杏MAP导航

Tiziana Campisi – Vatican News

Z Lisabonu, města, které do sebe pojímá r?zné národy a kultury a které se v těchto dnech stává je?tě univerzálněj?ím, Franti?ek v prvním projevu své 42. apo?tolské cesty zamě?uje své úvahy na Evropu v tomto bou?livém okam?iku dějin, v něm? je cítit nedostatek odvá?ných cest k míru. ?Zdá se, ?e starý kontinent nenabízí kreativní cesty k ukon?ení války na Ukrajině a mnoha konflikt?, které zachvacují svět“, poznamenává pape?. P?i pohledu na Západ, jeho? technologie, zodpovědné za pokrok a globalizaci světa, samy o sobě nesta?í, stejně jako nesta?í nejdokonalej?í zbraně, pape? vyjad?uje své znepokojení nad pokra?ujícími investicemi do zbrojení a svě?uje se se svou vizí budoucnosti.

Sním o Evropě, srdci Západu, která by svou vynalézavostí uhasila vále?ná ohniska a rozsvítila světla naděje; o Evropě, která by uměla znovu objevit svou mladistvou du?i, snící o velikosti celku a jdoucí nad rámec okam?itých pot?eb; o Evropě, která by zahrnula národy a lidi, ani? by se honila za teoriemi a ideologickou kolonizací.

V mladých lidech je naděje na lep?í budoucnost

Pro Franti?ka je prioritou bránit lidský ?ivot, ohro?ený utilitaristickými zásahy, které ho vyu?ívají a odhazují. Jeho my?lenky smě?ují k mnoha nenarozeným dětem a starým lidem, kte?í jsou ponecháni sami sobě napospas, k namáhavému p?ijímání, ochraně, podpo?e a integraci těch, kte?í p?icházejí z daleka a klepou na dve?e, k osamělosti mnoha rodin, které obtí?ně p?ivádějí na svět děti a vychovávají je. Toto je Západ, kde se odepisují sta?í lidé, Západ se zdmi s ostnatým drátem, masakry na mo?i a prázdnými kolébkami, v něm? se tvá?í v tvá? tě?kému ?ivotu nabízejí pohodlná ?e?ení, ukvapené a chybné léky, jako je snadný p?ístup ke smrti, prohlásil s poukazem na sofistikované zákony o eutanazii. Nadějí je v?ak oceán mladých lidí, který v těchto dnech proudí do Lisabonu, kte?í pěstují touhu po jednotě, míru a bratrství.

Nejsou v ulicích, aby vyk?i?eli sv?j hněv, ale sdílejí naději evangelia. A jestli?e dnes z mnoha stran zaznívá atmosféra protest? a nespokojenosti, ?ivná p?da pro populismus a konspiraci, 厂惫ě迟ové dny mláde?e jsou p?íle?itostí ke spole?nému budování. O?ivují touhu vytvá?et nové, vyjet na ?iré mo?e a spole?ně plout vst?íc budoucnosti.

厂惫ě迟ové dny mláde?e impulsem k univerzální otev?enosti

P?i pohledu na město, které hostí 厂惫ě迟ové dny mláde?e, nejzápadněj?í hlavní město kontinentální Evropy, Franti?ek zd?raznil, ?e jako takové p?ipomíná pot?ebu otev?ít ?ir?í cesty setkávání, jak to ji? dělá Portugalsko, zejména se zeměmi z jiných kontinent?, které sdílejí stejný jazyk. Odtud pramení o?ekávání XXXVII. mezinárodního setkání mláde?e.

Doufám, ?e 厂惫ě迟ové dny mláde?e budou pro starý kontinent impulsem k univerzální otev?enosti. Kv?li Evropě, skute?né Evropě, kterou svět pot?ebuje: pot?ebuje její roli stavitele most? a mírotvorce ve své východní ?ásti, ve St?edomo?í, v Africe a na Blízkém východě. Tímto zp?sobem bude Evropa schopna vnést do mezinárodního scéná?e svou specifickou originalitu, kterou nastínila v minulém století, kdy z tyglíku světových konflikt? vyk?esala jiskru smí?ení.

Lisabon město setkání

Ji? v úvodu svého projevu pape? vyzdvihl rysy portugalského hlavního města, města setkávání, které zahrnuje r?zné národy a kultury a které se v těchto dnech stává je?tě univerzálněj?ím, s multietnickým a multikulturním charakterem. Odhaluje tak kosmopolitní rys Portugalska, jen? se zrodil z touhy otev?ít se světu a poznávat ho, nebo? tato země p?iléhá k mo?i, o něm? zpívali ?etní lusofonní spisovatelé a básníci z r?zných období, jako nap?íklad Luís Vaz de Camões, Amália Rodrigues, Sophia de Mello Breyner Andresen a Daniel Faria.

Z portugalského hlavního města podnět k míru mezi národy

Lisabon, město oceánu, p?ipomíná d?le?itost celku, aby se o hranicích uva?ovalo jako o oblastech kontaktu, nikoli jako o hranicích, které oddělují, ?íká pape?, který poukazuje na to, ?e a?koli dne?ní velké problémy jsou globální, ve skute?nosti tvá?í v tvá? spole?ným problém?m je svět rozdělený, nebo p?inejmen?ím není dostate?ně soudr?ný, neschopný spole?ně ?elit tomu, co v?echny uvádí do krize. A zdá se, ?e planetární nespravedlnost, války, klimatická a migra?ní krize p?eva?ují nad schopností a v?lí spole?ně ?elit těmto výzvám. Ale právě portugalské hlavní město m??e navrhnout změnu tempa, dodává Franti?ek a p?ipomíná podpis Lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie v roce 2007, v ní? se uvádí, ?e Unie usiluje o podporu míru, svých hodnot a blahobytu svých národ? a vztahem ke zbytku světa p?ispívá k míru, bezpe?nosti, udr?itelnému rozvoji Země, solidaritě a vzájemnému respektu mezi národy, volnému a spravedlivému obchodu, odstranění chudoby a ochraně lidských práv.

Staveni?tě naděje pro spole?né dobro

Pape? pak opět ?erpá z jednoho portugalského autora Fernanda Pessoa, aby p?edstavil t?i staveni?tě naděje, na nich? m??eme v?ichni spole?ně pracovat: ?ivotní prost?edí, budoucnost, bratrství. Kdy? mluví o ?ivotním prost?edí, vyzývá k jeho ochraně.

Oceány se p?eh?ívají a z jejich hlubin vyplouvá na povrch ?pína, kterou jsme zne?istili ná? spole?ný domov. Z velkých zásobáren ?ivota děláme skládky plastu. Oceán nám p?ipomíná, ?e lidský ?ivot je povolán k souznění s prost?edím vět?ím, ne? jsme my sami, které je t?eba pe?livě opatrovat s ohledem na mladé generace.

Co se tý?e budoucnosti, jde o mladé lidi, zd?razňuje pape? a popisuje mnoho faktor?, které je dnes odrazují, jako je nedostatek práce, zběsilý rytmus, do něho? jsou pono?eni, rostoucí ?ivotní náklady, obtí?né hledání bydlení a je?tě znepokojivěj?í strach zakládat rodiny a p?ivádět na svět děti.

V Evropě a obecněji na Západě jsme svědky smutné sestupné fáze demografické k?ivky: zdá se, ?e pokrok je otázkou technického rozvoje a pohodlí jednotlivc?. Budoucnost si naopak ?ádá, abychom ?e?ili pokles porodnosti a upadající v?li k ?ivotu. Dobrá politika v tom m??e udělat mnoho, m??e se z ní zrodit naděje.

Úkol politiky

Politika nesmí dr?et moc, ale dát lidem sílu k naději, pokra?uje Franti?ek, napravit ekonomickou nerovnováhu trhu, který produkuje bohatství, ale nerozděluje je, ?ím? ochuzuje du?e o zdroje a jistoty. Politika má prozíravě investovat do budoucnosti, do rodin a dětí a podporovat mezigenera?ní spojenectví, co? p?ipomíná portugalský sentiment saudade, touhu po nep?ítomném dobru, je? se znovu rodí pouze v kontaktu s vlastními ko?eny. A také je d?le?ité vzdělání, které nem??e p?edávat pouze technické pojmy pro ekonomický pokrok, ale je ur?eno k tomu, aby vstoupilo do historie, p?edávalo tradici, posílilo nábo?enské sklony ?lověka a podpo?ilo sociální p?átelství.

Pěstování smyslu pro spole?enství a ohled na bli?ního

Kone?ně staveni?tě bratrství. K?es?ané se u?í bratrství od Je?í?e Krista, ale Franti?ek adresuje v?em výzvu, aby se věnovali bli?nímu.

V obecném kontextu globalizace, která nás sbli?uje, ale nedává nám bratrskou blízkost, jsme v?ichni povoláni pěstovat smysl pro spole?enství, po?ínaje hledáním bli?ního. Proto?e, jak poznamenal Saramago, ?to, co dává pravý smysl setkání, je hledání, a ?lověk musí ujít dlouhou cestu, aby dosáhl toho, co je blízko“.

Citát z románu ?Todos os nomes“ od nositele Nobelovy ceny za portugalskou literaturu Joseho Saramaga je pro pape?e vodítkem k tomu, aby vyzdvihl krásu toho, ?e v sobě rozpoznáme bratry a sestry, kte?í pracují pro spole?né dobro a nechávají za sebou kontrasty a názorové rozdíly“. Franti?ek poukázal na p?íklad ?mladých lidí, kte?í nás svým voláním po míru a touhou po ?ivotě vedou k tomu, abychom bo?ili strnulé ploty p?inále?itosti vzty?ené ve jménu odli?ných názor? a p?esvěd?ení“.

Vnímejme, ?e jsme v?ichni bratrsky povoláni k tomu, abychom spole?ně dávali naději světu, ve kterém ?ijeme, a této nádherné zemi.