PODCAST: Pape? Lev o fascinujícím dobrodru?ství kně?ského povolání v nelehké době
Děkuji, děkuji vám v?em!
Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Pokoj vám!
Dobrý den vám v?em, Eminence, Excelence, formátor?m a zejména vám v?em seminarist?m!
Jsem velmi rád, ?e se s vámi mohu setkat, a děkuji vám v?em, seminarist?m i formátor?m, za va?e v?elé p?ijetí. Děkuji vám p?edev?ím za va?i radost a nad?ení. Děkuji vám, ?e svou energií ?ivíte plamen naděje v ?ivotě církve!
Dnes nejste jen poutníci, ale jste také svědky naděje: svěd?íte o ní mně i v?em ostatním, proto?e jste se nechali strhnout fascinujícím dobrodru?stvím kně?ského povolání v této nelehké době. P?ijali jste povolání stát se mírnými a silnými hlasateli Slova, které zachraňuje, slu?ebníky otev?ené církve a církve vycházející na misijní cestu.
Y digo una palabra también en español, gracias por haber aceptado con valentía la invitación del Señor a seguir, a ser discípulo, a entrar en el seminario. Hay que ser valientes y no tengan miedo.
[?eknu také pár slov ve ?paněl?tině: děkuji vám, ?e jste s odvahou p?ijali Pánovo pozvání, abyste ho následovali, abyste se stali jeho u?edníky, abyste vstoupili do seminá?e. Musíte být odvá?ní a nemějte strach!]
Kristu, který vás volá, ?íkáte ?ano“ s pokorou a odvahou; a va?e ?zde jsem“, které mu adresujete, klí?í v ?ivotě církve a nechává se provázet nezbytnou cestou rozli?ování a formace.
Je?í?, jak víte, vás p?edev?ím volá k tomu, abyste pro?ívali p?átelství s Ním a se svými druhy na cestě (srov. Mk 3,13); tato zku?enost bude trvale r?st i po kně?ském svěcení a bude zahrnovat v?echny aspekty ?ivota. Není toti? na vás nic, co by mělo být odvr?eno, ale v?e je t?eba p?ijmout a proměnit v logice p?eni?ného zrna, abyste se stali ??astnými lidmi a kně?ími, ?mosty“ a nikoli p?eká?kami p?i setkání s Kristem pro v?echny, kte?í se k vám p?iblí?í. Ano, On musí r?st a my se máme umen?ovat, abychom mohli být pastý?i podle Jeho Srdce .
Kdy? mluvíme o Srdci Je?í?e Krista, jak bychom mohli zapomenout na encykliku , kterou nám daroval milovaný ? Právě v tomto období, které pro?íváte, tedy v době formace a rozli?ování, je d?le?ité zamě?it pozornost na st?ed, na ?motor“ celé va?í cesty: na srdce! Seminá?, a? u? je koncipován jakkoli, by měl být ?kolou cit?. Dnes, v sociálním a kulturním kontextu poznamenaném konflikty a narcismem, se musíme nau?it milovat a milovat jako Je?í? .
Jako Kristus miloval lidským srdcem , tak i vy jste povoláni milovat srdcem Kristovým! Milovat Je?í?ovým srdcem. Ale aby se ?lověk nau?il tomuto umění, je t?eba pracovat na svém nitru, kde B?h promlouvá a odkud vycházejí nejhlub?í rozhodnutí; ale které je také místem napětí a boj? (srov. Mk 7,14-23), které je t?eba proměnit, aby celé va?e lidství vonělo evangeliem. První práce proto musí být vykonána na vlastním nitru.
Dob?e si zapamatujte výzvu svatého Augustina, abychom se vrátili ke svému srdci, proto?e tam najdeme stopy Boha. Sestoupit do srdce nás někdy m??e děsit, proto?e v něm jsou také rány. Nebojte se o ně pe?ovat, nechte si pomoci, proto?e právě z těchto ran se zrodí schopnost být nablízku těm, kte?í trpí. Bez vnit?ního ?ivota není mo?ný ani duchovní ?ivot, proto?e B?h k nám promlouvá právě tam, v srdci. Dios nos habla en el corazón, tenemos que saber escucharlo. [B?h k nám promlouvá v srdci, musíme mu dokázat naslouchat]. Sou?ástí této vnit?ní práce je také nácvik rozpoznávání pohyb? srdce: nejen rychlých a okam?itých emocí, které charakterizují du?i mladých lidí, ale p?edev?ím va?ich pocit?, které vám pomáhají objevit směr va?eho ?ivota. Pokud poznáte své srdce, budete stále autenti?těj?í a nebudete muset nosit masky. A výsadní cestou, která nás vede do nitra, je modlitba: v době, kdy jsme neustále propojeni, je stále tě??í za?ít ticho a samotu. Bez setkání s Bohem nem??eme ani skute?ně poznat sami sebe.
Vybízím vás, abyste ?asto vzývali Ducha svatého, aby ve vás utvá?el poddajné srdce, schopné vnímat Bo?í p?ítomnost, a to i skrze naslouchání hlas?m p?írody a umění, poezie, literatury a hudby, stejně jako humanitních věd . V rámci náro?ného studia teologie se nau?te také s otev?enou myslí a srdcem naslouchat hlas?m kultury, jako jsou nap?íklad sou?asné výzvy v oblasti umělé inteligence a sociálních médií [7]. P?edev?ím se nau?te, jako to dělal Je?í?, naslouchat ?asto tichému volání malých, chudých a utla?ovaných a mnoha lidí, zejména mladých, kte?í hledají smysl svého ?ivota.
Budete-li pe?ovat o své srdce ka?dodenními chvílemi ticha, rozjímání a modlitby, nau?íte se umění rozli?ování. I to je d?le?itá práce: nau?it se rozli?ovat. Kdy? jsme mladí, nosíme v sobě mnoho tu?eb, sn? a ambicí. Srdce je ?asto p?eplněné a stává se, ?e se cítíme zmatení. Po vzoru Panny Marie v?ak má na?e nitro získat schopnost uchovávat a rozjímat. Schopné synballein – jak pí?e evangelista Luká? (2,19.51): skládat dohromady úlomky . Varujte se povrchnosti a v modlitbě a rozjímání skládejte dohromady úlomky ?ivota a ptejte se: ?emu mě u?í to, co pro?ívám? Co mi to ?íká na mé cestě? Kam mě B?h vede?
Nejdra??í, mějte srdce tiché a pokorné jako Je?í? (srov. Mt 11,29). A? podle p?íkladu apo?tola Pavla (srov. Fil 2,5 a násl.) p?ijmete Kristovy city, abyste pokro?ili v lidské zralosti, zejména citové a vztahové. Je d?le?ité, ba dokonce nezbytné, ji? od seminá?e klást velký d?raz na lidskou zralost a odmítat ka?dou p?etvá?ku a pokrytectví. S pohledem up?eným na Je?í?e se musíme nau?it pojmenovat a vyjád?it i smutek, strach, úzkost, rozho??ení a v?e p?iná?et do vztahu s Bohem. Krize, omezení, k?ehkost nelze skrývat, jsou naopak p?íle?itostí k milosti a velikono?ní zku?enosti.
Ve světě, kde ?asto panuje nevděk a touha po moci, kde někdy zdánlivě p?evládá logika odpisu, jste povoláni k tomu, abyste svěd?ili o Kristově vdě?nosti a nezi?tnosti, o radosti a veselí, o laskavosti a milosrdenství jeho Srdce. ?ijte v duchu p?ijetí a blízkosti, velkorysé a nezi?tné slu?by a nechte Ducha svatého, aby ?pomazal“ va?e lidství je?tě p?ed vysvěcením.
Srdce Kristovo je naplněno nesmírným soucitem: je to milosrdný Samaritán lidstva a ?íká nám: ?Jdi a stejně jednej i ty!“ (Lk 10,37). Tento soucit ho vede k tomu, aby rozděloval chléb Slova a sdílení (srov. Mk 6,30-44) a dal tak nahlédnout na gesta ve ve?e?adle a na k?í?i, kdy dal sám sebe za pokrm. ?íká nám: ?Vy jim dejte jíst“ (Mk 6,37), to znamená, u?iňte ze svého ?ivota dar z lásky.
Drazí seminaristé, moudrost Matky církve, podporovaná Duchem svatým, v pr?běhu ?asu v?dy hledá nejvhodněj?í zp?soby formace vysvěcených slu?ebník? podle pot?eb jednotlivých míst. Jaký je vá? úkol v tomto úsilí? Nikdy nehrát na polovi?ní míru, nespokojit se, nebýt jen pasivními p?íjemci, ale zapálit se pro kně?ský ?ivot, ?ít p?ítomností a hledět do budoucnosti s prorockým srdcem. Doufám, ?e na?e setkání pom??e ka?dému z vás prohloubit osobní dialog s Bohem, v něm? ho budete prosit, abyste stále více p?ijímali Kristovy city, city jeho Srdce. Toho Srdce, které bije láskou k vám a k celému lidstvu. Hodně ?těstí na této cestě! Provázím vás svým po?ehnáním.
_________________
Srov. sv. Jan Pavel II., Ap. exh. (25. b?ezna 1992), 43.
Encyklika (24. ?íjna 2024).
Srov. , 17.
II. vatikánský ekumenický koncil, past. konst. , 22.
Srov. Franti?ek, , 17. ?ervence 2024.
II. vatikánský ekumenický koncil, past. konst. , 62.
Kongregace pro klérus, (8. prosince 2016), 97.
Srov. Franti?ek, Encyklika (24. ?íjna 2024), 19.
