Pape啪sk媒 kazatel Pasolini: Pape啪 je 鈥瀞 n谩mi鈥�, i kdy啪 nen铆 p艡铆tomen
Salvatore Cernuzio - Vatikán
鈥濸ape啪ova nep艡ítomnost nebude úplnou nep艡ítomností, p艡edev拧ím proto, 啪e se za n臎j budeme s v臎t拧í intenzitou modlit. A pak proto, 啪e práv臎 jeho nep艡ítomnost bude pro nás slovem鈥�. Otec Roberto Pasolini, 53letý kapucínský 艡eholník, biblista a od listopadu 2024 nový kazatel Pape啪ského domu, se chystá od zít艡ka, ned臎le 9. b艡ezna, do pátku 14. b艡ezna kázat v Aule Pavla VI. postní duchovní cvi膷ení pro 膷leny 艡ímské kurie. Budou to duchovní cvi膷ení bez pape啪e Franti拧ka, který je hospitalizován v nemocnici Gemelli. 鈥濲eho utrpení je hluboce sugestivní,鈥� 艡ekl Pasolini vatikánským médiím: to znamená, 啪e evokuje bolest 艡ady lidí, kte艡í jsou dnes ob臎tí utrpení nebo násilí. 鈥濻e Svatým otcem pro啪ijeme duchovní spole膷enství鈥�.
鈥濶ad臎je na v臎膷ný 啪ivot鈥�. Ot膷e Roberto, vysv臎tlete nám význam tématu, které bylo vybráno pro leto拧ní postní duchovní cvi膷ení. Co je jeho jádrem?
Tím jádrem je jist臎 v臎膷ný 啪ivot, který je také jedním z 膷lánk暖 Nicejského vyznání víry, úst艡ední formulace víry nás k艡es钮an暖, její啪 1700. výro膷í p艡ipadá na tento jubilejní rok. Výraz Nad臎je na v臎膷ný 啪ivot jsem p艡evzal z Nového zákona a svým zp暖sobem je sám o sob臎 jádrem k艡es钮anské nad臎je, tedy skute膷ností, 啪e 啪ivot, který nám B暖h dal u啪 na tomto sv臎t臎, je dobrou v臎cí, n臎膷ím, co nemá smysl jen v rámci pozemského 啪ivota, ale ukazuje na v臎膷nost, její啪 p艡edzv臎sti a znamení u啪 máme, abychom ji mohli pln臎 pochopit.
Kdy啪 myslíme na v臎膷ný 啪ivot, myslíme na smrt, jak tedy nad臎je souvisí s tématem v臎膷ného 啪ivota, který je ostatn臎 ozna膷ován za 鈥瀦aslíbení鈥�?
沤ijeme v tomto sv臎t臎 a víme, 啪e p艡ed sebou máme velkou p艡eká啪ku, kterou je práv臎 smrt, spojená s na拧ím h艡íchem, jak nám 艡íká na拧e duchovní tradice. P艡íslib, který nám B暖h dal tím, 啪e nám dal 啪ivot, spo膷ívá v tom, 啪e smrt nebude posledním slovem, nebylo by pro nás 拧t臎stí ani mo啪né nad臎je, kdybychom nedokázali 膷elit této p艡eká啪ce, která je tak kone膷ná, tak vá啪ná, toti啪 p艡eru拧ení 啪ivota. Samoz艡ejm臎, 啪e v臎膷ný 啪ivot, má-li být autentický, musí projevit své rysy a kvalitu ji啪 p艡ed smrtí, jinak nám hrozí, 啪e se stane pouhou mlhavou nad臎jí, abychom se nemuseli bát okam啪iku smrti. To bylo také cílem Je啪í拧ova kázání: trvat na tom, 啪e v臎膷ný 啪ivot za膷íná ji啪 nyní a je jím pro nás Kristus.
A jak toto poselství p艡edat sv臎tu, jako je ten dne拧ní? Sv臎tu, kde se zdá, 啪e sekularizace jako taková byla p艡ekonána, ale p艡evládá pocit lhostejnosti, zejména mezi mladými lidmi.
Je pravda, 啪e dnes jsme velmi soust艡ed臎ni na 鈥瀟o, co je na zemi鈥�, abychom pou啪ili Pavl暖v jazyk, tak啪e je pro nás obtí啪né 鈥瀞toupat mezi hv臎zdy鈥�, které nás sm臎艡ují jinam. P艡esto se domnívám, 啪e v dob臎 tak zam臎艡ené na materialismus, na tolik v臎cí, které se nám lesknou p艡ed o膷ima, se ve skute膷nosti vrací velká nostalgie po v臎膷nosti, p艡inejmen拧ím jako kvalit臎 啪ivota, kráse, lidskosti, která nám musí zá艡it p艡ed o膷ima na tomto sv臎t臎. Tak啪e jist臎, tento sv臎t mo啪ná ztratil ze z艡etele kone膷né skute膷nosti, takzvaný eschatologický horizont, ale je nesmírn臎 citlivý na v拧e, co je lidské a hluboce lidské. A práv臎 tam jsme my k艡es钮ané vyzýváni, naléhav臎 vyzýváni, abychom vyza艡ovali kvalitu v臎膷ného 啪ivota.
Podle jaké osnovy se bude odvíjet va拧e kázání na duchovních cvi膷eních?
Budeme vycházet z pon臎kud teologických údaj暖 Katechismu o v臎膷ném 啪ivot臎, abychom se za膷lenili do tradice. Pak se budeme sna啪it ú膷astníky exercicií vést spí拧e biblickou cestou skrze Písmo svaté tím, 啪e budeme naslouchat tomu, co 艡íká o v臎膷ném 啪ivot臎, práv臎 proto, abychom obnovili smysl tohoto 啪ivota ji啪 v horizontu lidského 啪ivota, a tak ji啪 鈥瀦akusili鈥� aspekty v臎膷ného 啪ivota, které m暖啪eme 啪ít a p艡ijímat ji啪 nyní.
Postní cvi膷ení probíhají 鈥瀡 duchovním spole膷enství鈥� s pape啪em. Co to znamená?
Znamená to, 啪e Svatý otec se jich z艡ejm臎 kv暖li nemoci nebude moci zú膷astnit tak, jak by si p艡ál. Jeho nep艡ítomnost v拧ak nebude úplnou absencí, p艡edev拧ím proto, 啪e na n臎j budeme myslet a shroma啪膹ovat se kolem Bo啪ího slova v modlitb臎, a to zvlá拧tním zp暖sobem a s v臎t拧í intenzitou. A pak proto, 啪e práv臎 jeho nep艡ítomnost bude pro nás slovem.
Tedy p艡ítomnost v nep艡ítomnosti, která je zárove艌 sv臎dectvím.
Rozhodn臎 je to tak. Jeho sv臎dectví je doprovázeno v拧emi sv臎dectvími lidí, kte艡í v tichosti, ve skrytu, ve v拧ech 膷ástech sv臎ta pro啪ívají stejné tajemství utrpení, ale také zla kv暖li válkám, násilí a smrti. Jeho utrpení je tedy hluboce sugestivní také proto, 啪e v拧ichni tito lidé jsou stále ve slovech, srdci a modlitbách Svatého otce.
Kdy啪 u啪 mluvíme o pape啪i, je tu n臎co, co byste Franti拧kovi osobn臎 p艡ál?
P艡ání, které osobn臎 Svatému otci vyslovuji, je, aby v t臎chto hodinách pokra膷oval v tom, co v啪dycky d臎lal, tedy aby p艡ed námi jako univerzální pastý艡 církve setrvával s celou svou vírou v Pána Je啪í拧e, v jeho Paschu a p艡edev拧ím v jeho evangelium.
