Kardinál Makrickas otev?el Svatou bránu v bazilice Panny Marie Vět?í
Edoardo Giribaldi - Vatikán
?K této spole?né naději jsou povoláni v?ichni bez rozdílu. V?ichni m??eme krá?et po této cestě radostné naděje. V?ichni! A Maria je po boku v?ech, nikdo není vylou?en.“
Jako první zazněl zvon ?Sperduta“, historický zvon, který se po rozlomení v roce 1884 vrátil do baziliky Panny Marie Vět?í poté, co jej pape? Lev XIII. uschoval ve Vatikánských muzeích. Právě tento zvon ohla?uje otev?ení Svaté brány v pape?ské bazilice, která z vrcholu Eskvilinu shlí?í na celý ?ím. ?Otev?ete mi brány spravedlnosti, vstoupím, abych poděkoval Pánu“. Takto kon?í formule - ji? známá, nebo? se jedná o ?tvrtou Svatou bránu otev?enou od za?átku Jubilea (po bráně svatého Petra a vězeňského kostela v Rebibbii, kterou otev?el pape?, a bráně svatého Jana na Lateránu) -, kterou 1. ledna pronesl kardinál Rolandas Makrickas, koadjutor arcikněze této pape?ské baziliky.
První den roku, který se shoduje se slavností Matky Bo?í, Panny Marie, se mno?ství vě?ících shromá?dilo po obvodu baziliky, který podle tradice vyty?ila sama Panna Maria. Právě ona se v srpnu roku 352 n. l. zjevila bohatému ?ímskému patricijovi Janovi a jeho ?eně a oznámila jim, ?e jim zázrakem uká?e místo, kde bude postaven kostel. To se zdálo i pape?i Liberiovi, který následujícího dne na?el pahorek Eskvilin pokrytý neobvyklým letním sněhem.
Maria je bezpe?nou archou vprost?ed potopy
Kardinál Makrickas, kterého pape? Franti?ek v právě skon?eném roce jmenoval kardinálem, jako první p?ekro?il práh bronzové brány, její? stavba je nedávným výsledkem soutě?e vyhlá?ené u p?íle?itosti Svatého roku 2000 se zvlá?tním věnováním t?etímu tisíciletí. Poprvé ji otev?el sám pape? Franti?ek p?ed devíti lety u p?íle?itosti Jubilea milosrdenství.
Kardinál Makrickas pak spolu s vě?ícími, kně?ími a kanovníky kapituly Panny Marie Vět?í pro?el lodí baziliky, tedy tou, kde je Franti?ek pravidelným ?hostem“ p?ed ka?dou apo?tolskou cestou a po ní. Slavnost rámovala ?ada mozaik, které zdobí toto bohoslu?ebné místo, nejstar?í v celém hlavním městě. V paulínské kapli se také dochovala ikona Salus Populi Romani, zobrazující Madonu s dítětem Je?í?em, kterou Franti?ek rovně? hluboce uctívá. Právě nad tímto obrazem se litevský kardinál pozastavil v jedné pasá?i své homilie. Maria Salus Populi Romani, p?ipomněl pape? Franti?ek v lednu 2018, ?st?e?í víru, chrání vztahy, zachraňuje v ne?ase a chrání p?ed zlem“. Tam, kde je doma, ?nepanuje zmatek, nezvítězí strach“.
Kdo z nás to nepot?ebuje, kdo z nás není někdy neklidný nebo znepokojený? Jak ?asto je srdce rozbou?eným mo?em, kde se p?ekrývají vlny starostí a nep?estávají vát větry obav! Maria je bezpe?nou archou vprost?ed potopy. Útěchu a naději nám neposkytnou my?lenky nebo technologie, ale tvá? Matky Bo?í.
Plnost ?asu se nehledá u po?íta?? a telefon?
Makrickasova homilie se rozvijela právě od zvonu ?Sperduta“. Tento zvon ?proměňuje ve zvuk“ ideál ?pr?vodce a ukazatele“, který vě?ící p?ipisují Marii. ?Kdy? p?i?la plnost ?asu, poslal B?h svého Syna, narozeného z ?eny,“ pí?e svatý Pavel Galatským v úryvku ur?eném pro druhé ?tení slavnosti. Kardinál zd?razňuje obraz ?plnosti ?asu“ tím, ?e jej vtěluje do Marie, ?Bohem vyvolené cesty“ a ?cílového bodu“ pro ty, kdo ?p?ipravovali p?íchod Pána na svět“.
?as získává svou plnost, kdy? je spojen s vě?ností, tj. s nekone?ným Bo?ím ?asem.
?as, ?velké Bo?í stvo?ení“, které ?lověk rozptyluje ve snaze zvět?it ?i zdokonalit jej prost?ednictvím nových technologií. K hodinám stráveným u po?íta?? a telefon?, které se ?asto stávají nejhor?ími nep?áteli ?asu, staví kardinál Makrickas do kontrastu chvíle pro?ité s Bohem, v nelze poci?ovat zmar ?i únavu.
Maria, útěcha a bezpe?í pro poutníky
Ruce Panny Marie ?hladí“ ná? ?ivot stejně jako ?ivot dítěte Je?í?e. Právě z tohoto zdroje útěchy budou jubilejní poutníci vycházet: z ?jistoty“, ?e je provází ?milost, ochrana, pé?e a mate?ská něha Marie“. Kardinál Makrickas zd?raznil dynamismus ikony Salus Populi Romani, její? podobiznu podpírají andělé, kte?í ji "nesou k nám" a doprovázejí ka?dého vě?ícího "stejně jako ona následovala svého syna Je?í?e: od narození a? po smrt, v radostných chvílích i v temných hodinách smutku".
Maria, matka Bo?í a na?e matka, tak jako byla rozhodující v plnosti ?asu, tak je rozhodující pro ?ivot ka?dého k?es?ana. Nikdo toti? nezná tak dob?e ?as a naléhavé pot?eby svých dětí jako matka.
Od svaté kolébky vy?li první poutníci k?es?anství
Dal?ím symbolem baziliky Panny Marie Vět?í je relikvie Svaté kolébky, ?prvního skromného a chudého Je?í?ova domu, tichého svědka jeho narození, schopného definovat na?i dobu“. Od skromných betlémských jeslí se vydali první poutníci k?es?anství, kte?í v sobě zahrnují ?podstatu“ k?es?anství, tedy ?vydat se vst?íc Pánu, následovat jeho hvězdu“. Tím je zd?razněno, ?e tato bazilika je ji? tisíc ?est set let jako betlémská hvězda, která ?í?í andělské zvěstování adresované pastý??m: Nebojte se, ale vydejte se vst?íc Bohu.
Za?ijte blízkost ?nejlaskavěj?í z matek“
Poslední ?ást své meditace věnoval kardinál Makrickas Jubilejnímu roku a vyjád?il naději, ?e v poutnících vzbudí autentický a up?ímný zájem, zejména o ty, kte?í ztratili cestu k pravdě, radosti a pokoji. Vyzval je, aby p?ijali pape?ovu výzvu z buly Spes non confundit, aby ?zakusili blízkost nejlaskavěj?í z matek“. K Panně Marii pak smě?ovala závěre?ná modlitba: ?Ve? nás k Je?í?i: plnosti ?asu, ka?dého ?asu, ?asu ka?dého z nás“.
