Pape啪ov茅 a um臎n铆
Silvia Kritzenberger - Vatikán
Pape啪ové v啪dy hráli d暖le啪itou roli p艡i podpo艡e um臎ní, zejména v období renesance a baroka. Velcí um臎lci té doby byli pape啪i pov臎艡eni vytvo艡ením mistrovských d臎l, která m暖啪eme ve Vatikánu obdivovat dodnes. Nap艡íklad pape啪 Julius II. pov臎艡il Michelangela vymalováním Sixtinské kaple a Rafaela vymalováním slavných 鈥瀞ál暖鈥�, které nyní nesou jeho jméno. Pape啪 Urban VIII. byl velkým mecená拧em Berniniho, který nejen navrhl Svatopetrské nám臎stí, ale je také zodpov臎dný za bronzový baldachýn ve Svatopetrské bazilice. Svým mecená拧stvím pape啪ové významn臎 ovlivnili d臎jiny um臎ní a u膷inili z 艠íma centrum um臎leckých inovací.
Pape啪 Franti拧ek: um臎ní, výraz krásy a lidskosti
Stejn臎 jako jeho p艡edch暖dci si i pape啪 Franti拧ek cení um臎ní jako výrazu krásy a lidskosti. Opakovan臎 podporuje sociální um臎lecké projekty, zejména pro chudé. Jak Franti拧ek rád zd暖raz艌uje, um臎ní je 鈥瀠niverzální jazyk, který je výzvou, inspiruje a povzná拧í lidi鈥�. A tak nap艡íklad po啪ádal um臎lce, s nimi啪 se setkal na Benátském bienále um臎ní: 鈥濸艡edstavte si m臎sta, která na map臎 je拧t臎 neexistují; m臎sta, kde nikdo není pova啪ován za cizince. Tak啪e místo toho, abychom 艡íkali 'v拧ude cizinci', ná拧 návrh zní: 'v拧ude brat艡i a sestry'鈥� (proslov k um臎lc暖m, 28. dubna 2024).
Pavel VI.: Církev a um臎ní v dialogu
Pape啪 Pavel VI (1963-1978) se sna啪il dát nový impuls dialogu mezi církví a um臎ním. V roce 1964 pozval um臎lce do Sixtinské kaple, aby podpo艡il obnovení dialogu. P艡ipomn臎l, 啪e posláním církve je u膷init neviditelné, nevyjád艡itelné, a tedy Bo啪í sv臎t srozumitelnými. Um臎lci na jeho pozvání velkoryse reagovali a obohatili církev o nové um臎ní. A tak z iniciativy Pavla VI, kterého si mnozí pamatují jen jako pape啪e, který zakázal antikoncep膷ní pilulky, vzniklo v listopadu 1973 nové um臎lecké odd臎lení: Sbírka moderního a sou膷asného um臎ní Vatikánských muzeí.
Benedikt XVI.: Nerozlu膷né pouto krásy, pravdy a víry
Pape啪 Benedikt XVI (2005-2013) si velmi vá啪il um臎ní, zejména klasické hudby, architektury a malí艡ství. Jeho p艡ístup byl siln臎 charakterizován my拧lenkou, 啪e krása, pravda a víra jsou nerozlu膷n臎 spjaty. Stejn臎 jako Pavel VI. se i Benedikt zasazoval o obnovení dialogu mezi církví a um臎lci. V roce 2009 pozval 艡adu um臎lc暖 na setkání do Vatikánu, aby posílil historické spojení mezi um臎ním a církví. Na památném setkání v Sixtinské kapli bavorský pape啪 艡ekl: 鈥濾íra nic neubírá va拧emu géniu ani va拧emu um臎ní: naopak, povzná拧í je a 啪iví, povzbuzuje je, aby p艡ekro膷ili práh a fascinovan臎 a s vnit艡ním pohnutím kontemplovali kone膷ný a definitivní cíl, slunce, které nikdy nezapadá, slunce, které osv臎tluje p艡ítomnost a 膷iní ji krásnou.鈥� (Setkání s um臎lci, Sixtinská kaple, 21. listopadu 2009).
Jan Pavel II.: Um臎ní, podstatná sou膷ást lidské existence
Jeho p艡edch暖dce Jan Pavel II(1978-2005) m臎l sám um臎lecké ambice, v mládí byl hercem a básníkem. Karol Wojty艂a ji啪 v mládí psal básn臎 a divadelní hry, které formovaly jeho zvlá拧tní citlivost v暖膷i um臎ní a kultu艡e. Jeho鈥濪opis um臎lc暖m鈥� z roku 1999 je dodnes pova啪ován za jeden z nejd暖le啪it臎j拧ích církevních dokument暖 o um臎ní v moderní dob臎. Odrá啪í se v n臎m jeho hluboká víra v sílu um臎ní dotýkat se lidských srdcí a vést je blí啪e k Bohu. Jan Pavel II. byl pape啪em, který chápal um臎ní jako podstatnou sou膷ást lidské existence a nábo啪enské zku拧enosti. B臎hem svého pontifikátu se polský pape啪 pravideln臎 setkával s um臎lci, podporoval um臎lecké iniciativy a zasazoval se o obnovu sakrálních um臎leckých d臎l. Vatikán se za jeho p暖sobení stal významným centrem um臎ní a kultury.
