Pape? Lev a d¨§tsk¨¢ spont¨¢nnost
Bruno Silvestrini, OSA
V slavnostním a komorním prost?edí Vévodského sále Apo?tolského paláce se 7. ?ervna odehrálo prosté, ale hluboce lidské setkání. Pape? Lev XIV. p?ijal rodinu Giovanniho Giordana, spolupracovníka kaplana ?etník? v kasárnách ?V.B. Salvo D¡¯Acquisto¡± v ?ímské ?tvrti Tor di Quinto.
Mezi p?ítomnými byla man?elka Giovanniho Giordana a jejich malý syn, ?ivý a neúnavný chlapec, který p?ekvapoval svou energií. B¨§hem dlouhého ?ekání ho nikdo nedokázal udr?et na míst¨§: b¨§hal sem a tam, ani? by v¨§noval p?íli?nou pozornost p?ítomným nebo se s n¨§kým sna?il sblí?it. Vypadal, jako by pat?il do svého vlastního sv¨§ta, kde ?ekání bylo jen p?estávkou, kterou bylo t?eba vyplnit hrou. Ale jakmile se Svatý otec objevil, stalo se n¨§co ne?ekaného a dojemného. Zatímco my dosp¨§lí jsme z?stali klidní, dojatí, mo?ná i zasko?ení posvátností okam?iku, ten malý chlapec jako by se rozzá?il: v?eho nechal a bez váhání se vrhl k pape?i a up?ímn¨§ a spontánn¨§ ho objal.
?ádné zábrany, ?ádné váhání: jen ?istota d¨§tského srdce, které rozpoznává to, co je pravé, dobré a p?ív¨§tivé. Pape? Lev XIV. se usmál a s n¨§?ností oplatil toto ne?ekané a hluboké gesto. Nem??eme se nezeptat sami sebe na význam této evangelijní scény: ?Jestli?e znovu nebudete jako d¨§ti, jist¨§ nevejdete do království nebeského¡° (srov. Mt 18,3). A práv¨§ v t¨§chto epizodách se nám zdá, ?e nám Proz?etelnost chce n¨§co nazna?it: n¨§kdy jsou to práv¨§ ti, kdo mají svobodnou du?i, kdo nejlépe rozpoznávají Bo?í krásu a otcovství.
?lánek otce Bruna Silvestriniho bude brzy zve?ejn¨§n v interním zpravodaji Augustiniánské provincie v Itálii.
