PODCAST - Radim Ber¨¢nek: ?¡za oknem rann¨ª slunce /a v?echno je ¨²pln¨§ jinak...¡°
Milí poslucha?i, také jste u? n¨§kdy sami za?ili, ?e n¨§kte?í básníci jsou schopni jedním jediným ver?em anebo jednou jedinou v¨§tou zachytit a vyjád?it podstatu a hloubku n¨§jaké ?ivotní situace nebo p?íb¨§hu lépe ne? stohy knih a u?ených traktát?? ?e se ona jedna v¨§ta nebo jeden ver? n¨§jakým zvlá?tním zp?sobem propojí a zarezonuje s na?í zku?eností, která je jinak slovy velmi t¨§?ko popsatelná? ?e v tom jediném ver?i jako by ona ?asto velmi nejednozna?ná a nesnadno definovatelná pára na?ich my?lenek, pro?itk? a pocit? náhle zkondenzovala v ?istou vodu ¨C vodu, ve které je mo?né na chvíli zahlédnout hlubinnou pravdu skute?nosti a na?í zku?enosti?
U? více ne? dvacet let se mi tímto zp?sobem ¨C zejména v souvislosti s velikono?ními svátky a celou dobou velikono?ní ¨C stále znovu a znovu vybavuje jeden krátký ver? ?eského básníka a hudebníka Pavla Zají?ka z jeho básn¨§ New York ¨C Praha ¨C Pa?í?, která byla pozd¨§ji i nádherným zp?sobem Zají?kovou hudební skupinou DG 307: ?¡za oknem ranní slunce / a v?echno je úpln¨§ jinak...¡° V tomto krátkém ver?i jako by se pro mne zkoncentroval a vypov¨§d¨§l celý velikono?ní p?íb¨§h uk?i?ování, smrti a zmrtvýchvstání Je?í?e Krista, p?íb¨§h, který je jádrem ve?keré k?es?anské víry, p?íb¨§h, jeho? tajemství a hloubka jsou tak nezm¨§rné, ?e kdykoliv o n¨§m uva?ujeme a mluvíme, tak se ¨C stejn¨§ jako auto?i evangelií ¨C dostáváme na hranice na?eho jazyka a p?edstavivosti. ?¡za oknem ranní slunce / a v?echno je úpln¨§ jinak...¡° Kdykoliv si na tento ver? vzpomenu, okam?it¨§ se mi vybaví p?íb¨§h onoho velikono?ního rána z Janova evangelia, kdy Marie Magdalská p?i?la k Je?í?ov¨§ hrobu a nalezla ho prázdný. V evangeliu ?teme:
P?itom se naklonila do hrobu a spat?ila dva and¨§ly v bílém rouchu, sedící na míst¨§, kde p?edtím le?elo Je?í?ovo t¨§lo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. Otázali se Marie: ?Pro? plá?e?? ¡° Odpov¨§d¨§la jim: ?Odnesli mého Pána a nevím, kam ho polo?ili.¡° Po t¨§ch slovech se obrátila a spat?ila za sebou Je?í?e; ale nepoznala, ?e je to on. Je?í? jí ?ekl: ?Pro? plá?e?? Koho hledá??¡° V domn¨§ní, ?e je to zahradník, mu odpov¨§d¨§la: ?Jestli?e tys jej, pane, odnesl, ?ekni mi, kam jsi ho polo?il, a já pro n¨§j p?jdu¡°. Je?í? jí ?ekl: ?Marie!¡° Obrátila se a zvolala hebrejsky ?Rabbuni¡°, to znamená ?Mist?e¡®. (J 20,11-16)
?¡za oknem ranní slunce / a v?echno je úpln¨§ jinak...¡° Velikono?ní ráno ve skute?nosti nikdy neskon?ilo, jeho sv¨§tlo svítí na v¨§ky do temnoty na?eho sv¨§ta a proza?uje i temnotu na?ich srdcí ¨C v¨§?n¨§, tady a te?. Smrt a zmar nemají poslední slovo, v Kristu ze smrti povstal ?ivot a v?echno je prom¨§n¨§no: ?¡za oknem ranní slunce / a v?echno je úpln¨§ jinak...¡°
Tak jako v básních se i v evangeliích hluboká pravda ob?as skrývá v malých a zdánliv¨§ nevýznamných detailech. V této souvislosti mi dlouhá léta vrtalo hlavou, pro? vlastn¨§ autor Janova evangelia tolik zd?raz¨¾uje, ?e oni dva and¨§lé, které Maria Magdalská uvid¨§la v prázdném hrobu sedící na míst¨§, kde p?edtím le?elo Je?í?ovo t¨§lo, sed¨§li jeden ?u hlavy¡° a druhý ?u nohou¡°. O?i mi a? p?ed pár lety otev?el Rowan Williams, vynikající teolog a bývalý arcibiskup z Canterbury. Rowan Williams p?esv¨§d?iv¨§ dokládá, ?e p?vodní adresáti Janova evangelia velmi dob?e v¨§d¨§li, na které dva and¨§ly pisatel evangelia nará?í a odkazuje: jsou to oni dva cherubové, které Hospodin v knize Exodus p?ikázal Moj?í?ovi umístit na oba konce takzvané slitovnice, p?i?em? slitovnice (hebrejsky kapporeth, ?ecky hilasterion) byla jakýmsi poklopem ?i víkem pro Archu úmluvy, neboli Schránu sv¨§dectví, která obsahovala desky s desaterem, Áronovu h?l a manu. V knize Exodus Hospodin ?íká Moj?í?ovi:
?Vytvo?í? také dva cheruby. Zhotoví? je z tepaného zlata na obou koncích slitovnice: jednoho cheruba na jednom konci a druhého na druhém konci. Ud¨§láte cheruby tak, aby vystupovali ze slitovnice na obou jejích koncích. Cherubové a? mají rozpjatá k?ídla, jimi? budou zasti¨¾ovat slitovnici. A? jsou obráceni ?elem k sob¨§ a tvá?emi se sklán¨§jí nad slitovnici. Slitovnici pak polo?í? jako p?íkrov na schránu, do ní? vlo?í? Sv¨§dectví, které ti dám. Tam se s tebou budu setkávat. Z místa mezi ob¨§ma cheruby nad slitovnicí, je? p?ikrývá Schránu sv¨§dectví, s tebou budu mluvit o v?em, co ti p?iká?u ohledn¨§ syn? Izraele.¡° (Ex 25,18-22)
Ur?itou p?edstavu o tom, jak slitovnice na Schrán¨§ sv¨§dectví vypadala, asi mají ti z nás, kdo vid¨§li slavný film . D?le?ité je, ?e ono místo mezi ob¨§ma cheruby na slitovnici je prázdné, není tam ?ádný obraz. Toto prázdné místo mezi cheruby je Bo?ím tr?nem, místem, kde Hospodin ?p?ebývá¡° a ze kterého mluví k syn?m a dcerám Izraele. Ale ten, kdo by zde cht¨§l Hospodina spat?it, neuvidí nic, pouze prázdný prostor mezi cheruby. B?h Hospodin z?stává neproniknutelným a nemanipulovatelným Tajemstvím. To hmatatelné a viditelné, to, co Izraelité mohou nést v procesí anebo do bitvy, není obraz Boha, ale Bo?í tr?n, místo, kde Hospodin paradoxním zp?sobem je i není.
Tajemná skute?nost Kristova zmrtvýchvstání se natolik vymyká na?í b¨§?né zku?enosti, ?e ná? ka?dodenní jazyk a b¨§?né my?lení selhávají a my se vlastn¨§ sna?íme ¨C tak jako evangelisté, jakkoli neohraban¨§ a paradoxn¨§ ¨C vyslovit nevyslovitelné. Biblisté ob?as vedou spory o tom, jestli má v evangelních zprávách o zmrtvýchvstání ?asovou a teologickou prioritu tzv. tradice prázdného hrobu, anebo spí?e tzv. tradice zjevování se zmrtvýchvstalého Krista u?edník?m. Ale Janovo evangelium nás upozor¨¾uje, ?e se zde m??e jednat o fale?né dilema a lámat si s tím a? p?íli? hlavu m??e být zavád¨§jící. Prostor mezi and¨§ly, místo, kde p?edtím le?elo Je?í?ovo t¨§lo, je prázdné ¨C tak jako místo mezi and¨§ly na slitovnici. Zmrtvýchvstalý Kristus zde není ¨C a p?itom je v?ude. To, co slavíme o Velikonocích není jakýsi návrat toho, co bylo, ale spí?e ±è°ù´Ç³¾¨§²Ô²¹, nové stvo?ení a radostné uji?t¨§ní, ?e nebesa jsou otev?ená, chrámová opona se roztrhla (Mk 15,38) a hranice mezi ?ivotem Boha a na?ím ?ivotem byla odstran¨§na ¨C ano, ukazuje se dokonce, ?e z Bo?í strany tato hranice ve skute?nosti nikdy neexistovala. Prázdnota hrobu a prázdnota onoho prostoru mezi and¨§ly, kde le?elo Je?í?ovo t¨§lo, je paradoxn¨§ znamením plnosti p?ítomnosti Boha, tady a te?, od v¨§k? a? nav¨§ky. Tak jako Izraelité nem¨§li Hospodina ve své moci a pod svou kontrolou, tak ani Kristova církev nemá monopol na Bo?í milost. Na?e církev není n¨§jakým exkluzivním prostorem pro setkání s Bohem, ale nástrojem a znamením toho, ?e Bo?í milost je univerzální, ?e B?h sám ve své lásce p?sobí v?ude a ve v?em ¨C i tam kde bychom to ne?ekali anebo prost¨§ nev¨§?ili, ?e je to v?bec mo?né.
?¡za oknem ranní slunce / a v?echno je úpln¨§ jinak...¡° Básník Pavel Zají?ek podle svých napsal tyto ver?e v New Yorku poté, co se dozv¨§d¨§l, ?e jeho blízký p?ítel ne?ekan¨§ zahynul ve Francii p?i autonehod¨§. Nikdo z nás se v ?ivot¨§ nem??e vyhnout nep?íjemným a bolestným zku?enostem, a n¨§které okam?iky námi nevyhnuteln¨§ ot?esou: ztráta blízkého ?lov¨§ka, nep?íznivá diagnóza, války, násilí a konflikty ve sv¨§t¨§ i v na?ich vztazích. Ale na?e víra nám ?íká, ?e to v?echno nemá ?ádnou moc nás odlou?it od Bo?í uzdravující lásky, která je siln¨§j?í ne? cokoliv, siln¨§j?í ne? nemoc, utrpení i smrt. Za?átkem b?ezna tohoto roku jsem byl týden na exerciciích v tichu a ml?ení v exerci?ním domu v Drá??anech. Byl to pro mne velmi dobrý a posilující pobyt. A moje úpln¨§ poslední zapsaná poznámka z rána posledního dne exercicií byl práv¨§ onen ver? Pavla Zají?ka, který mne v tu chvíli znovu hluboce oslovil, proto?e pro mne tak jedine?ným zp?sobem zt¨§les¨¾uje velikono?ní nad¨§ji: ?¡za oknem ranní slunce / a v?echno je úpln¨§ jinak...¡° Kdy? jsem se pak vrátil z Drá??an dom?, tak jsem se dozv¨§d¨§l, ?e básník Pavel Zají?ek p?ede?lého dne zem?el. I víra v Kristovo zmrtvýchvstání je v posledku milostí, darem Boha, a my m??eme být pouze vd¨§?ní za v?echny ty okam?iky, kdy se tato pravda na?í víry n¨§jakým zp?sobem hloub¨§ji otiskla do na?eho srdce ¨C t?eba i díky krati?kému ver?i básníka, který nyní u? vidí to, v co my zatím pouze v¨§?íme a doufáme: ?¡za oknem ranní slunce / a v?echno je úpln¨§ jinak...¡°
Radim Beránek je profesorem na Ulmské univerzit¨§.
