardinály o dal?ím postupu.
Je d?le?ité poznamenat, ?e ?lánek 75 Universi Dominici Gregis byl upraven Motu proprio vydaným Benediktem XVI. 26. ?ervna 2007, které obnovilo tradi?ní pravidlo vy?adující dvout?etinovou v¨§t?inu p?ítomných volitel? pro platnou volbu nového pape?e. Toto pravidlo bylo potvrzeno také v , které up?esnilo, ?e hlasy se musí po?ítat na základ¨§ p?ítomných a hlasujících volitel?.
Co se stane bezprost?edn¨§ po zvolení nového pape?e?
Jakmile prob¨§hne volba, poslední z kardinál?-jáhn? povolá do Sixtinské kaple sekretá?e kardinálského kolegia a ceremoná?e pape?ských liturgických slavností.
D¨§kan kolegia jménem v?ech volitel? po?ádá zvoleného kandidáta o souhlas následujícími slovy: ?Souhlasí? se svým kanonickým zvolením za nejvy??ího velekn¨§ze?¡°.
Po obdr?ení souhlasu se pak zeptá: ?Jaké jméno si p?eje? pou?ívat?¡°
Funkci notá?e se dv¨§ma ceremoniá?i jako sv¨§dky vykonává ceremoná? pape?ských liturgických slavností, který sepí?e listinu o p?ijetí volby a zapí?e zvolené jméno.
Od tohoto okam?iku získává zvolený kandidát plnou a nejvy??í autoritu nad univerzální církví. Konkláve tímto okam?ikem okam?it¨§ kon?í.
Kardinálové-voli?ové poté vzdávají nov¨§ zvolenému pape?i hold a slibují mu poslu?nost a vzdávají díky Bohu.
Kardinál protodiakon pak oznámí v¨§?ícím volbu a jméno nového pape?e slavnou v¨§tou: ?Annuntio vobis gaudium magnum; Habemus Papam.¡°.
Hned poté nový pape? ud¨§lí z lod?ie svatopetrské baziliky apo?tolské po?ehnání Urbi et Orbi. (UDG s. 87-91)
Posledním po?adovaným krokem je, aby po slavnostním ob?adu inaugurace pontifikátu a ve vhodné dob¨§ nový pape? formáln¨§ p?evzal patriarchální arcibiskupskou baziliku svatého Jana Lateránského podle p?edepsaného ob?adu.
