EDITORIAL: Smě?ování Evropy a tv?r?í cesty k míru
Andrea Tornielli
Jestli?e hrozí, ?e si zvykneme na válku, která vypukla v srdci k?es?anské Evropy v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině, je tu někdo, kdo neúnavně spojuje proroctví s realismem a dovolává se míru tím, ?e vyzývá národy i lidi, a zejména Evropu, k jejich odpovědnosti. Hned na za?átku své cesty do Portugalska, kam p?ijel na 厂惫ě迟ové dny mláde?e, pape? Franti?ek hovo?il o úloze starého kontinentu v naději, ?e nezapomene na svou vlastní identitu, ale bude navrhovat tv?r?í zp?soby hledání míru a diplomatická ?e?ení, místo aby se smí?il s my?lenkou nevyhnutelnosti války a závody ve zbrojení.
Petr?v nástupce poznamenal, ?e ?planetární nespravedlnost, války, klimatická a migra?ní krize bě?í rychleji ne? schopnost a ?asto i v?le těmto výzvám spole?ně ?elit“. Dodal v?ak, ?e ?Lisabon m??e nazna?ovat změnu tempa“, nebo? právě zde byla v roce 2007 podepsána reformní smlouva EU, v ní? se uvádí, ?e Unie ?ve vztazích se zbytkem světa p?ispívá k míru, bezpe?nosti, udr?itelnému rozvoji Země, solidaritě a vzájemnému respektu mezi národy, volnému a spravedlivému obchodu, vymýcení chudoby a ochraně lidských práv“.
Franti?ek ?ekl, ?e ?Evropu, skute?nou Evropu, svět pot?ebuje: pot?ebuje její roli stavitele most? a mírotvorce v její východní ?ásti, ve St?edomo?í, v Africe a na Blízkém východě“. Pouze tak bude Evropa schopna vnést na mezinárodní scénu ?svou specifickou originalitu“, která se v sou?asné historické etapě jen tě?ko rodí. Je t?eba rozvíjet "mírovou diplomacii, která hasí konflikty a zmírňuje napětí, je schopna zachytit nejslab?í náznaky uvolnění a ?íst mezi nejvíce k?ivolakými ?arami“. Podíváme-li se na dne?ní realitu bez ideologických klapek na o?ích, musíme uznat, ?e se tak neděje. Proto pape? adresuje Evropě otázky: ?Kam pluje?, kdy? nenabízí? cesty míru, tv?r?í zp?soby, jak ukon?it válku na Ukrajině a mnohé konflikty, které poskvrňují svět krví?“ A ?í?eji: ?Jakým směrem se ubírá?, Západe? Technologie, které znamenaly pokrok a globalizovaly svět, samy o sobě nesta?í; je?tě méně sta?í nejdokonalej?í zbraně, které nep?edstavují investice do budoucnosti, ale ochuzují skute?ný lidský kapitál, kapitál vzdělání, zdravotnictví, sociálního státu. Je znepokojující, ?e na mnoha místech se neustále investují prost?edky do zbraní, a nikoli do budoucnosti dětí“.
Co se je?tě musí stát, aby to Evropou ot?áslo a ona znovu získala svou roli?
Podle Ú?adu generálního prokurátora Ukrajiny si invaze k 22. únoru 2023 vy?ádala ?ivoty 9 655 civilist?, z toho 461 dětí; zranila 12 829 civilist?, z toho 926 dětí; a měla za následek více ne? 68 000 vále?ných zlo?in?, z toho 2 600 spáchaných na dětech. Ú?ad vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, ?e do konce února 2023 bylo v Evropě vysídleno 8,1 milionu lidí. Na Ukrajině jsou celé oblasti zni?ené, zne?i?těné nebo zaminované. Tuto tragédii je t?eba ukon?it, nejprve p?ímě?ím a poté spravedlivým mírem.
Franti?ek v?ak nep?estává hledět do budoucnosti s nadějí: ?Sním o Evropě, srdci Západu, která vyu?ije svou vynalézavost, aby uhasila ohniska války a za?ehla světla naděje; o Evropě, která umí znovu objevit svou mladistvou du?i, snící o velikosti celku a jdoucí nad rámec okam?itých pot?eb; o Evropě, která zahrnuje národy a lidi s jejich vlastní kulturou, ani? by se honila za teoriemi a ideologickou kolonizací“. Zaslou?í si být vysly?en, ne? bude p?íli? pozdě.
