Kardinál Parolin: spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině. Ať Hamás a Izrael hledají řešení beze zbraní
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Jednání „bez předběžných podmínek“ o spravedlivém a trvalém míru na Ukrajině, „smysl pro umírněnost“ ze strany Hamásu a Izraele a řešení „bez použití zbraní“ pro Gazu. Dále pak „odzbrojená“ slova, která by napomohla dialogu, setkávání a nikoli roztržce, a tam, kde se to nepodaří, „být co nejvíce zticha“. Kardinál Pietro Parolin se s obavami věnuje válkám, které rozdělují svět, těm, které se vedou v Evropě a na Blízkém východě, ale také slovním válkám, které zhoršují současnou napjatou dobu. Vatikánský státní sekretář promluvil na třetím dni akce Cattedra dell'accoglienza, která probíhá do 28. března v domě Fraterna Domus v Sacrofanu poblíž Říma a jejímž cílem je propagovat kulturu solidarity a umění setkávání a dialogu.
Přeji papeži, aby se uzdravil
Kardinál Parolin byl protagonistou debaty o aktuálních tématech s Vincenzem Buonomem, papežským delegátem na Papežské univerzitě Urbaniana, ale nejprve se na okraj akce zastavil s novináři, aby odpověděl na několik otázek, počínaje těmi o zdravotním stavu papeže, který se zotavuje v Domě svaté Marty. Kardinál Parolin vyjádřil naději, že si papež František bude moci „odpočinout“ a „postupně se zotavit“; připomněl Statio Orbis před pěti lety na opuštěném Svatopetrském náměstí za koronavirové pandemie a zdůraznil, že – stejně jako tehdy – „je papež dobře spojen s celou církví a se všemi věřícími“. „Svědčí o tom všechny projevy náklonnosti a zejména modlitby, kterými byl provázen ve dnech své nemoci a které pokračují“ i dnes.
Jazyk, který je třeba „odzbrojit“
Kardinálův pohled se pak rozšiřuje do světa a sahá až do USA, odkud pocházejí nedávné „silné“ výroky prezidenta Donalda Trumpa na adresu Evropanů označovaných za „parazity“. Kardinál Parolin vyzval k „odzbrojení slov“ a převzal tak krásný výraz, který 18. března uvedl papež František ve svém dopise řediteli italského deníku Corriere della Sera Lucianu Fontanovi. „Odzbrojte slova, aby se z nich pak nestaly konflikty a nepřerostly ve válku,“ prohlásil státní sekretář. „To platí pro všechny. A zvláště dnes, kdy je tak napjatá situace ve všech sférách, je dobré používat málo slov, co nejvíce mlčet, a pokud už slova použít, tak slova moudrá, slova, která mohou pomoci k dialogu, k setkávání a nikoli k roztržce.“
Jednání na Ukrajině a řešení pro Gazu
Pokud jde o Ukrajinu, zatímco probíhají jednání o příměří, vyjádřil kardinál Parolin naději, že bude dosaženo „skutečně“ pozitivních závěrů: „Domnívám se, že důležité je, abychom jednali bez předběžných podmínek,“ uvedl, „abychom nalezli styčný bod a mohli nakonec dospět nejprve k příměří a poté ke skutečným jednáním, abychom dospěli k onomu spravedlivému a trvalému míru, v nějž všichni doufáme a kterého, myslím, chtějí dosáhnout i samotné strany.
Kardinál Parolin rovněž vyzval k řešení situace v Gaze a neskrýval své zklamání z toho, že by se dočasné příměří mohlo stát „trvalým příměřím“, aby se tak „zahájil diskurz usmíření a obnovy“. „Domnívám se,“ poznamenal, „že na obou stranách musí existovat velký smysl pro umírněnost, možná takový, který nebyl projeven jak ze strany Hamásu, tak ze strany Izraelců. Pokusit se najít způsob, jak vyřešit existující problém, aniž by bylo nutné sáhnout ke zbraním“.
Vlastnictví jaderných zbraní je nemorální
Také v následné debatě s profesorem Buonomem hovořil kardinál Parolin o míru a zdůraznil, že „všichni si mysleli, že tento mír bude pokračovat, a že jsme položili základy pro to, aby pokračoval. Stačilo velmi málo, aby se tato iluze rozplynula“. Problémem je podle Parolina „stále individualističtější pohled na člověka“ a také nedostatek vzájemné důvěry. „To vše má dopady na mezinárodní úrovni,“ prohlásil kardinál státní sekretář. „Nikdo už nikomu nedůvěřuje. A to pramení z toho, že neumíme pěstovat vztahy, a vede to ke zbrojení, k útoku před napadením a vzniká tak situace permanentního konfliktu.“ Podle státního sekretáře „je nemorální vlastnit jaderné zbraně kvůli následkům, které mohou způsobit“.
Vůle států k dodržování pravidel
V souvislosti se summitem „koalice ochotných“ v Paříži zdůraznil kardinál Parolin, že „celý mezinárodní život se odehrává na základě vůle států dodržovat pravidla, která si samy daly“. „Není-li tato politická vůle, není možný mírový a konstruktivní mezinárodní život,“ uzavřel Parolin a připomněl, jak se mezinárodní orgány rodily v kontextu studené války a po velkých světových konfliktech, které v minulém století krvavě zasáhly Evropu. „Dnes se svět hluboce změnil, existuje tolik mocenských center a mezinárodní orgány možná nebyly dostatečně odhodlány přizpůsobit se této nové realitě světa.“ Podle kardinála se možná „ztratila naděje na změnu tohoto systému, který je systémem vzájemné blokády, jež neumožňuje řešit skutečné problémy společnosti“. Je proto nutné „přizpůsobit mezinárodní orgány realitě, která nastala v posledních desetiletích“. Problémem je, zda existuje „zájem o jejich reformu tak, aby řádně fungovaly“, nebo „je upřednostňována inspirace jinými principy“.
Proto také uvažoval o komunikaci a funkci médií jako hlasatelů témat míru a dialogu. Zejména „jako křesťané“, uvádí Parolin, „máme povinnost a úkol vracet se k těmto tématům, která bývají zapomenuta z národních důvodů nebo proto, že jim média nevěnují velkou pozornost“.
Přijetí migrantů
V replice se našel prostor i pro otázku migrace, přičemž Parolin konstatoval „negativní postoj“ k migraci „byť za uznání, že Evropa migranty nutně potřebuje“. „Snahou, která je činěna, je snížit nelegální toky,“ řekl a s odkazem na pocity lidí, „kterým pak politici naslouchají,“ dodal: „V naší Evropě je tolik rozšířený strach z invaze, měli bychom být schopni tuto vizi odbourat a mít pozitivnější přístup k těmto našim bratrům a sestrám, kteří utíkají ze situací extrémní bídy nebo konfliktů. Nabídnout migrantům prostory pro přijetí je podle mého názoru zásadní“. Pokud jde o útěk křesťanů z Blízkého východu, dochází podle kardinála k jeho ochuzování a „z náboženského hlediska je to velká tragédie, protože jde o místa, kde se křesťanství zrodilo“, ale je to tragédie „také pro samotné místní komunity“, protože „křesťané jsou v mnoha situacích umírněnou přítomností a mohou přispět ke zmírnění napětí“. „Společnost bez křesťanů riskuje, že se zradikalizuje a stane se extremistickou“, uzavřel kardinál Parolin.
