Kardinál Parolin na zasedání Comece: Evropa a? hledí na dobro celého lidstva. Jsme nablízku Ukrajině
Alessandro Di Bussolo - Vatikán
Evropa jako celek si musí více uvědomit svou roli a odpovědnost ve světě, ?ani? by podlehla obranné logice a pouhému zbrojení, které se stává p?edstupněm uzav?enosti a nových konflikt?“. P?emý?let ?o dobru Evropy nás nezbavuje povinnosti myslet na dobro celého lidstva“, proto p?i sledování priorit ?konkurenceschopnosti a obrany“, které si Evropská komise stanovila ve svém novém mandátu, ?nelze opomíjet morální závazky, jako je humanitární pomoc a rozvoj nejchud?ích zemí, dodr?ování lidských práv a ochrana ?ivotního prost?edí“, zd?raznil státní sekretá? Svatého stolce, kardinál Pietro Parolin, ve svém projevu na plenárním shromá?dění Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE), které se koná v Nemi poblí? ?íma do 28. b?ezna. P?ipomněl, ?e ?r?zné organizace, v?etně katolických, které se věnují humanitární pomoci, se v posledních dnech ozvaly kv?li prudkému sní?ení prost?edk?, které na tyto ú?ely dostávají“.
Krize světového ?ádu
Kardinál Parolin se ve svém proslovu dotkl mnoha aktuálních otázek týkajících se poslání církve v Evropě, konkrétněji pak Evropské unie a práce COMECE. Po?ínaje politickou rolí tohoto kontinentu také tvá?í v tvá? zahrani?ní politice nové americké administrativy, která zpochybňuje ?atlantické vztahy rozvíjené od roku 1945 a v?emi pova?ované za pevné a trvalé“. Evropa, kterou pape? Franti?ek vyzval, aby po pandemii ?la cestou bratrství, dnes podle kardinála Parolina ?elí krizi světového ?ádu ?zalo?eného na spolupráci mezi státy a na multilateralismu“, zatímco ?se zdá, ?e p?evládá poku?ení myslet pouze na sebe, ?ím? p?evládá hegemonistická logika“.
Spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině
Pokud jde o konflikt zp?sobený ruskou invazí na Ukrajinu, státní sekretá? zopakoval výzvu Svatého stolce a COMECE k ?vyjednanému ukon?ení války, spravedlivému a trvalému míru, dodr?ování mezinárodního práva a spole?nému úsilí o obnovu“ této napadené země. P?ed pozorovateli ukrajinské katolické církve p?ipomněl povinnost ?postavit se na stranu nespravedlivě napadeného ukrajinského lidu“ a po?ádal ?vál?ící strany a celé mezinárodní spole?enství, aby usilovaly o rychlé a spravedlivé ?e?ení“.
Biskupové v dialogu s institucemi
Kardinál Parolin p?ipomněl politické změny v mnoha ?lenských státech Evropské unie, které p?inesly volby v ?ervnu 2024, a vyzval biskupské konference, aby udr?ovaly otev?ený a up?ímný dialog se v?emi politickými silami a spolupracovaly ?ve prospěch spole?ného dobra, p?i?em? by respektovaly i legitimní autonomii politické sféry“. Zd?raznil, ?e nesmí p?estat platit ?na?e odhodlání bránit ?ivot“, ?rodinu zalo?enou na man?elství mezi mu?em a ?enou“, svobodu vzdělání, ?úctu k d?stojnosti ka?dého ?lověka, zejména těch nejk?eh?ích: mladých, senior?, nezaměstnaných, p?istěhovalc? a ?adatel? o azyl“. Kardinál Parolin v?ak poznamenal, ?e ?dokonce i mezi k?es?ansky inspirovanými politiky je men?í povědomí o hodnotách, které pomohly ke zrodu Evropských spole?enství“. Proto vyzval biskupské konference k ?iniciativám zamě?eným na zvy?ování povědomí a vzdělávání k?es?an? zapojených do politiky“ a k tomu, aby se ?nebály“ ??ádat od katolických politik? vět?í d?slednost p?i p?ekonávání stranické logiky“.
Migranti, solidarita a dodr?ování lidských práv
K tématu migrace kardinál Parolin p?ipomněl u?ení pape?e Franti?ka o ?na?í povinnosti p?ijímat, doprovázet a integrovat“ lidi, ?kte?í hledají lep?í budoucnost pro sebe a své rodiny“, a vyjád?il naději, ?e spole?ná politika, kterou se Evropská unie sna?í definovat, ?bude solidární, respektující lidská práva a co nejvelkorysej?í“. P?itom ?nesmí opomenout zohlednit také bezpe?nostní otázky a rozvíjet odpovídající integra?ní cesty“. Úkolem COMECE je vést dialog s institucemi, aby ?se nikdy nep?estalo pohlí?et na migranty jako na lidi s vlastními p?íběhy, vlastními dramaty a vlastními o?ekáváními, a nikoliv pouze jako na ?ísla“.
Citlivá otázka k?estních matrik
Kdy? kardinál státní sekretá? hovo?il o spolupráci mezi Státním sekretariátem a komisí evropských episkopát?, uvedl p?ípad aplikace obecného na?ízení Evropské unie o ochraně osobních údaj? (GDPR). Jde o ?choulostivou“ zále?itost, která se dotýká ?ivota celé církve ?a v jistém smyslu i samotné libertas ecclesiae“. Odkazuje se na práci, ?která je vykonávána na obranu matrik pok?těných, jestli?e jsou ohro?eny ú?elovými odvoláními k národním ú?ad?m pro ochranu osobních údaj? a nyní také v ?ízení p?ed Soudním dvorem Evropské unie“.
Synoda a ?evropský stan“, který je t?eba roz?í?it
Závěrem státní sekretá? p?ipomněl dvě církevní události ?zvlá?tě významné pro va?e poslání v Evropě“. První z nich je synoda o synodalitě: z cesty, která vedla k dokumentu schválenému loni v ?íjnu, kardinál Parolin zmínil evropské kontinentální shromá?dění v únoru 2023 a jeho téma: ?Roz?i?te prostor svého stanu“, co? je krásný obraz proroka Izaiá?e, který lze velmi dob?e aplikovat na Evropu a její poslání ve prospěch ?úcty k lidské d?stojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodr?ování lidských práv, spravedlnosti a solidarity a rovnosti mezi mu?i a ?enami“, jak uvádí Smlouva o Evropské unii. Vzhledem k tomu, ?e existuje několik kandidátských zemí na vstup do EU, ?m??e církev p?ispět k jejich integraci, jakmile budou podniknuty nezbytné kroky, aby se roz?í?il prostor ?evropského stanu“.
Jubileum a touha vidět Boha
Druhou událostí, kterou kardinál Parolin zmínil, je Jubileum naděje, v jeho? rámci se 27. b?ezna vydali biskupové z Comece na pou? ke Svatopetrské Svaté bráně. ?厂惫ě迟 a Evropa se pot?ebují znovu otev?ít naději,“ uzav?el kardinál Parolin, naději ?nikoli světské, ale transcendentní, která m??e skute?ně uspokojit nejhlub?í touhu ?lověka, jí? je vidět Boha“, jak ?ekl pape? Franti?ek, kdy? hovo?il o svatém Benediktu ve svém projevu na konferenci (Re)Thiking Europe v ?íjnu 2017. Právě Je?í? Kristus ?ijící ve své církvi je skute?ným zdrojem naděje a celé Evropy ?a církev má povinnost znovu nabídnout toto radostné hlásání také tomuto na?emu starému kontinentu, který jako by v tolika ohledech zbloudil z cesty“.
