杏MAP导航

Fabio Colagrande - Vatikán

Po otev?ení vatikánských archiv? týkajících se pontifikátu pape?e Pia XII. v b?eznu 2020 se vědci z celého světa dostali k výjime?né archivní ?adě ulo?ené v Historickém archivu Státního sekretariátu, která se týká Sekce pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi. Jedná se o ?adu nazvanou "?idé", která shroma??uje ?ádosti o pomoc zaslané pape?i Pacellimu pok?těnými i nepok?těnými ?idy po za?átku nacisticko-fa?istického pronásledování.

Z v?le pape?e Franti?ka je od leto?ního 23. ?ervna toto vzácné dědictví dokument?, které zahrnuje 170 svazk?, z velké ?ásti , která je volně p?ístupná v?em. Kromě fotokopií jednotlivých dokument? archiv zp?ístupnil soubor s analytickým soupisem série, v něm? jsou p?epsána jména p?íjemc? pomoci, která se v dokumentech nacházejí. Zatím je online k dispozici 70 % celkového materiálu, který bude později doplněn o poslední svazky.

Kromě toho, ?e pape?ovo rozhodnutí dodá dal?í impuls historiografickému výzkumu, usnadní rodinám pronásledovaných rekonstruovat p?íběhy jejich p?íbuzných, kte?í za druhé světové války ?ádali Svatý stolec o pomoc. V tomto rozhovoru pro Vatikánský rozhlas to vysvětlil Dr. Johan Ickx, vedoucí Historického archivu Sekce pro vztahy se státy na Státním sekretariátu.

Dr. Ickxi, co je to ?ada "?idé"?

?ada "?idé" je poněkud zvlá?tní, speciální ?adou - jak zmínil arcibiskup Paul Richard Gallagher - proto?e obvykle jsou ?ady v na?ich historických archivech Státního sekretariátu rozli?eny podle názvu země, státu, s ním? měl Svatý stolec v daném historickém období normální bilaterální vztahy. Za pontifikátu pape?e Pacelliho, kolem roku 1938, v?ak náhle vznikla archivní ?ada s tímto názvem - "?idé" - jako by pro Svatý stolec ?lo o specifický národ. ?ada byla otev?ena sedm, osm let, a? do roku 46, a pak byla s koncem druhé světové války uzav?ena.

Co znamená, ?e je tato ?ada nyní online?

Má to velký význam. Není to poprvé, co se pape? Franti?ek rozhodl pro takové otev?ení. Ji? v minulosti chtěl p?edem otev?ít vatikánské archivy týkající se let diktatury v Argentině, aby pomohl rodinám obětí najít pravdu, kterou by vatikánské archivy mohly skrývat. Vatikán ji? v 70. letech 20. století, za pontifikátu Pavla VI., u?inil krok tímto směrem, kdy? vydal sbírku Actes et documents du Saint-Siège relatifs à la période de la Seconde Guerre Mondiale (Akta a dokumenty Svatého stolce týkající se období druhé světové války), která obsahovala velkou ?ást archivních materiál? z tohoto období. Po této ?adě "?idé" v ní v?ak p?ekvapivě nebylo ani stopy.

Tak?e nyní má k této ?adě p?ístup ka?dý u?ivatel internetu?

P?esně tak. Ka?dý ?lověk na světě se m??e p?ipojit k na?im stránkám a ve formátu pdf si prohlédnout v?echny ?ádosti o pomoc, které pronásledovaní adresovali Svatému stolci, a následně i spisy jednotlivc?, rodin nebo skupin, které po?ádaly pape?e Pia XII. o pomoc.

?ada, která je ale ji? od 2. b?ezna 2020 k dispozici ve va?em archivu...

P?esně tak. Není v?ak tě?ké pochopit p?idanou hodnotu pape?ovy volby. Tím, ?e pape? Franti?ek umístil tento materiál na internet, jistě myslel i na rodiny, potomky pronásledovaných lidí, a chtěl jim usnadnit shromá?dění některých skute?ností o jejich útrapách.

Jaké d?sledky o?ekáváte od on-line zve?ejnění tohoto materiálu?

P?edev?ím si myslím, ?e bude mo?né na celém světě na dálku zahájit studium na místní úrovni. V ?idovské ?adě se skute?ně objevují p?ípady ?ádostí o pomoc, které p?icházejí ze v?ech ?ástí Evropy. Bude tedy zajímavé sledovat, jak budou s těmito dokumenty pracovat univerzity, sdru?ení zabývající se tímto druhem výzkumu, ale také muzea ?oa ve v?ech evropských městech. Tato dokumenta?ní st?ediska nyní mohou z těchto materiál? ?erpat snadněji a v reálném ?ase.

Ve své knize "Pius XII. a ?idé" z roku 2021 jste se zmínil o některých dokumentech z ?ady "?idé". Co podle vás tato svědectví ukazují?

P?edev?ím ukazují velkou ochotu Svatého stolce pomáhat lidem pronásledovaným nacistickým fa?ismem. Ale pak také jeho neschopnost tak ?asto u?init, proto?e mnohokrát byl Svatý stolec obstruován. Nacisté byli v té době p?ítomni v polovině Evropy a bránili jakékoli iniciativě pomoci. Ale také fa?istický re?im v Itálii prováděl perzekuce, a proto ?asto bránil vatikánským záchranným akcím. Mnohdy nespolupracovaly ani národní vlády. Historie se opakuje: i dnes, kdy? jde o uprchlíky a pronásledované lidi, je zapot?ebí mnoho dobré v?le mnoha lidí a zejména vlád, aby uskute?nili humanitární záchranné akce. Pokud tuto podporu neposkytují, je práce v terénu velmi obtí?ná.

Lze z těchto dokument? obsa?ených v ?adě "?idé" vyvodit, ?e v oněch letech byla mezi pronásledovanými ?idy roz?í?ena my?lenka, ?e obrátit se na pape?e je cestou k záchraně?

Ano, tato my?lenka se v dopisech ?asto opakuje. Také Werner Barasch, mladý Němec ?idovského p?vodu, zadr?ovaný v koncentra?ním tábo?e ve ?panělsku, v dopise, který citoval arcibiskup Gallagher p?i uvedení této ?ady, uvádí, ?e ho ostatní v tábo?e upozornili i na obrácení se na pape?e jako na mo?nost nalézt světélko osvobození. Ale i v jiných dopisech, které jsou v mé knize citovány, najdeme stejná tvrzení. Dokonce i Mario Finzi, tehdej?í vedoucí delegace DELASEM (Delegazione assistenza emigranti ebrei - Delegace pro pomoc ?idovským emigrant?m) v Boloni, napsal pape?i Piovi XII. v souvislosti s konkrétní ?ádostí jedné rodiny o pomoc: "Jste poslední, kdo m??e pro tuto rodinu něco udělat." Dnes víme, ?e ?ást této rodiny, její? ?lenové byli ?asto roztrou?eni po celém území, byla zachráněna.

Z těchto dokument? tedy víme, ?e ?ádostí o pomoc, které p?icházely Piu XII., bylo skute?ně mnoho. K ově?ení, zda Vatikán pomohl a jaký byl výsledek, je v?ak ?asto nutné provést dal?í výzkum...

Samoz?ejmě. Dnes, právě díky roz?í?ení p?ístupu k archiv?m, bude mo?né pro ty, kte?í mají skute?ný zájem, sledovat osudy jednotlivc? nebo rodin umístěných v ur?itých diecézích, a to i mimo Itálii, a pochopit, odkud pocházeli, kým byli. Mám na mysli také Brazílii, Ekvádor, Dominikánskou republiku, Argentinu: v?echny země, kam během druhé světové války p?i?li z Evropy pronásledovaní lidé, kte?í snad dnes mohou získat identitu.

Od zp?ístupnění vatikánských archiv? týkajících se Pacelliho pontifikátu badatel?m uplynuly ji? více ne? dva roky. S jakými výsledky?

Některé publikace ji? byly vydány. První historiografické výsledky jsou ji? k dispozici a jsou r?zného druhu. Netýkají se ov?em pouze událostí spojených s pronásledováním ?id?. Ale také nacistického a fa?istického re?imu a jejich vztah? nejen s evropskými státy. První výsledky jsou povzbudivé, proto?e stále jasněji ukazují závazek Svatého stolce hledat mír a spravedlnost pro národy.

Za?ínáme také mnohem více chápat skute?ný postoj pape?e Pia XII. k nacismu, o něm? se dlouho vedly diskuse...

Dochází ke změně, ale je p?íli? brzy na to, abychom o tom ?ekli poslední slovo. Mo?ná se to nikdy nepoda?í, ale myslím, ?e za dva t?i roky skute?ně dojde k historiografickým změnám v této otázce.

(pb)