杏MAP导航

Salvatore Cernuzio - Vatikán

?Dne?ní velké globální problémy lze jistě ?e?it pouze tehdy, budeme-li jednotní, budeme-li mít spole?ný p?ístup, jinak hrozí, ?e se problémy místo ?e?ení je?tě prohloubí.“ Kardinál Pietro Parolin nahlí?í na napětí, které rozru?uje Evropu, na politickou nestabilitu a vnit?ní rozpory, a p?ipomíná princip jednoty, který v podobě ?lidského bratrství“ hlásá pape? Franti?ek od po?átku svého pontifikátu. Vatikánský státní sekretá? se na Pape?ské gregoriánské univerzitě zú?astnil konference ?Odkaz p?átelství, dialogu a míru“ věnované významné osobnosti Mattea Ricciho, jezuity, který p?inesl evangelium do srdce ?íny. V rozhovoru s několika noviná?i na okraj konference se kardinál Parolin zastavil právě u postavy otce Ricciho a u misioná?ského díla jako kulturního zázemí, které up?ednostňovalo a nadále up?ednostňuje cestu kontakt?, kterou Svatý stolec nastoupil p?ed lety s Pekingem a která byla konkretizována prozatímní dohodou o jmenování biskup?, loni v ?íjnu prodlou?enou na dal?í ?ty?leté období.

U?ení Mattea Ricciho o dialogu s ?ínou

?Matteo Ricci byl v?dy referen?ní postavou v celém procesu dialogu s ?ínou,“ ?ekl kardinál Parolin, ?pro sv?j morální statut, ale p?edev?ím pro svou roli mostu mezi západní a ?ínskou kulturou a pro své velké úsilí o inkulturaci víry, kdy ukázal, s pomocí formulace, kterou pou?íváme nyní, ale která byla v podstatě p?ítomna ji? tehdy, ?e neexistuje ?ádný rozpor mezi tím, aby ?lověk byl autentickým ?íňanem a dobrým ob?anem, a tím, aby byl k?es?anem“. Naopak, evangelium o?ivuje ?ínskou kulturu zevnit?. A tak,“ zd?razňuje kardinál Parolin, ?toto velké u?ení Mattea Ricciho pokra?uje a my se jím i nyní necháváme inspirovat“.

Trpělivost a odvaha jsou dva 'základní postoje', které státní sekretá? ozna?uje za vodítka pro pokra?ování práce na ?slo?ce ?ína“. ?Do?lo také k pokroku,“ dodal během p?estávky v jednání konference, “nap?íklad k tomu, ?e dohoda byla potvrzena na ?ty?i roky. Pak jsme měli na synodě p?ítomnost ?ínských biskup?, z?stali po celou dobu, byl to nádherný zá?itek ze setkání a sdílení. Tak?e jsou tu tato malá znamení, která nesmíme sni?ovat na jejich významu a která jdou směrem k vět?ímu porozumění a spolupráci s ohledem na specifika ?ínské reality“.

Dialog mezi USA a ?ínou

Kardinál p?ipomněl, ?e nová americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa z?ejmě nemá v úmyslu navázat dialog s ?ínou, jak to ?iní Itálie a zejména Svatý stolec. Parolin v této souvislosti up?esňuje: ?Sna?íme se inspirovat ur?itými principy a jít vlastní cestou, je tě?ké ?íkat, co musí dělat ostatní...“ ?Jistě,“ opakuje kardinál, ?pro nás z?stává základním principem princip dialogu. V?era ve?er jsme hovo?ili o práci kardinála Silvestriniho pro mír a dialog, který ?ekl, ?e k p?edcházení a p?ekonávání konflikt? je jedinou cestou p?ímý rozhovor. Pro nás tedy nejde jen o taktiku, ale o podstatu“.

Budování most? k míru

Stejně jako v minulých dnech kardinál opakuje své p?ání ?stavět mosty“ k nalezení ?e?ení probíhajících konflikt?: ?I zde,“ jak uvádí, ?musíme být velmi pokorní a velmi trpěliví. S vědomím, ?e neexistují ?ádná zázra?ná ?e?ení, je t?eba vlo?it do toho hodně dobré v?le a ochoty oslovit druhé. Pokud jsou toto základní postoje, m??ete skute?ně stavět mosty a ne zdi“. Jistě existuje naděje na spolupráci v tomto smyslu s Trumpovou vládou, ale také ?s jakoukoli jinou vládou“: ?Doufáme, ?e se v?emi vládami m??e existovat synergie a spolupráce, právě proto, ?e jsme p?esvěd?eni, ?e dne?ní problémy jsou globální a vy?adují globální odpovědi. A tyto odpovědi mohou vzniknout pouze spojením zdroj?“.

Svědectví kardinála Silvestriniho

Zmínka kardinála Parolina o kardinálu Silvestrinim se týká prezentace knihy "Kardinál Silvestrini. Dialog a mír v duchu Helsinek“, kterou editovali Carlo Felice Casula a Pietro Sebastiani a kterou vydalo Vatikánské nakladatelství. Státní sekretá? ve svém projevu p?ipomněl právě dílo kardinála, který pat?í mezi nejreprezentativněj?í osobnosti vatikánské diplomacie a který zem?el v roce 2019 ve věku 95 let, a spojil je se sou?asnou situací světa, který se nachází uprost?ed dění, je? pape? nazývá ?t?etí světovou válkou po ?ástech“. ?Dnes je t?eba doufat proti naději, jak to dělal kardinál Silvestrini,“ ?ekl Parolin, “zástupce Svatého stolce p?i OBSE mi vyprávěl o obtí?ích p?sobení v rámci této organizace, proto?e je zcela zablokovaná. Nejen?e není mo?né v OBSE hovo?it o míru, ale u? není mo?né hovo?it ani mezi sebou“.

Snaha o obnovu d?věry

Dialog je a v?dy bude návrhem Svatého stolce, jedinou cestou, ?kdy? mezi stranami existuje alespoň minimální d?věra“, uvedl kardinál Parolin. ?Mohl jsem se o tom p?esvěd?it na vlastní k??i i v p?ípadě války na Ukrajině: ned?vě?ujeme si. V?ichni jsme vyzváni, abychom něco udělali“. Silvestrini měl i tvá?í v tvá? těmto vále?ným scéná??m nadále ?velkou d?věru v lidi“: ?Viděl aspekty dobra, které povrchní oko nedoká?e rozeznat. To je lekce, která je pot?ebná i dnes“.

Cop29, země by měly více p?ispívat

Kardinál Parolin také vyzval k dialogu v rámci práce Cop29, klimatického summitu probíhajícího v Baku, kam se sám v minulých dnech vydal jako zástupce pape?e a Svatého stolce: ?V?ichni si uvědomují naléhavost problému klimatických změn, ale mnohem pomaleji za?ínají konkrétně pracovat na nápravě,“ ?ekl na okraj setkání na ?ímské univerzitě Roma Tre ve st?edu 13. listopadu. ?Velkým tématem této konference bude správa fondu na zmírnění dopad?, na ?e?ení ?kod a ztrát zp?sobených změnou klimatu, fond byl zalo?en ji? na p?edchozí konferenci v Dubaji, ale ve skute?nosti chybí dárci. Země by měly být motivovány, aby p?ispívaly více“.

Kardinál Parolin ve ?tvrtek 14.11. na Gregoriáně také vysvětlil, ?e Svatý stolec se v?dy ú?astní zasedání COP na vysoké úrovni, ?proto?e víte, jak moc pape?i zále?í na klimatických změnách, napsal dva dokumenty k této problematice... My,? zd?raznil, ?nep?iná?íme ani tak technický aspekt, ale p?edev?ím morální úvahu o této problematice, proto?e klimatické změny jsou etickou a morální otázkou, nejen technickou; dále p?iná?íme návrhy na vzdělávání (k ?e?ení problematiky klimatických změn je t?eba vzdělávat) a změnu ?ivotního stylu, co? je obtí?né, proto?e nikdo z nás nemá rád oběti“.