Kardinál Parolin na zasedání Comece: Evropa ať hledí na dobro celého lidstva. Jsme nablízku Ukrajině
Alessandro Di Bussolo - Vatikán
Evropa jako celek si musí více uvědomit svou roli a odpovědnost ve světě, „aniž by podlehla obranné logice a pouhému zbrojení, které se stává předstupněm uzavřenosti a nových konfliktů“. Přemýšlet „o dobru Evropy nás nezbavuje povinnosti myslet na dobro celého lidstva“, proto při sledování priorit „konkurenceschopnosti a obrany“, které si Evropská komise stanovila ve svém novém mandátu, „nelze opomíjet morální závazky, jako je humanitární pomoc a rozvoj nejchudších zemí, dodržování lidských práv a ochrana životního prostředí“, zdůraznil státní sekretář Svatého stolce, kardinál Pietro Parolin, ve svém projevu na plenárním shromáždění Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE), které se koná v Nemi poblíž Říma do 28. března. Připomněl, že „různé organizace, včetně katolických, které se věnují humanitární pomoci, se v posledních dnech ozvaly kvůli prudkému snížení prostředků, které na tyto účely dostávají“.
Krize světového řádu
Kardinál Parolin se ve svém proslovu dotkl mnoha aktuálních otázek týkajících se poslání církve v Evropě, konkrétněji pak Evropské unie a práce COMECE. Počínaje politickou rolí tohoto kontinentu také tváří v tvář zahraniční politice nové americké administrativy, která zpochybňuje „atlantické vztahy rozvíjené od roku 1945 a všemi považované za pevné a trvalé“. Evropa, kterou papež František vyzval, aby po pandemii šla cestou bratrství, dnes podle kardinála Parolina čelí krizi světového řádu „založeného na spolupráci mezi státy a na multilateralismu“, zatímco „se zdá, že převládá pokušení myslet pouze na sebe, čímž převládá hegemonistická logika“.
Spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině
Pokud jde o konflikt způsobený ruskou invazí na Ukrajinu, státní sekretář zopakoval výzvu Svatého stolce a COMECE k „vyjednanému ukončení války, spravedlivému a trvalému míru, dodržování mezinárodního práva a společnému úsilí o obnovu“ této napadené země. Před pozorovateli ukrajinské katolické církve připomněl povinnost „postavit se na stranu nespravedlivě napadeného ukrajinského lidu“ a požádal „válčící strany a celé mezinárodní společenství, aby usilovaly o rychlé a spravedlivé řešení“.
Biskupové v dialogu s institucemi
Kardinál Parolin připomněl politické změny v mnoha členských státech Evropské unie, které přinesly volby v červnu 2024, a vyzval biskupské konference, aby udržovaly otevřený a upřímný dialog se všemi politickými silami a spolupracovaly „ve prospěch společného dobra, přičemž by respektovaly i legitimní autonomii politické sféry“. Zdůraznil, že nesmí přestat platit „naše odhodlání bránit život“, „rodinu založenou na manželství mezi mužem a ženou“, svobodu vzdělání, „úctu k důstojnosti každého člověka, zejména těch nejkřehčích: mladých, seniorů, nezaměstnaných, přistěhovalců a žadatelů o azyl“. Kardinál Parolin však poznamenal, že „dokonce i mezi křesťansky inspirovanými politiky je menší povědomí o hodnotách, které pomohly ke zrodu Evropských společenství“. Proto vyzval biskupské konference k „iniciativám zaměřeným na zvyšování povědomí a vzdělávání křesťanů zapojených do politiky“ a k tomu, aby se „nebály“ „žádat od katolických politiků větší důslednost při překonávání stranické logiky“.
Migranti, solidarita a dodržování lidských práv
K tématu migrace kardinál Parolin připomněl učení papeže Františka o „naší povinnosti přijímat, doprovázet a integrovat“ lidi, „kteří hledají lepší budoucnost pro sebe a své rodiny“, a vyjádřil naději, že společná politika, kterou se Evropská unie snaží definovat, „bude solidární, respektující lidská práva a co nejvelkorysejší“. Přitom „nesmí opomenout zohlednit také bezpečnostní otázky a rozvíjet odpovídající integrační cesty“. Úkolem COMECE je vést dialog s institucemi, aby „se nikdy nepřestalo pohlížet na migranty jako na lidi s vlastními příběhy, vlastními dramaty a vlastními očekáváními, a nikoliv pouze jako na čísla“.
Citlivá otázka křestních matrik
Když kardinál státní sekretář hovořil o spolupráci mezi Státním sekretariátem a komisí evropských episkopátů, uvedl případ aplikace obecného nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR). Jde o „choulostivou“ záležitost, která se dotýká života celé církve „a v jistém smyslu i samotné libertas ecclesiae“. Odkazuje se na práci, „která je vykonávána na obranu matrik pokřtěných, jestliže jsou ohroženy účelovými odvoláními k národním úřadům pro ochranu osobních údajů a nyní také v řízení před Soudním dvorem Evropské unie“.
Synoda a „evropský stan“, který je třeba rozšířit
Závěrem státní sekretář připomněl dvě církevní události „zvláště významné pro vaše poslání v Evropě“. První z nich je synoda o synodalitě: z cesty, která vedla k dokumentu schválenému loni v říjnu, kardinál Parolin zmínil evropské kontinentální shromáždění v únoru 2023 a jeho téma: „Rozšiřte prostor svého stanu“, což je krásný obraz proroka Izaiáše, který lze velmi dobře aplikovat na Evropu a její poslání ve prospěch „úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, spravedlnosti a solidarity a rovnosti mezi muži a ženami“, jak uvádí Smlouva o Evropské unii. Vzhledem k tomu, že existuje několik kandidátských zemí na vstup do EU, „může církev přispět k jejich integraci, jakmile budou podniknuty nezbytné kroky, aby se rozšířil prostor „evropského stanu“.
Jubileum a touha vidět Boha
Druhou událostí, kterou kardinál Parolin zmínil, je Jubileum naděje, v jehož rámci se 27. března vydali biskupové z Comece na pouť ke Svatopetrské Svaté bráně. „Svět a Evropa se potřebují znovu otevřít naději,“ uzavřel kardinál Parolin, naději „nikoli světské, ale transcendentní, která může skutečně uspokojit nejhlubší touhu člověka, jíž je vidět Boha“, jak řekl papež František, když hovořil o svatém Benediktu ve svém projevu na konferenci (Re)Thiking Europe v říjnu 2017. Právě Ježíš Kristus žijící ve své církvi je skutečným zdrojem naděje a celé Evropy „a církev má povinnost znovu nabídnout toto radostné hlásání také tomuto našemu starému kontinentu, který jako by v tolika ohledech zbloudil z cesty“.
