PODCAST pape?ovy homilie p?i zahájení generální kapituly augustinián?
PAPE? LEV XIV.
Moji drazí brat?i a sestry,
ot?e Alejandro Morale, generální p?edstavený, moji brat?i v biskupském ú?adu, Luisi a Wildere, a vy v?ichni, moji augustinián?tí brat?i, brat?i a sestry, kte?í jste zde p?ítomni. Ne? za?nu s p?ipravenou homilií, rád bych vás v?echny pozdravil. A pro ty z vás, kte?í rozumíte anglicky, ale nerozumíte italsky: modlete se za dar Ducha Svatého!
A snad během této krátké chvíle rozjímání nad Bo?ím slovem a p?emý?lení o tom, co Hospodin ?ádá od vás v?ech, kte?í se chystáte zahájit tuto ?ádnou generální kapitulu, vám bude dán dar, ne nutně dar rozumět v?em jazyk?m nebo jimi mluvit, ale dar naslouchat, dar být pokorný a dar podporovat jednotu v ?ádu a v celé církvi i ve světě.
A mo?ná během této krátké chvíle zamy?lení nad Bo?ím slovem a nad tím, co Pán ?ádá od vás v?ech, od vás, kte?í se chystáte zahájit tuto ?ádnou generální kapitulu, vám bude dán ne nutně dar rozumět v?em jazyk?m nebo jimi mluvit, ale dar naslouchat, dar být pokorní a dar podporovat jednotu uvnit? ?ádu a skrze ?ád, v celé církvi a ve světě.
Slavíme tuto eucharistii na za?átku generální kapituly, který je okam?ikem milosti pro augustiniánský ?ád a okam?ikem milosti pro celou církev.
P?i této votivní m?i svaté prosíme Ducha Svatého, aby to byl On, skrze něho? láska Kristova p?ebývá v na?ich srdcích (srov. ?ím 5,5), kdo bude den za dnem vést va?i práci.
Jeden starověký autor, kdy? hovo?í o Letnicích (srov. Sk 2,1-11), je popisuje jako ?hojný a neodolatelný p?íchod Ducha“ (Didymus Slepý, De Trinitate, 6, 8: PG 39, 533). Prosme Pána, aby tomu tak bylo i pro vás: aby jeho Duch p?evládl nad ve?kerou lidskou logikou, ?hojně a neodolatelně“, aby se skute?ně t?etí bo?ská osoba stala protagonistou nadcházejících dn?.
Duch Svatý promlouvá dnes stejně jako v minulosti. ?iní tak v ?penetralia cordis“ a skrze bratry a ?ivotní okolnosti. Proto je d?le?ité, aby atmosféra kapituly, v souladu se staletou tradicí církve, byla atmosférou naslouchání, naslouchání Bohu, naslouchání ostatním.
P?i rozjímání o Letnicích ná? otec sv. Augustin v odpovědi na provokativní otázku, pro? se dnes neopakuje, jako kdysi v Jeruzalémě, mimo?ádné znamení ?glosolálie“, vyslovuje úvahu, která vám, myslím, m??e být velmi u?ite?ná p?i úkolu, který se chystáte splnit. Augustin ?íká: ?Zpo?átku ka?dý vě?ící […] mluvil v?emi jazyky […]. Nyní v?ichni vě?ící mluví v?emi jazyky. Proto i nyní jsou v?echny jazyky na?e, proto?e jsme údy těla, které mluví“ (Sermo 269, 1).
Milovaní, zde jste spole?ně údy Těla Kristova, které mluví v?emi jazyky. Ne v?emy jazyky světa, ale jistě v?emi jazyky, které B?h pova?uje za nezbytné k naplnění dobra, které vám ve své proz?etelné moudrosti svě?uje.
Pro?ijte proto tyto dny v up?ímné snaze komunikovat a porozumět, a udělejte to jako velkorysou odpově? na velký a jedine?ný dar světla a milosti, který vám dává Otec nebeský tím, ?e vás sem svolal, právě vás, pro dobro v?ech.
A p?ejděme k druhému bodu: dělejte to v?e s pokorou. Svatý Augustin, kdy? komentuje rozmanitost zp?sob?, jakými se Duch Svatý v pr?běhu staletí vyléval na svět, chápe tuto rozmanitost jako výzvu pro nás, abychom se stali malými tvá?í v tvá? svobodě a nevyzpytatelnosti Bo?ího jednání (tamté?, 2). Nikdo si nemyslete, ?e máte v?echny odpovědi. Ka?dý s otev?eností sdílejte to, co máte. V?ichni s vírou p?ijímejte to, co Hospodin inspiruje, s vědomím, ?e ?jako p?evy?uje nebe zemi“ (Iz 55,9), tak p?evy?ují jeho cesty na?e cesty a jeho my?lenky na?e my?lenky. Jen tak m??e Duch ?u?it“ a ?p?ipomínat“ to, co ?ekl Je?í? (srov. J 14,26), vtisknout to do va?ich srdcí, aby se z nich jeho ozvěna ?í?ila v jedine?nosti a neopakovatelnosti ka?dého úderu.
Je tu v?ak je?tě jeden bod k zamy?lení, který bych chtěl zd?raznit z toho, co nám dnes liturgie slova nabízí: hodnota jednoty.
V prvním ?tení svatý Pavel hovo?í o komunitě v Korintu a podává o ní popis, který lze snadno vztáhnout na va?i kapitulu. I zde je toti? ?ka?dému dán zvlá?tní projev Ducha pro spole?né dobro“ (1 Kor 12,7), i zde ?v?echno toto p?sobí jeden a tentý? Duch a rozděluje to ka?dému, jak chce“ (v. 11), a i o vás lze ?íci, ?e ?jako?to […] tělo je jedno a má mnoho úd?, a v?echny údy těla, a?koli je jich mnoho, tvo?í jedno tělo, tak i Kristus“ (v. 12).
Jednota a? je neodmyslitelným cílem va?ich snah, ale nejen to: a? je také kritériem pro hodnocení va?eho spole?ného jednání a práce, proto?e to, co spojuje, je od něho, ale to, co rozděluje, od něj být nem??e.
V tomto ohledu nám i zde pomáhá svatý Augustin, který p?i komentování zázraku Letnic poznamenává:
?Tak jako tehdy r?zné jazyky, kterými ?lověk mohl mluvit, byly znamením p?ítomnosti Ducha Svatého, tak nyní je láska k jednotě […] znamením jeho p?ítomnosti" (tamté?, 3). A pak pokra?uje: ?Nebo? zatímco duchovní lidé se tě?í z jednoty, tělesní lidé v?dy hledají rozpory“ (tamté?). Ptá se tedy: ?Jaká síla je vět?í ne? láska k jednotě?“ a uzavírá: ?Dostanete Ducha Svatého, kdy? svolíte, aby va?e srdce p?ilnulo k jednotě skrze up?ímnou lásku“ (tamté?).
Naslouchání, pokora a jednota, to jsou t?i podněty, doufám, ?e u?ite?né, které vám liturgie dává pro tyto nadcházející dny.
Zvu vás, abyste si je osvojili a obnovili modlitbu, kterou jsme na za?átku této slavnosti adresovali Pánu: ?Duch, který vychází od tebe, Ot?e, a? osvítí na?e mysli a podle slibu tvého Syna nás vede k celé pravdě“ (srov. ?ímský misál, Votivní m?e svatá k Duchu Svatému, B).
