杏MAP导航

PAPE沤 LEV XIV.

Moji drazí brat艡i a sestry,

ot膷e Alejandro Morale, generální p艡edstavený, moji brat艡i v biskupském ú艡adu, Luisi a Wildere, a vy v拧ichni, moji augustinián拧tí brat艡i, brat艡i a sestry, kte艡í jste zde p艡ítomni. Ne啪 za膷nu s p艡ipravenou homilií, rád bych vás v拧echny pozdravil. A pro ty z vás, kte艡í rozumíte anglicky, ale nerozumíte italsky: modlete se za dar Ducha Svatého!

A snad b臎hem této krátké chvíle rozjímání nad Bo啪ím slovem a p艡emý拧lení o tom, co Hospodin 啪ádá od vás v拧ech, kte艡í se chystáte zahájit tuto 艡ádnou generální kapitulu, vám bude dán dar, ne nutn臎 dar rozum臎t v拧em jazyk暖m nebo jimi mluvit, ale dar naslouchat, dar být pokorný a dar podporovat jednotu v 艡ádu a v celé církvi i ve sv臎t臎.

A mo啪ná b臎hem této krátké chvíle zamy拧lení nad Bo啪ím slovem a nad tím, co Pán 啪ádá od vás v拧ech, od vás, kte艡í se chystáte zahájit tuto 艡ádnou generální kapitulu, vám bude dán ne nutn臎 dar rozum臎t v拧em jazyk暖m nebo jimi mluvit, ale dar naslouchat, dar být pokorní a dar podporovat jednotu uvnit艡 艡ádu a skrze 艡ád, v celé církvi a ve sv臎t臎.

Slavíme tuto eucharistii na za膷átku generální kapituly, který je okam啪ikem milosti pro augustiniánský 艡ád a okam啪ikem milosti pro celou církev.

P艡i této votivní m拧i svaté prosíme Ducha Svatého, aby to byl On, skrze n臎ho啪 láska Kristova p艡ebývá v na拧ich srdcích (srov. 艠&颈补肠耻迟别;尘 5,5), kdo bude den za dnem vést va拧i práci.

Jeden starov臎ký autor, kdy啪 hovo艡í o Letnicích (srov. Sk 2,1-11), je popisuje jako 鈥瀐ojný a neodolatelný p艡íchod Ducha鈥� (Didymus Slepý, De Trinitate, 6, 8: PG 39, 533). Prosme Pána, aby tomu tak bylo i pro vás: aby jeho Duch p艡evládl nad ve拧kerou lidskou logikou, 鈥瀐ojn臎 a neodolateln臎鈥�, aby se skute膷n臎 t艡etí bo啪ská osoba stala protagonistou nadcházejících dn暖.

Duch Svatý promlouvá dnes stejn臎 jako v minulosti. 膶iní tak v 鈥�penetralia cordis鈥� a skrze bratry a 啪ivotní okolnosti. Proto je d暖le啪ité, aby atmosféra kapituly, v souladu se staletou tradicí církve, byla atmosférou naslouchání, naslouchání Bohu, naslouchání ostatním.

P艡i rozjímání o Letnicích ná拧 otec sv. Augustin v odpov臎di na provokativní otázku, pro膷 se dnes neopakuje, jako kdysi v Jeruzalém臎, mimo艡ádné znamení 鈥瀏losolálie鈥�, vyslovuje úvahu, která vám, myslím, m暖啪e být velmi u啪ite膷ná p艡i úkolu, který se chystáte splnit. Augustin 艡íká: 鈥瀂po膷átku ka啪dý v臎艡ící [鈥�] mluvil v拧emi jazyky [鈥�]. Nyní v拧ichni v臎艡ící mluví v拧emi jazyky. Proto i nyní jsou v拧echny jazyky na拧e, proto啪e jsme údy t臎la, které mluví鈥� (Sermo 269, 1).

Milovaní, zde jste spole膷n臎 údy T臎la Kristova, které mluví v拧emi jazyky. Ne v拧emy jazyky sv臎ta, ale jist臎 v拧emi jazyky, které B暖h pova啪uje za nezbytné k napln臎ní dobra, které vám ve své proz艡etelné moudrosti sv臎艡uje.

Pro啪ijte proto tyto dny v up艡ímné snaze komunikovat a porozum臎t, a ud臎lejte to jako velkorysou odpov臎膹 na velký a jedine膷ný dar sv臎tla a milosti, který vám dává Otec nebeský tím, 啪e vás sem svolal, práv臎 vás, pro dobro v拧ech.

A p艡ejd臎me k druhému bodu: d臎lejte to v拧e s pokorou. Svatý Augustin, kdy啪 komentuje rozmanitost zp暖sob暖, jakými se Duch Svatý v pr暖b臎hu staletí vyléval na sv臎t, chápe tuto rozmanitost jako výzvu pro nás, abychom se stali malými tvá艡í v tvá艡 svobod臎 a nevyzpytatelnosti Bo啪ího jednání (迟补尘迟&别补肠耻迟别;啪, 2). Nikdo si nemyslete, 啪e máte v拧echny odpov臎di. Ka啪dý s otev艡eností sdílejte to, co máte. V拧ichni s vírou p艡ijímejte to, co Hospodin inspiruje, s v臎domím, 啪e 鈥瀓ako p艡evy拧uje nebe zemi鈥� (Iz 55,9), tak p艡evy拧ují jeho cesty na拧e cesty a jeho my拧lenky na拧e my拧lenky. Jen tak m暖啪e Duch 鈥瀠膷it鈥� a 鈥瀙艡ipomínat鈥� to, co 艡ekl Je啪í拧 (srov. J 14,26), vtisknout to do va拧ich srdcí, aby se z nich jeho ozv臎na 拧í艡ila v jedine膷nosti a neopakovatelnosti ka啪dého úderu.

Je tu v拧ak je拧t臎 jeden bod k zamy拧lení, který bych cht臎l zd暖raznit z toho, co nám dnes liturgie slova nabízí: hodnota jednoty.

V prvním 膷tení svatý Pavel hovo艡í o komunit臎 v Korintu a podává o ní popis, který lze snadno vztáhnout na va拧i kapitulu. I zde je toti啪 鈥瀔a啪dému dán zvlá拧tní projev Ducha pro spole膷né dobro鈥� (1 Kor 12,7), i zde 鈥瀡拧echno toto p暖sobí jeden a tentý啪 Duch a rozd臎luje to ka啪dému, jak chce鈥� (v. 11), a i o vás lze 艡íci, 啪e 鈥瀓ako啪to [鈥�] t臎lo je jedno a má mnoho úd暖, a v拧echny údy t臎la, a膷koli je jich mnoho, tvo艡í jedno t臎lo, tak i Kristus鈥� (v. 12).

Jednota a钮 je neodmyslitelným cílem va拧ich snah, ale nejen to: a钮 je také kritériem pro hodnocení va拧eho spole膷ného jednání a práce, proto啪e to, co spojuje, je od n臎ho, ale to, co rozd臎luje, od n臎j být nem暖啪e.

V tomto ohledu nám i zde pomáhá svatý Augustin, který p艡i komentování zázraku Letnic poznamenává:

鈥濼ak jako tehdy r暖zné jazyky, kterými 膷lov臎k mohl mluvit, byly znamením p艡ítomnosti Ducha Svatého, tak nyní je láska k jednot臎 [鈥�] znamením jeho p艡ítomnosti" (迟补尘迟&别补肠耻迟别;啪, 3). A pak pokra膷uje: 鈥濶ebo钮 zatímco duchovní lidé se t臎拧í z jednoty, t臎lesní lidé v啪dy hledají rozpory鈥� (迟补尘迟&别补肠耻迟别;啪). Ptá se tedy: 鈥濲aká síla je v臎t拧í ne啪 láska k jednot臎?鈥� a uzavírá: 鈥濪ostanete Ducha Svatého, kdy啪 svolíte, aby va拧e srdce p艡ilnulo k jednot臎 skrze up艡ímnou lásku鈥� (迟补尘迟&别补肠耻迟别;啪).

Naslouchání, pokora a jednota, to jsou t艡i podn臎ty, doufám, 啪e u啪ite膷né, které vám liturgie dává pro tyto nadcházející dny.

Zvu vás, abyste si je osvojili a obnovili modlitbu, kterou jsme na za膷átku této slavnosti adresovali Pánu: 鈥濪uch, který vychází od tebe, Ot膷e, a钮 osvítí na拧e mysli a podle slibu tvého Syna nás vede k celé pravd臎鈥� (srov. 艠&颈补肠耻迟别;尘ský misál, Votivní m拧e svatá k Duchu Svatému, B).