Gallagher: „Gaza má zůstat domovem Palestinců"
Giada Aquilino - Vatikán
Navzdory devastaci a „troskám, v nichž se nachází“, je Gaza „domovem“ Palestinců, kteří se tam „po generace rodili a žili“ a kteří v této zemi „chtějí zůstat“, aby „obnovili“ svůj život: „nemůžeme jít proti“ tomu všemu. Takto uvažuje arcibiskup Paul Richard Gallagher, sekretář pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, v první části dlouhého rozhovoru pro časopis „America“, založený Tovaryšstvem Ježíšovým ve Spojených státech, který poskytl minulý týden po účasti na výroční Mnichovské bezpečnostní konferenci. V odpovědi na otázku týkající se návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na přesídlení Palestinců z pásma Gazy jinam prelát připomněl, kolik z nich nebo jejich nejbližších předků již bylo „donuceno opustit“ majetek, který měli v jiných částech Svaté země. „Není spravedlivé říkat,“ pokračoval, “že jsou problémem. Jsou to „lidé“ a jako s takovými by se s nimi mělo jednat a chovat se k nim „s úctou“ a k jejich „lidské důstojnosti“, aniž by se někdy zapomínalo na „obrovské utrpení, kterým prošli a procházejí“ den co den. Tváří v tvář takovému návrhu „člověk zůstává beze slov“, prohlásil proto arcibiskup Gallagher.
Řešení dvou států
Zopakoval, že postoj Svatého stolce zůstává „stále stejný“: řešení dvou států, jednoho izraelského a jednoho palestinského. Po dlouhou dobu, a tedy i před tímto „nedávným a strašlivým“ konfliktem po „krutých“ událostech ze 7. října 2023, Svatý stolec tento princip v rámci mezinárodního společenství podporoval a činil tak i v době, kdy jej „mnozí jiní“ „zavrhovali“. Při pohledu na dnešní dobu je zcela „zřejmé“, poznamenal sekretář pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, že případná realizace je „sporná“, protože situace na palestinských územích Západního břehu Jordánu je rovněž „nesmírně“ vážná, tíživá: pokud by došlo k „anexi“ území Západního břehu Jordánu „Izraelem“, bylo by „velmi obtížné si představit, jak by mohla být v blízké budoucnosti naděje na realizaci dvoustátního řešení“.
Svatý stolec zároveň nadále podporuje „úplné“ příměří, propuštění „všech“ rukojmích, „ochranu“ civilistů a „plné“ dodržování mezinárodního humanitárního práva. Stejně jako obnovu Gazy, „stabilizaci“ situace na palestinských územích Západního břehu Jordánu a respektování palestinského obyvatelstva v těchto oblastech. Perspektivou však zůstává „řešení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci“. Podle jeho slov je však řešení palestinské otázky „jádrem mnoha problémů na Blízkém východě“, ať už v Sýrii, Libanonu nebo jiných částech regionu.
Pastýř pro všechny
Podnícen k tomu, aby se zastavil u papežova zaměření na izraelsko-palestinskou otázku a jeho neustálých telefonátů katolické komunitě v Gaze a jejímu pastýři, kvůli nimž se podle časopisu ozývá „kritika“ ze strany některých „izraelských a židovských představitelů“, arcibiskup Gallagher připomněl, jak se František vždy snažil „oslovit“ obě strany tohoto strašného konfliktu. „Je pravda, že se každý večer snaží telefonovat do farnosti v Gaze, mluvit s kněžími a získávat zprávy o lidech, kteří tam žijí,“ uvedl a citoval gesto, které je „velmi oceňováno“. Arcibiskup Gallagher však v této části rozhovoru s časopisem America, v níž odpovídal i na další otázky, od papežova zdraví po cestování, připomněl, že papež "přijal také mnoho rodin rukojmích", kromě toho napsal dopis svým židovským "bratřím a sestrám" v Izraeli a poselství katolíkům na Blízkém východě: snažil se tedy být "pastýřem" pro všechny.
