Série "?idé" Historického archivu Státního sekretariátu zve?ejněna online
"Ano, dnes Vám pí?i, abych Vás poprosil, abyste mi na dálku pomohl." Tisíce archivních dokument? vyjad?ují zoufalé prosby o pomoc. Jako tento od 23letého univerzitního studenta, Němce "izraelského p?vodu" pok?těného v roce 1938, který se 17. ledna 1942 z koncentra?ního tábora Miranda de Ebro ve ?panělsku uchýlil k poslední mo?nosti, jak se dostat z vazby. Kone?ně měl mo?nost p?ipojit se k matce, která v roce 1939 uprchla do Ameriky, "aby mi p?ipravila nový ?ivot", jak sám napsal. V?e bylo p?ipraveno k tomu, aby mohl opustit Lisabon, sta?il zásah "osoby zven?í", aby ú?ady souhlasily s jeho propu?těním. "Pro ty, kte?í nemají pomoc zven?í, je naděje malá," vysvětluje několika málo, ale výsti?nými slovy. Pak pí?e své staré italské p?ítelkyni a prosí ji, aby se obrátila na pape?e Pia XII., aby v jeho prospěch zasáhl apo?tolský nuncius v Madridu, proto?e ví, ?e: "Ostatní mohli díky této intervenci z ?íma tábor opustit".
O dva listy později se dozvídáme, ?e státní sekretariát se p?ípadem zabývá během několika dní a "znovu" o něm informuje nuncia v Madridu. Zde slo?ka kon?í. O osudu, který potkal tohoto mladého německého studenta, ml?í. Stejně jako u vět?iny ?ádostí o pomoc, o nich? svěd?í ostatní spisy, se výsledek ?ádosti neuvádí. V na?ich srdcích se okam?itě objeví naděje, ?e se to poda?ilo. Naděje ?e Werner Barasch byl později osvobozen z koncentra?ního tábora a mohl se p?ipojit ke své matce v zámo?í.
V tomto konkrétním p?ípadě se na?e p?ání splnilo: pokud budete hledat ve zdrojích na internetu, najdete jeho stopy z roku 2001. Nejen?e existuje autobiografie, která lí?í jeho vzpomínky jako "p?e?iv?ího", ale v online sbírkách United States Holocaust Memorial Museum je dokonce dlouhý videorozhovor, v něm? sám Werner Barasch ve svých 82 letech vypráví sv?j neuvě?itelný p?íběh (). Dozvídáme se tedy, ?e rok po dopise s výzvou pape?i byl propu?těn z tábora Miranda a v roce 1945 se kone?ně mohl p?ipojit ke své matce a sest?e v USA. Tam pokra?oval ve studiu na univerzitě v Berkeley, MIT a Coloradské univerzitě a poté pracoval jako chemik v Kalifornii. Díky stále se roz?i?ující síti online zdroj? si tentokrát m??eme oddechnout.
Dokumenty
Zvlá?tní dokumentární dědictví, které se od ostatních archivních cykl? odli?uje ji? názvem, který mu byl dán: "?idé". Je to cenné dědictví, proto?e shroma??uje ?ádosti o pomoc, které pape?i Piovi XII. zaslali pok?tění i nepok?tění ?idé po za?átku nacisticko-fa?istického pronásledování.
Dědictví, které je nyní na popud Jeho Svatosti pape?e Franti?ka snadno p?ístupné celému světu díky projektu, jeho? cílem je zve?ejnit na internetu kompletní digitalizaci archivních sérií.
Jedná se o ?adu ?idé Historického archivu Státního sekretariátu - Sekce pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi (ASRS). Série ?ítající celkem 170 svazk?, které jsou sou?ástí fondu Fondo Affari Ecclesiastici Straordinari (AA.EE.SS.), vztahující se k pontifikátu Pia XII - I. ?ást (1939-1948), a které jsou ji? od 2. b?ezna 2020 k dispozici k nahlédnutí badatel?m z celého světa v ?ítárně Historického archivu.
Tehdej?í Posvátná kongregace pro mimo?ádné církevní zále?itosti (od ní? je odvozen název archivního fondu), obdoba ministerstva zahrani?ních věcí, pově?ila diplomatického minutanta (monsignora Angela Dell'Acqua), aby se zabýval ?ádostmi o pomoc, které p?icházely k pape?i z celé Evropy, s cílem poskytnout ve?kerou mo?nou pomoc.
?ádosti se týkaly víz nebo pas? za ú?elem vycestování, úto?i?tě, shledání s rodinným p?íslu?níkem, propu?tění z vazby, p?emístění z jednoho koncentra?ního tábora do druhého, zpráv o deportované osobě, poskytnutí jídla nebo o?acení, finan?ní podpory, duchovní podpory a dal?ích.
Ka?dá z těchto ?ádostí p?edstavovala soubor, který byl po zpracování ur?en k uchování v dokumentárním cyklu nazvaném "?idé". Existuje více ne? 2700 dokument?, které obsahují ?ádosti o pomoc ur?ené témě? v?dy celým rodinám nebo skupinám osob. Tisíce lidí pronásledovaných pro p?íslu?nost k ?idovskému nábo?enství nebo pro pouhý "neárijský" p?vod se obrátily na Vatikán s vědomím, ?e jiným se dostalo pomoci - jak pí?e sám mladý Werner Barasch.
?ádosti dorazily na Státní sekretariát, kde byly aktivovány diplomatické kanály, aby se pokusily poskytnout ve?kerou mo?nou pomoc s ohledem na slo?itost politické situace ve světovém mě?ítku.
Poté, co byly dokumenty z doby pontifikátu Pia XII. v roce 2020 zp?ístupněny ke konzultacím, byl tento konkrétní seznam jmen nazván "Pacelliho seznam" (tj. pape?e Pia XII.), co? je ozvěna známého "Schindlerova seznamu". A?koli se oba p?ípady li?í, analogie dokonale vykresluje my?lenku, jak se na chodbách instituce ve slu?bách pape?e neúnavně usilovalo o poskytnutí konkrétní pomoci ?id?m.
Projekt zve?ejnění archivních sérií online
Od ?ervna 2022 bude na internetových stránkách - Sekce pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi série ?idé dostupná na internetu ve virtuální verzi, která bude volně p?ístupná v?em.
Kromě fotokopií jednotlivých dokument? bude k dispozici soubor s analytickým soupisem série, do něho? budou p?epsána v?echna jména p?íjemc? pomoci, která se v dokumentech nacházejí. Zpo?átku bude na internetu k dispozici 70 % v?ech materiál?, které budou později doplněny o nejnověj?í rozpracované svazky.
Stejně jako v p?ípadě ?ádosti mladého Wernera Barasche nás vět?ina z více ne? 2700 spis?, které dorazily na Státní sekretariát a které nám dnes vyprávějí tolik p?íběh? o útěku p?ed rasovou perzekucí, nechává se zatajeným dechem a zdroje s dal?ími informacemi nejsou v?dy k dispozici. Zp?ístupnění formou digitalizace celé série ?idé na internetu umo?ní potomk?m těch, kte?í hledali pomoc, pátrat po stopách svých blízkých z celého světa. Zároveň umo?ní vědc?m a v?em zájemc?m volně a na dálku zkoumat toto zvlá?tní archivní dědictví.
(pb)
