Pape? Franti?ek schválil kanonizaci prvního papuánského světce
Tiziana Campisi & Devin Watkins
Církev bude mít brzy t?i nové svaté, jednoho blahoslaveného, jako? i jednoho nového ctihodného poté, co pape? Franti?ek 28. b?ezna povolil zve?ejnění p?íslu?ných dekret?, které byly publikovány dnes, v pondělí 31. b?ezna.
Pape? uvolnil cestu ke kanonizaci blahoslavenému Petru To Rotovi, laikovi umu?enému pro víru v dne?ní Papui-Nové Guineji.
První papuánský světec
Blahoslavený Petr se narodil 5. b?ezna 1912, získal k?es?anské vzdělání, stal se katechetou a jeho ?ivot se vyzna?oval dobro?inností, pokorou a obětavostí pro chudé a sirotky.
Během japonské okupace Papuy-Nové Guineje za druhé světové války blahoslavený Petr pokra?oval v p?ípravě pár? na man?elství, proto?e misioná?i byli uvězněni. Kdy? byla jeho pastora?ní ?innost zakázána, vykonával sv?j apo?tolát tajně, plně si vědom toho, ?e riskuje sv?j ?ivot.
Neochvějně hájil posvátnost man?elství a vystupoval proti praktikám mnoho?enství, p?i?em? se postavil i proti svému star?ímu bratrovi, který si vzal druhou man?elku. Bratr udal blahoslaveného Petra na policii a papuánský laik byl odsouzen ke dvěma měsíc?m vězení, kde v ?ervenci 1945 zem?el na otravu.
Pape? Jan Pavel II. blaho?e?il blahoslaveného Petra To Rot 17. ledna 1995 v Port Moresby.
Arménský arcibiskup umu?ený během genocidy
Pape? také uvolnil cestu ke kanonizaci blahoslaveného Ignáce Choukrallaha Maloyana, který se narodil v roce 1869 v Mardinu v dne?ním Turecku.
Na kněze byl vysvěcen v roce 1883 v Libanonu, p?ijal k?estní jméno Ignác, proslul jako vynikající kazatel v arab?tině i ture?tině a věnoval se farní slu?bě a studiu posvátných text? v egyptské Alexandrii.
V roce 1911 ho pape? Pius X. jmenoval arcibiskupem v Mardinu během synody arménských biskup? v ?ímě, která se zabývala situací v Turecku po vzestupu mladotureckého hnutí.
Po vstupu tureckých vojsk do první světové války byl arcibiskup Maloyan spolu s 13 kně?ími a 600 dal?ími k?es?any zat?en v době nepokoj?, které provázely nucené odvody a útlak k?es?an?, zejména arménských.
Arcibiskup Maloyan a jeho druhové byli popraveni 3. ?ervna 1915, kdy? se odmítli z?íci víry. Pape? Jan Pavel II. jej 7. ?íjna 2001 blaho?e?il.
První světice narozená ve Venezuele
Venezuela bude mít také svou první rodilou světicí, nebo? pape? uznal zázrak p?ipisovaný blahoslavené Marii z Hory Karmel, narozené 11. srpna 1903 v Caracasu jako Carmen Elena Rendíles Martínez.
V roce 1927 vstoupila do Kongregace Slu?ebnic Je?í?e Krista Nejsvětěj?í svátosti a poté spolu s několika dal?ími latinskoamerickými sestrami odtud v roce 1946 ode?la a zalo?ila Kongregaci Slu?ebnic Je?í?e Krista.
Poslední léta svého ?ivota strávila na invalidním vozíku po autonehodě v roce 1974 a zem?ela 9. května 1977.
Zázrak p?ipisovaný její p?ímluvě se týkal uzdravení mladé ?eny se srde?ní vadou v Caracasu v roce 2015.
Blaho?e?ení italského kněze, hrdinské ctnosti brazilského kněze
Pape? Franti?ek také uznal zázrak, vedoucí k beatifikaci, p?ipisovaný P. Carmelu De Palmovi, italskému knězi z Bari, který se narodil 27. ledna 1876.
Ctihodný De Palma, inspirovaný benediktinským charismatem, se věnoval poskytování duchovního vedení kně?ím, ?eholník?m a seminarist?m a byl známým zpovědníkem.
Zázrak vedoucí k jeho blaho?e?ení se týkal uzdravení benediktinské ?eholnice, která v roce 2013 trpěla vysilující degenerativní chorobou.
Pape? Franti?ek rovně? potvrdil hrdinské ctnosti Bo?ího slu?ebníka José Antônia de Maria Ibiapina, brazilského politika 19. století, který se stal knězem.
