ʲž k řeholnicím a misionářům: přemýšlejte o své misii ve velkém, neboť lidstvo je jedna rodina
Edoardo Giribaldi – Vatikán
„Myslet ve velkém“, žít své povolání jako „úžasné dobrodružství“ a jako „malá světla“, která společně září a naplňují Boží „plán spásy“. „Přivést celé lidstvo zpět k sobě, jako jednu velkou rodinu“. Je to plán tvořený různými díly, od podpory míru po „pastorační odpovědnost v místních církvích“. „Obzor“, který přesahuje ty, kdo jej utvářejí, a zapojuje je „nad rámec všech očekávání“.
ʲž Lev XIV. promluvil těmito obrazy a metaforami dnes dopoledne, 12. července, k účastníkům generálních kapitul různých řeholních institutů. V letní papežské rezidenci v Castel Gandolfu jej navštívilo asi dvě stě řeholnic a kněží z ʲžského institutu zahraničních misí. ʲž je všechny přijal na nádvoří Apoštolského paláce, pozdravil je slovy vzkříšeného Krista „pokoj vám“ a vyzval je, aby „trochu společně“ popřemýšleli.
Utvářet Kristovo tělo
ʲž uznává „různá charismata“ přítomných řeholnic a misionářů, zdůrazňuje však společný cíl: „Utváření Kristova těla“.
A právě proto, aby toto Tělo rostlo podle Božích plánů, církev vás žádá o službu, kterou vykonáváte.
Různé cesty k jedné realitě
Různé rysy jednotlivých institutů se však „doplňují“. ʲž uvádí některé z nich: od obětování sebe sama „ve spojení s Kristovou obětí“ přes „misijní poslání ad gentes“ až po ochranu a šíření lásky „k církvi“, aniž by opomenul „výchovu a formaci mladých lidí“.
Jedná se o různé cesty, jimiž se charismaticky vyjadřuje jediná a věčná skutečnost, která je všechny oživuje: Boží láska k lidstvu.
„Úhly pohledu“, které je třeba znovu interpretovat ve světle současnosti
Dědictví, které zanechali zakladatelé a zakladatelky řeholních institutů, jsou podle Lev XIV. „zvláštními úhly pohledu“, které je třeba znovu interpretovat ve světle současné doby. „Pracovní návrhy“, které se objevily v době přípravy, modlitby a vzájemného naslouchání během generálních kapitul, jsou naopak „vzácným darem“, protože jsou „plodem Ducha“. Jeho pomoc je určena celé křesťanské obci, aby „kráčela v lásce k plné pravdě“, citoval Lev XIV. Benedikta XVI.
Totéž „úžasné dobrodružství“
Podle papeže obsahují pokyny formulované různými instituty několik „základních připomínek“. Obnovený „misijní duch“, přilnutí k „citům, které měl Ježíš Kristus“, pevná „naděje v Boha“ a „plamen Ducha“, který vždy hoří v srdci. ʲž proto vybídl k „prosazování míru“, stejně jako k „pěstování pastorační odpovědnosti v místních církvích“.
Podporovat je a společně na ně pamatovat nám v této chvíli pomáhá pochopit bohatství našeho společenství, zejména jako řeholnic a kněží, kteří se zapojili do stejného úžasného dobrodružství, jakým je co nejbližší následování Krista.
„Radost být církví“
Toto vědomí obnovuje a posiluje „radost být církví“. Lev XIV. vybízí k otevření se ambiciózním horizontům a , který popisuje lidstvo jako jednu „rodinu“, kterou boží plán chce znovu sjednotit.
Myslete ve velkém, jako jedinečné dílky tohoto plánu, který vás přesahuje a zapojuje vás nad rámec vašich vlastních očekávání.
Světlo, které nikdy nehasne
Z tohoto ducha – původního zdroje každého institutu – vychází horizont, do kterého je třeba vkládat veškeré úsilí.
Aby prostřednictvím malých světel přispíval na celé zemi k šíření Kristova světla, které nikdy nehasne.
Poddajní hlasu Ducha
Na závěr papež vyzval k „poddajnosti hlasu Ducha“, „který učí všemu“ a bez jehož podpory bychom ve své společné slabosti „ani nevěděli, o co máme prosit“.