V loňském roce překročily výdaje na jaderné zbraně sto miliard dolarů
Francesco Citterich – Vatikán
S výdaji vynaloženými v roce 2024 na rozšíření jaderného arzenálu v devíti zemích vybavených jadernými zbraněmi – Číně, Severní Koreji, Francii, Indii, Izraeli, Pákistánu, Spojeném království, Rusku a Spojených státech – by bylo možné téměř dva roky uživit všech 345 milionů lidí, kteří v současné době čelí nejzávažnějšímu nedostatku potravin na světě, včetně hladomoru.
Výroční zpráva ICAN
Tento údaj – právě v den, kdy Izrael zaútočil na íránský jaderný program – vyplývá z výroční zprávy o výdajích na atomové zbraně zveřejněné Mezinárodní kampaní za zrušení jaderných zbraní (ICAN, International Campaign to Abolish Nuclear Weapons). Podrobný dokument odhaluje, že v loňském roce Peking, Pchjongjang, Paříž, Dillí, Tel Aviv, Islámábád, Londýn, Moskva a Washington utratily více než 100 miliard dolarů na rozvoj svých jaderných arzenálů, což představuje nárůst o přibližně 11 % oproti předchozímu roku. To odpovídá 3 169 dolarům za sekundu, 274 milionům dolarů za den a 1,9 miliardám dolarů za každý týden loňského roku. Jsou to velmi významná čísla, která svědčí o postupném zbrojení ve světě, včetně jaderného. A to v době, kdy se Organizace spojených národů potýká s hlubokými škrty ve svém financování, přičemž částka, kterou těchto devět zemí utratilo za jaderné zbraně, by mohla pokrýt rozpočet OSN téměř 28krát. „To je jen několik příkladů z mnoha alternativních iniciativ, které by nám skutečně zajistily dlouhodobou bezpečnost, na rozdíl od jaderných zbraní,“ upřesňuje Susi Snyder, spoluautorka zprávy spolu s Alicií Sanders-Zakre, a koordinátorka programů ICAN.
Jaderné hlavice ve světě
V současné době je na světě asi 12 000 jaderných hlavic, z nichž téměř 90 % patří Spojeným státům a Rusku. Podle zprávy loni USA opět utratily více než všechny ostatní jaderné mocnosti dohromady: 56,8 miliardy dolarů. Čína se s 12,5 miliardami dolarů, což je méně než čtvrtina výdajů USA, udržela na druhém místě. Třetí místo s 10,4 miliardami dolarů, což představuje 10 % celkové částky, zaujímá Spojené království. Následuje Rusko s něco málo přes 8 miliardami, Francie s 6,8 miliardami, Indie s 2,6 miliardami, Izrael a Pákistán s něco málo přes miliardu a nakonec Severní Korea s 630 miliony dolarů. Dokument také analyzuje náklady vynaložené zeměmi, které hostí jaderné zbraně jiných států, mezi nimiž jsou Belgie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Turecko.
Peníze je třeba soustředit jinde
Zpráva ICAN dále kritizuje, že peníze vynaložené na jaderné arzenály jsou „promarněné“, protože samotné jaderné mocnosti formálně souhlasily (ve společném prohlášení z počátku roku 2022), že „jaderná válka nemůže být vyhrána a nikdy by neměla být vedena“. Kromě toho odčerpávají prostředky od jiných priorit: 100 miliard dolarů mohlo být totiž použito na financování opatření zaměřených na řešení bezpečnostních hrozeb způsobených změnou klimatu a úbytkem živočišných a rostlinných druhů nebo na zlepšení základních veřejných služeb, jako je zdravotnictví, bydlení a vzdělávání. Bohužel, navzdory opakovaným mezinárodním výzvám, v současné době neexistují předpoklady pro zvrat, který by zastavil nebo alespoň zpomalil pokračující vývoj jaderných zbraní. Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní se sídlem v Ženevě, která je aktivní od roku 2007 ve 107 zemích, je globální koalicí občanské společnosti, která usiluje o podporu přistoupení k Smlouvě o zákazu jaderných zbraní a její plné provedení. V roce 2017 získala Nobelovu cenu míru „za svou práci při upozorňování na katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za mimořádné úsilí o dosažení smlouvy zakazující tyto zbraně“.