Netanjahuovy války
Roberto Cetera, Vatikán
V únoru izraelský premiér Benjamin Netanjahu odcestoval do Washingtonu, aby přesvědčil bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o nutnosti vojenského úderu proti Íránu. Místo toho se však setkal s překvapivou reakcí: zahájením nového kola jednání mezi Spojenými státy a Íránem o vývoji jaderných zbraní.
V květnu, kdy jednání o propuštění rukojmích unesených 7. října uvízla na mrtvém bodě a izraelský ministr financí Bezalel Smotrich přiznal, že „propuštění rukojmích není prioritou“, hnutí Hamás po přímých jednáních se Spojenými státy bezpodmínečně propustilo amerického rukojmího Edana Alexandra.
V posledních týdnech Trump stále častěji volá po ukončení války v Gaze. Izraelské letecké údery mezitím pokračují a často se zaměřují na oblasti, které již byly zdevastovány několikaměsíčním konfliktem.
V polovině června Trump navštívil země Perského zálivu, kde se setkal s novým syrským prezidentem Ahmedem al-Sharaa. Blahopřál mu a popřál mu úspěch při vedení národa, který popsal jako osvobozený od diktatury Bašára al-Asada. V dalším kroku Trump nedávno zrušil dlouhodobé sankce uvalené na Sýrii.
Netanjahu na to ve středu reagoval leteckými údery namířenými jak na generální štáb syrské armády, tak na prezidentský palác v Damašku, sídlo prezidenta al-Sharaa. Oficiálním důvodem byla ochrana drúzských komunit, které byly údajně napadeny provládními milicemi. Tyto střety se však odehrály ve Swejda, přibližně 100 kilometrů od Damašku, a al-Sharaa již nařídil stažení vládních sil z této oblasti.
Že vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem nejsou tak harmonické, jak se premiér Netanjahu snaží vykreslit nebo jak doufal v uplynulých měsících, je stále zřetelnější. Stejně tak se zdá, že Izrael otevírá nové vojenské fronty spíše z důvodu strategického postavení vůči Washingtonu než z důvodu naléhavých bezpečnostních problémů v terénu. Odráží to také politické kalkulace Netanjahua, který se snaží posílit svou pozici uprostřed rostoucí mezinárodní izolace a pokračujících korupčních procesů.
V křížové palbě těchto vypočítavých manévrů se ocitli obyvatelé Gazy, kteří i nadále umírají po stovkách každý den.
Blízký východ zůstává nebezpečnou sudem střelného prachu. Ti, kdo jím procházejí s zapálenou sirkou, představují nebezpečí nejen pro region, ale pro celý svět.