Pape啪 Franti拧ek schv谩lil kanonizaci prvn铆ho papu谩nsk茅ho sv臎tce
Tiziana Campisi & Devin Watkins
Církev bude mít brzy t艡i nové svaté, jednoho blahoslaveného, jako啪 i jednoho nového ctihodného poté, co pape啪 Franti拧ek 28. b艡ezna povolil zve艡ejn臎ní p艡íslu拧ných dekret暖, které byly publikovány dnes, v pond臎lí 31. b艡ezna.
Pape啪 uvolnil cestu ke kanonizaci blahoslavenému Petru To Rotovi, laikovi umu膷enému pro víru v dne拧ní Papui-Nové Guineji.
První papuánský sv臎tec
Blahoslavený Petr se narodil 5. b艡ezna 1912, získal k艡es钮anské vzd臎lání, stal se katechetou a jeho 啪ivot se vyzna膷oval dobro膷inností, pokorou a ob臎tavostí pro chudé a sirotky.
B臎hem japonské okupace Papuy-Nové Guineje za druhé sv臎tové války blahoslavený Petr pokra膷oval v p艡íprav臎 pár暖 na man啪elství, proto啪e misioná艡i byli uv臎zn臎ni. Kdy啪 byla jeho pastora膷ní 膷innost zakázána, vykonával sv暖j apo拧tolát tajn臎, pln臎 si v臎dom toho, 啪e riskuje sv暖j 啪ivot.
Neochv臎jn臎 hájil posvátnost man啪elství a vystupoval proti praktikám mnoho啪enství, p艡i膷em啪 se postavil i proti svému star拧ímu bratrovi, který si vzal druhou man啪elku. Bratr udal blahoslaveného Petra na policii a papuánský laik byl odsouzen ke dv臎ma m臎síc暖m v臎zení, kde v 膷ervenci 1945 zem艡el na otravu.
Pape啪 Jan Pavel II. blaho艡e膷il blahoslaveného Petra To Rot 17. ledna 1995 v Port Moresby.
Arménský arcibiskup umu膷ený b臎hem genocidy
Pape啪 také uvolnil cestu ke kanonizaci blahoslaveného Ignáce Choukrallaha Maloyana, který se narodil v roce 1869 v Mardinu v dne拧ním Turecku.
Na kn臎ze byl vysv臎cen v roce 1883 v Libanonu, p艡ijal k艡estní jméno Ignác, proslul jako vynikající kazatel v arab拧tin臎 i ture膷tin臎 a v臎noval se farní slu啪b臎 a studiu posvátných text暖 v egyptské Alexandrii.
V roce 1911 ho pape啪 Pius X. jmenoval arcibiskupem v Mardinu b臎hem synody arménských biskup暖 v 艠ím臎, která se zabývala situací v Turecku po vzestupu mladotureckého hnutí.
Po vstupu tureckých vojsk do první sv臎tové války byl arcibiskup Maloyan spolu s 13 kn臎啪ími a 600 dal拧ími k艡es钮any zat膷en v dob臎 nepokoj暖, které provázely nucené odvody a útlak k艡es钮an暖, zejména arménských.
Arcibiskup Maloyan a jeho druhové byli popraveni 3. 膷ervna 1915, kdy啪 se odmítli z艡íci víry. Pape啪 Jan Pavel II. jej 7. 艡íjna 2001 blaho艡e膷il.
První sv臎tice narozená ve Venezuele
Venezuela bude mít také svou první rodilou sv臎ticí, nebo钮 pape啪 uznal zázrak p艡ipisovaný blahoslavené Marii z Hory Karmel, narozené 11. srpna 1903 v Caracasu jako Carmen Elena Rendíles Martínez.
V roce 1927 vstoupila do Kongregace Slu啪ebnic Je啪í拧e Krista Nejsv臎t臎j拧í svátosti a poté spolu s n臎kolika dal拧ími latinskoamerickými sestrami odtud v roce 1946 ode拧la a zalo啪ila Kongregaci Slu啪ebnic Je啪í拧e Krista.
Poslední léta svého 啪ivota strávila na invalidním vozíku po autonehod臎 v roce 1974 a zem艡ela 9. kv臎tna 1977.
Zázrak p艡ipisovaný její p艡ímluv臎 se týkal uzdravení mladé 啪eny se srde膷ní vadou v Caracasu v roce 2015.
Blaho艡e膷ení italského kn臎ze, hrdinské ctnosti brazilského kn臎ze
Pape啪 Franti拧ek také uznal zázrak, vedoucí k beatifikaci, p艡ipisovaný P. Carmelu De Palmovi, italskému kn臎zi z Bari, který se narodil 27. ledna 1876.
Ctihodný De Palma, inspirovaný benediktinským charismatem, se v臎noval poskytování duchovního vedení kn臎啪ím, 艡eholník暖m a seminarist暖m a byl známým zpov臎dníkem.
Zázrak vedoucí k jeho blaho艡e膷ení se týkal uzdravení benediktinské 艡eholnice, která v roce 2013 trp臎la vysilující degenerativní chorobou.
Pape啪 Franti拧ek rovn臎啪 potvrdil hrdinské ctnosti Bo啪ího slu啪ebníka José Antônia de Maria Ibiapina, brazilského politika 19. století, který se stal kn臎zem.
