杏MAP导航

Hledejte

PODCAST: Homilie pape?e Lva XIV. p?i m?i za pé?i o stvo?ení v Castel Gandolfu

Ve st?edu 9. ?ervence, během své letní dovolené v Castel Gandolfu, slou?il pape? Lev XIV. m?i ?za pé?i o stvo?ení“ v tamní vesni?ce Laudato si?. P?iná?íme homilii Svatého otce v plném znění.
Poslechněte si pape?ovu homilii v ?e?tině

PAPE? LEV XIV.

V tento krásný den bych nejprve chtěl vyzvat v?echny, po?ínaje sám sebou, abychom pro?ili to, co slavíme v kráse katedrály, kterou bychom mohli nazvat ?p?írodní“, s rostlinami a mnoha prvky stvo?ení, které nás sem p?ivedly, abychom slavili Eucharistii, co? znamená: dík?vzdání Bohu.

Je mnoho d?vod?, pro? chceme v této eucharistii Bohu děkovat: tato slavnost by mohla být první podle nového me?ního formulá?e za pé?i o stvo?ení, který je také vyjád?ením práce r?zných vatikánských dikasterií.

Osobně děkuji mnoha lidem zde p?ítomným, kte?í na této liturgii pracovali. Jak víte, liturgie p?edstavuje ?ivot a vy jste ?ivotem tohoto centra Laudato si’. Chtěl bych vám v tuto chvíli, p?i této p?íle?itosti, poděkovat za v?e, co děláte v návaznosti na tuto krásnou inspiraci pape?e Franti?ka, který věnoval tento malý kousek země, tyto zahrady, tyto prostory právě proto, aby bylo mo?né pokra?ovat v tak d?le?itém poslání, o kterém víme po deseti letech od vydání encykliky Laudato si’: v poslání nezbytné pé?e o stvo?ení, o ná? spole?ný domov.

Je to zde jako ve starobylých kostelech prvních století, které měly k?titelnici, kterou bylo t?eba projít, aby ?lověk mohl vstoupit do kostela. Nechtěl bych být pok?těn v této vodě... ale symbol procházení vodou, aby byli v?ichni o?i?těni od svých h?ích?, od svých slabostí, a tak mohli vstoupit do velkého tajemství církve, je něco, co pro?íváme i dnes. Na za?átku této m?e jsme se modlili za obrácení, za své obrácení. Chtěl bych dodat, ?e se musíme modlit za obrácení mnoha lidí uvnit? i vně církve, kte?í je?tě neuznávají naléhavost pé?e o spole?ný domov.

M?e ?za pé?i o stvo?ení“ ve vesni?ce Laudato si´
M?e ?za pé?i o stvo?ení“ ve vesni?ce Laudato si´   (@Vatican Media)

Mnohé p?írodní katastrofy, které stále vidíme ve světě, témě? ka?dý den na mnoha místech, v mnoha zemích, jsou ?áste?ně zp?sobeny také lidskými výst?elky s jejich ?ivotním stylem. Proto si musíme polo?it otázku, zda sami pro?íváme toto obrácení: jak je pot?ebné!

Po tom v?em, co jsem ?ekl, mám také p?ipravenou homilii, o kterou se s vámi podělím, bu?te tedy trpěliví: jsou v ní některé prvky, které nám opravdu dnes dopoledne pomohou pokra?ovat v úvahách a sdílet tento rodinný a klidný okam?ik ve světě, který ho?í, a? u? kv?li globálnímu oteplování, nebo kv?li ozbrojeným konflikt?m, které ?iní poselství pape?e Franti?ka v jeho encyklikách Laudato si’ a Fratelli tutti tak aktuálním. M??eme se ztoto?nit právě s tímto evangeliem, které jsme vyslechli, kdy? pozorujeme strach u?edník? v bou?i, strach, který je vlastní velké ?ásti lidstva. Ale v srdci Jubilejního roku vyznáváme – a m??eme to ?íci mnohokrát: existuje naděje! Na?li jsme ji v Je?í?i. On stále uklidňuje bou?i. Jeho moc neni?í, ale tvo?í; nehubí, ale p?ivádí k bytí a dává nový ?ivot. A i my se ptáme: ?Kdo to jenom je, ?e ho poslouchá i vich?ice a mo?e?“ (Mt 8,27).

Ú?as, který tato otázka vyjad?uje, je prvním krokem, který nás vyvede ze strachu. Je?í? ?il u Galilejského jezera a zde se modlil. Tam povolal své první u?edníky z jejich domov? a pracovi??. Podobenství, jimi? ohla?oval Bo?í království, odhalují hluboké pouto s tímto krajem a jeho vodami, s rytmem ro?ních období a ?ivotem tvor?.

M?e ?za pé?i o stvo?ení“ ve vesni?ce Laudato si´
M?e ?za pé?i o stvo?ení“ ve vesni?ce Laudato si´   (@Vatican Media)

Evangelista Matou? popisuje bou?i jako ?ot?es země“ (slovo seismos): Matou? pou?ije stejný výraz p?i zemět?esení v okam?iku Je?í?ovy smrti a za úsvitu jeho vzk?í?ení. Nad tímto ot?esem se Je?í? pozvedá, stojí vzp?ímeně: ji? zde nám evangelium dává zahlédnout Vzk?í?eného, p?ítomného v na?í rozvrácené historii. Kdy? Je?í? pohrozil větru a mo?i, projevil svou ?ivotodárnou a spasitelnou moc, která p?evy?uje síly, p?ed nimi? se stvo?ení cítí ztracená.

Vra?me se tedy k otázce: ?Kdo to jenom je, ?e ho poslouchá i vich?ice a mo?e??“ (Mt 8,27). Hymnus z listu Kolosan?m, který jsme vyslechli, jako by odpovídal na tuto otázku: ?On je (věrný) obraz neviditelného Boha, d?íve zrozený, ne? celé tvorstvo“ (Kol 1,15-16). Jeho u?edníci, kte?í byli toho dne vydáni na milost bou?i a strachu, je?tě nemohli vyznat tuto znalost Je?í?e. My dnes, ve ví?e, která nám byla p?edána, m??eme pokra?ovat: ?On je hlava těla, to je církve. On je po?átek, prvorozený mezi vzk?í?enými z mrtvých. Tak má ve v?em prvenství“ (v. 18). To jsou slova, která nás zavazují v pr?běhu dějin, která z nás ?iní ?ivé tělo, jeho? hlavou je Kristus. Na?e poslání pe?ovat o stvo?ení, p?iná?et mu mír a smí?ení, je jeho vlastním posláním: posláním, které nám svě?il Hospodin. Nasloucháme volání země, nasloucháme volání chudých, proto?e toto volání dolehlo k Bo?ímu srdci. Na?e rozho??ení je jeho rozho??ením, na?e práce je jeho prací.

V tomto smyslu nás inspiruje zpěv ?almisty: ?Hospodin?v hlas nad vodami! Vzne?ený B?h zaburácel hromem, Hospodin nad spoustami vod. Hlas Hospodin?v, jak je mocný, hlas Hospodin?v, jak je velkolepý!“ (?l 29,3-4). Tento hlas zavazuje církev k prorockému poslání, i kdy? to vy?aduje odvahu postavit se destruktivní moci vládc? tohoto světa. Neporu?itelné spojenectví mezi Stvo?itelem a stvo?ením toti? podněcuje na?i inteligenci a na?e úsilí, aby se zlo proměnilo v dobro, nespravedlnost ve spravedlnost, chamtivost ve spole?enství.

M?e ?za pé?i o stvo?ení“ ve vesni?ce Laudato si´
M?e ?za pé?i o stvo?ení“ ve vesni?ce Laudato si´   (@Vatican Media)

Jediný B?h s nekone?nou láskou stvo?il v?echno a dal nám ?ivot: proto svatý Franti?ek z Assisi nazývá stvo?ení bratrem, sestrou, matkou. Pouze kontemplativní pohled m??e změnit ná? vztah ke stvo?eným věcem a vyvést nás z ekologické krize, její? p?í?inou je rozvrat vztah? s Bohem, s bli?ním a se zemí v d?sledku h?íchu (srov. pape? Franti?ek, encyklika Laudato si’, 66).

Drazí brat?i a sestry, Vesni?ka Laudato si’, ve které se nacházíme, má podle intuice pape?e Franti?ka být ?laborato?í“, ve které budeme ?ít v oné harmonii se stvo?ením, která nám p?iná?í uzdravení a smí?ení, a budeme hledat nové a ú?inné zp?soby, jak pe?ovat o p?írodu, která nám byla svě?ena. Vás, kte?í se s odhodláním věnujete realizaci tohoto projektu, proto uji??uji o své modlitbě a povzbuzení.

Eucharistie, kterou slavíme, dává smysl na?emu dílu a je jeho oporou. Jak pí?e pape? Franti?ek, ?v eucharistii dochází stvo?ení svého největ?ího pový?ení. Milost, která má sklon se projevovat citelným zp?sobem, dosahuje ú?asného vyjád?ení, kdy? se sám B?h, jen? se stal ?lověkem, dává za pokrm svému stvo?ení. Na vrcholu tajemství Vtělení se chtěl Pán dotýkat na?eho nitra skrze úlomek hmoty. Nikoli sh?ry, ale zevnit?, abychom se s ním mohli setkat v na?em vlastním světě“ (Pape? Franti?ek, Encyklika Laudato si’, 236). Z tohoto místa bych proto chtěl uzav?ít tyto úvahy a svě?it vám slova, jimi? svatý Augustin na posledních stránkách svých Vyznání spojuje stvo?ené věci a ?lověka v kosmické chvále: Ó Pane, ?tvá díla tě chválí, abychom tě milovali, a my tě milujeme, aby tě chválila tvá díla“ (sv. Augustin, Vyznání, XIII, 33,48). A? je toto harmonie, kterou ?í?íme ve světě.

M?e ?za pé?i o stvo?ení“ ve vesni?ce Laudato si´
M?e ?za pé?i o stvo?ení“ ve vesni?ce Laudato si´   (@Vatican Media)
9. ?ervence 2025, 12:04