ʲž k setkání v Rimini: Naděje nezklame
Deborah Castellano Lubov, Vatikán
ʲž Lev XIV. povzbudil účastníky Setkání přátelství národů, často označovaného jako „Setkání v Rimini“, aby byli tvůrci míru, plní naděje a pracovali pro společné dobro. Vyzval je k tomu ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek, kterou jménem papeže podepsal vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin.
Od roku 1980 se každoročně koncem srpna v severoitalském přímořském městě Rimini koná . Letošním tématem je „Na prázdných místech budeme stavět novými cihlami“.
Setkání v Rimini je každoroční událostí organizovanou hnutím Comunione e Liberazione, které přitahuje velké množství věřících, kteří mají možnost vyslechnout si přednášky různých významných osobností na klíčová témata. Nabízí také různé pavilony a aktivity pro jednotlivce, rodiny a děti.
Naděje nezklame
V textu Svatý otec pozdravil organizátory, dobrovolníky a všechny účastníky a vyjádřil svou „upřímnou naději“, že „s radostí poznají, že ‚kámen, který stavitelé zavrhli, se stal kamenem úhelným, vyvoleným a drahocenným, a každý, kdo v něj věří, nebude zahanben". Neboť „naděje nezklame".
ʲž poznamenal, že pouště jsou obvykle místy „odvrženými“ a „považovanými za nevhodné pro život“, ale jasně připomněl: „Právě tam, kde se zdá, že nic nemůže vzniknout, Svaté Písmo neustále vypráví o Božím působení.“
Mučedníci z Alžírska
Svatý otec pochválil organizátory za významnou výstavu letošního setkání věnovanou svědectví mučedníků z Alžírska.
„V nich,“ řekl Svatý otec, „se projevuje povolání Církve žít v poušti v hlubokém společenství s celým lidstvem – překonávat zdi nedůvěry, které rozdělují náboženství a kultury – a plně napodobovat hnutí vtělení a sebeobětování Božího Syna.“
ʲž vyzval k jednotě a zopakoval svá slova, která pronesl v červnu ve Vatikánu před italskými biskupy, aby „podporovali cesty výchovy k nenásilí, iniciativy pro zprostředkování v místních konfliktech a projekty přijímání, které proměňují strach z druhých v příležitosti k setkání“.
Mír je pokorná cesta tvořená každodenními gesty
V této souvislosti papež Lev vyzval, aby se „každá komunita stala domem míru, kde se nepřátelství rozplývá dialogem, kde se praktikuje spravedlnost a chrání odpuštění“, a dodal, že „mír není duchovní utopie, ale pokorná cesta tvořená každodenními gesty...“.
S tímto přesvědčením Svatý otec povzbudil všechny lidi, „aby pojmenovali a dali tvar novému“, aby „víra, naděje a láska mohly být přetaveny v hlubokou kulturní proměnu“.
Pro společné dobro a mír
Svatý otec podotkl, že to vyžaduje hledání cest rozvoje, které jsou „alternativou k cestám růstu postrádajícím spravedlnost a udržitelnost“.
„Abychom sloužili živému Bohu,“ zdůraznil Svatý otec, „musíme opustit modlářství zisku, které vážně ohrozilo spravedlnost, svobodu setkávání a výměny, účast všech na společném dobru – a nakonec i samotný mír.“
„Víra, která se distancuje od desertifikace světa nebo nepřímo přispívá k její toleranci,“ varoval, „by již nebyla pravým následováním Ježíše Krista.“
Rizika pokračující digitální revoluce
Při úvahách o současné společnosti papež poznamenal, že nelze zapomínat na rychle se rozvíjející technologie.
„Probíhající digitální revoluce,“ varoval, „hrozí zesílením diskriminace a konfliktů; musí proto být naplněna kreativitou těch, kteří v poslušnosti Duchu Svatému již nejsou otroky, ale dětmi. Pak se poušť stane zahradou a Boží město, předpovězené svatými, promění naše pustá místa.“
Na závěr Svatý otec udělil své požehnání a požádal o přímluvu Panny Marie.