Neste jednotu do světa rozervaného válkami, vyzval papež digitální misionáře a influencery
Edoardo Giribaldi – Vatikán
„Jděte vyspravit sítě“
První povolání apoštolů se událo mezi roztrhanými sítěmi, s rukama ponořenýma v jejich trpělivém spravování. Dnes, o dva tisíce let později, vyžaduje péči jiná síť: je to web, křehká síť spojení a hlasů, která každý den vypráví o světě rozervaném nepřátelstvím a válkami. Zašít ji znamená „hlásat světu mír“, sešít roztrhanou tkaninu lidstva. V „dramatických místech války“, stejně jako „v prázdných srdcích těch, kteří ztratili smysl existence“. To je úkol, který papež Lev XIV. svěřil influencerům naší doby: být „činiteli společenství“, schopnými nejen opravovat, ale také – když je to nutné – rozbít sterilní logiku „rozdělení a polarizace“. A šířit „krásu“ a „světlo pravdy“.
ʲž dorazil do baziliky sv. Petra na konci mše, které předsedal kardinál Luis Antonio Tagle, viceprefekt Dikasteria pro evangelizaci, u příležitosti jubilea věnovaného katolickým influencerům a digitálním misionářům. V těchto dnech jich do Říma přijelo 1 100 z 146 různých zemí a mnoho z nich bylo mezi 1 400 přítomnými mladými lidmi ve Vatikánské bazilice, kteří přivítali papeže máváním rukou a zdviženými vlajkami svých států i s telefony připravenými zachytit úsměv nebo podání ruky. ʲž Lev se obrátil na mladé muže a ženy ve třech jazycích: italštině, angličtině a španělštině.
Pokoj v srdcích a v činech
„Pokoj vám!“: od prvního pozdravu na náměstí sv. Petra provází tato slova pontifikát Lva XIV. Dnes, v úterý 29. července, je zopakoval v bazilice sv. Petra: „Jak velmi potřebujeme mír v této době rozervané nepřátelstvím a válkami“, řekl papež a vyjádřil přání, aby mír přebýval v srdcích a promítal se do každodenního jednání každého člověka.
To je poslání církve: hlásat světu pokoj! Pokoj, který přichází od Pána, který zvítězil nad smrtí, který nám přináší Boží odpuštění, který nám daruje život Otce, který nám ukazuje cestu Lásky!
Sytit naději
Posláním influencerů je sytit křesťanskou naději na sociálních sítích a v digitálním prostředí, pokračoval Lev XIV.
Pokoj je třeba hledat, hlásat a sdílet všude, jak na dramatických válečných místech, tak v prázdných srdcích těch, kteří ztratili smysl existence a chuť k vnitřnímu životu, k duchovnímu životu.
Až k existenciálním hranicím
A právě dnes, „možná více než kdy jindy“, je zapotřebí „misijních učedníků“, schopných dát hlas živé naději Kristově „až na konec světa“. Nejde o hranice nakreslené na mapě, ale o horizonty, kdekoli se objeví „srdce, které čeká, srdce, které hledá, srdce, které potřebuje“. Zkrátka o „existenciální“ hranice.
Ocenit kreativitu
Lev XIV. pak přechází do angličtiny, svého rodného jazyka, a klade digitálním misionářům druhou „výzvu“, a to hledat „trpící tělo Kristovo“ v bližním. Zachovat tedy lidskost i v dnešní kultuře, která je „hluboce poznamenána a utvářena technologií“.
Věda a technika ovlivňují náš způsob bytí a života ve světě, a to až do té míry, že zasahují i do našeho chápání sebe samých a našeho vztahu k druhým a k Bohu. Nic, co pochází od člověka a jeho důvtipu, však nesmí být pokřiveno tak, aby ponižovalo důstojnost druhého. Naším, vaším posláním je pěstovat kulturu křesťanského humanismu, a to společně. To je pro nás krása „sítě“.
Rozvíjet jazyk naší doby
Není to poprvé v historii, kdy lidstvo prochází hlubokou kulturní transformací. Tváří v tvář takovým změnám církev „nikdy nezůstala pasivní“: vždy se snažila rozlišovat a objasňovat, rozlišovat to, co je třeba zachovat, od toho, co je třeba „proměnit, očistit“. Mezi výzvy této „nové geografie“ patří také umělá inteligence, které Lev XIV. věnoval část svého pozdravu.
To je výzva, kterou musíme přijmout a zamyslet se nad soudržností našeho svědectví, nad schopností naslouchat a mluvit, rozumět a být pochopen. Máme povinnost společně vypracovat myšlenky a jazyk, které budou jako děti naší doby dávat hlas Lásce.
Odložit masky
Na webu se přítomnost neměří pouze generováním obsahu, ale také podporou „setkávání srdcí“. Tak je možné pomoci těm, kteří trpí „a potřebují poznat Boha“. Tak se jejich rány mohou zahojit. Tak se každý může postavit na nohy a „najít smysl“ svého života. Vše však vychází ze společného úsilí, z přijetí vlastní ubohosti, „odložení všech masek“ a uznání vnitřní potřeby evangelia.
Sítě, které osvobozují a zachraňují
Třetí výzvu papež pronesl ve španělštině: „Vayan a reparar las redes“, „jděte opravit sítě“. Nejen je zašívat, ale také stavět nové.
Sítě vztahů, sítě lásky, sítě bezplatného sdílení, kde je přátelství autentické a hluboké. Sítě, kde lze znovu spojit to, co se zlomilo, kde se lze uzdravit z osamělosti, aniž bychom počítali počet sledujících, ale kde při každém setkání zakoušíme nekonečnou velikost Lásky. Sítě, které dávají prostor druhým více než sobě samým, kde žádná „bublina“ nemůže přehlušit hlasy těch nejslabších. Sítě, které osvobozují, sítě, které zachraňují. Sítě, které nám pomáhají znovu objevit krásu pohledu do očí. Sítě pravdy. Tak se každý příběh sdíleného dobra stane uzlem jediné, obrovské sítě: sítě sítí, sítě Boží.
Kráčet po digitálních cestách
ʲž vybídl k tomu, aby influenceři byli „aktéry společenství“, schopnými čelit individualismu a egocentrismu s pohledem upřeným na Krista, „aby tak zvítězili nad logikou světa, falešnými zprávami a povrchností“. Na závěr poděkoval přítomným za sny, které si nesou, za lásku, kterou projevují „Pánu Ježíši a církvi. Za pomoc, kterou nabízejí trpícím, za putování „po digitálních cestách“.