MAP

Migranti při příjezdu do Itálie Migranti při příjezdu do Itálie 

ʲž: Migranti jsou posly naděje, přejme si důstojnost a mír pro všechny

V poselství zveřejněném dnes, 25. července, u příležitosti 111. Světového dne migrantů a uprchlíků, který se slaví 4. a 5. října, se Lev XIV. zamýšlí nad souvislostí mezi nadějí, migrací a posláním migrantů. Lidská mobilita je většinou způsobena hledáním štěstí, které války, nespravedlnost a klimatická krize těžce zkouší. Překonejme individualismus, vyzývá Lev XIV., který vážně ohrožuje sdílení odpovědnosti, multilaterální spolupráci a dosažení společného dobra.

Antonella Palermo – Vatikán

Poselství papeže Lva XIV. ke 111. Světovému dni migrantů a uprchlíků, který si připomínáme 4. a 5. října, se zaměřuje na souvislost mezi nadějí, migrací a posláním. „Je důležité, aby v srdcích co nejvíce lidí rostla touha po budoucnosti plné důstojnosti a míru pro všechny lidské bytosti“, zejména v současné situaci, která je poznamenána válkami, násilím, nespravedlností a extrémními klimatickými jevy: z tohoto předpokladu vycházejí úvahy poselství nazvaného „Migranti, misionáři naděje“.

Pečovat o zájmy celé lidské rodiny

Závody ve zbrojení, klimatická krize, která je na globální úrovni málo zohledňována, a ekonomické nerovnosti přinášejí „náročné“ a stále složitější výzvy. V této situaci, která je ještě zhoršována konflikty, násilím a nespravedlností, jsou podle papeže miliony lidí nuceny opustit svou vlast a hledat bezpečnější budoucnost. Zde se projevuje rostoucí lhostejnost k osudu druhých.

Obecná tendence starat se výlučně o zájmy omezených komunit představuje vážnou hrozbu pro sdílení odpovědnosti, multilaterální spolupráci, dosažení společného dobra a globální solidaritu ve prospěch celé lidské rodiny.

Lidstvo v pohybu hledá štěstí

ʲž připomíná, že se rýsují „děsivé scénáře“, před nimiž je naděje na budoucnost v důstojnosti a míru pro všechny nejen oprávněná, ale i nezbytná a zvěstovaná v Písmu. Cituje proroka Zachariáše, podle něhož „vzejde setba pokoje“, která se projeví na náměstích hemžících se dětmi, radujících se z bezstarostné hry. Ve víře v Boha, který „vždy dodržuje své přísliby“, je naděje úzce spjata s touhou po štěstí, která je vlastní lidské bytosti, a v dnešním každodenním životě je ztělesněna v mnoha migrantech, uprchlících a vysídlených osobách, kteří se stávají „privilegovanými svědky“ v tom smyslu, že obnovují putování izraelského národa, které bylo plné protivenství, utrpení a důvěry.

A právě hledání štěstí – a vyhlídka na jeho nalezení jinde – je jistě jednou z hlavních motivací současné mobility lidí.

Ve válkách jsou migranti posly naděje

Církev sama, zdůrazňuje papež, je civitas pellegrina, jak říká svatý Augustin, a pokaždé, když podlehne pokušení „usadit se“, přestává být „ve světě“ a stává se „světem“. Ve světle tohoto postoje se mohou katoličtí migranti stát posly naděje, oživujícími evangelizační energii nebo iniciujícími mezináboženský dialog v závislosti na geografickém a kulturním kontextu. Zejména:

Ve světě zatemněném válkami a nespravedlností, i tam, kde se vše zdá ztraceno, se migranti a uprchlíci stávají posly naděje. Jejich odvaha a vytrvalost jsou hrdinským svědectvím víry, která vidí za to, co mohou vidět naše oči, a která jim dává sílu vzdorovat smrti na různých současných migračních trasách.

Missio migrantium oživuje duchovní pustotu

ʲž hovoří o tom, co nazývá „missio migrantium (posláním migrantů)“, pro něž, jak upřesňuje, má být zajištěna adekvátní příprava a neustálá podpora, která má být výsledkem účinné spolupráce mezi církvemi. Tím navazuje na to, co již napsal sv. Pavel VI. v Evangelii nuntiandi. Lev XIV. jde ještě dále a považuje katolické migranty a uprchlíky za „skutečné Boží požehnání“, které jako takové má být uznáno a oceněno.

Svým duchovním nadšením a vitalitou mohou totiž přispět k oživení zkostnatělých a přetížených církevních společenství, v nichž se hrozivě šíří duchovní pustota.

Pohostinnost v bratrství

Naděje se v papežském poselství spojuje s pohostinností, která může zaručit důstojnost a příležitost k co nejlepšímu uplatnění vlastních talentů. ʲž proto vyzývá k vytvoření podmínek, v nichž ti, kdo klepou na dveře jiné země, budou moci plně participovat na společenském životě v duchu autentického bratrství. Nakonec svěřuje migranty Panně Marii, aby jim byla útěchou a oporou při utváření Božího království, jemuž by se svět měl stále více podobat.

 

 

25. července 2025, 12:07