ʲž vyzval italskou církev, aby vychovávala k nenásilí a přijetí druhých
Vatican News
Ve svém proslovu, který následoval po úvodním pozdravu kard. Zuppiho, předsedy italských biskupů, papež svěřil italské církvi řadu podnětů. Stejně jako ve svých prvních projevech propojil biskupskou kolegialitu a synodalitu:
„Při výkonu svého úřadu spolu s vámi, drazí bratři, bych se chtěl inspirovat principy kolegiality, které byly vypracovány Druhým vatikánským koncilem,“
řekl biskupům a dodal, že „právě tak jste povoláni žít své poslání: kolegialita mezi vámi a kolegialita s Petrovým nástupcem“. Poté se papež zmínil o synodalitě, kterou spojil s jednotou. „Pokračujte v jednotě, zejména s ohledem na synodální cestu“, zdůraznil:
„Zůstaňte jednotní a nebraňte se podnětům Ducha. Ať se synodalita stane mentalitou, v srdci, v rozhodovacích procesech a ve způsobech jednání“.
Kéž jsou laici protagonisty evangelizace v Itálii
Všem církevním společenstvím v Itálii papež doporučil, aby se ničeho neobávala. „Dívejte se na zítřek s klidem. Nikdo vám nemůže zabránit být blízko lidem, sdílet život, kráčet s těmi nejchudšími, sloužit chudým. Nikdo vám nemůže zabránit hlásat evangelium.“
Dále navrhl, aby „laici, živeni Božím slovem a formováni sociální naukou církve, byli protagonisty evangelizace na pracovištích, ve školách, v nemocnicích, v sociálních a kulturních kruzích, v ekonomice, v politice“. Podle papeže Lva je hlásání evangelia v Itálii jednou z naléhavých potřeb. ʲž proto vybídl k tomu, aby se tak dělo „cestou naznačenou v Evangelii gaudium“, přičemž citoval tuto apoštolskou exhortaci papeže Františka. Vyzval k „rozlišování způsobů, jak přinést radostnou zprávu všem, pastoračními aktivitami schopnými oslovit ty, kteří jsou nejdále, a nástroji vhodnými k obnově katecheze a jazyka hlásání“.
Podpořit vzdělávání o nenásilí a být prostředníky v místních konfliktech
ʲž se poté věnoval zásadnímu tématu míru. „Ať se každá komunita stane „domovem míru“, kde se lidé učí odstraňovat nepřátelství prostřednictvím dialogu, kde se praktikuje spravedlnost a zachovává odpuštění“, požádal. Tuto výzvu vyslovil také s ohledem na „městské a existenciální periferie“, kde „lidské a sociální vztahy jsou obtížné a vznikají konflikty, třeba i v jemné podobě“, a kde „musí být viditelná církev schopná smíření“. Odtud přešel k velice konkrétnímu požadavku na „každou italskou diecézi“, aby podporovala „vzdělávací programy v oblasti nenásilí, iniciativy zprostředkování v místních konfliktech, projekty přijímání, které by změnily strach z druhých v příležitost k setkání“. A s odkazem na mír připomněl papeže Františka a „jeho poslední velikonoční poselství Urbi et Orbi, které bylo jeho posledním, intenzivním voláním po míru pro všechny národy“.
Věnovat pozornost umělé inteligenci, pěstovat dialog
Další výzvou adresovanou italským biskupům je věnovat pozornost „umělé inteligenci“, „biotechnologiím“, „ekonomice dat“ a „sociálním médiím“, které mění „naše vnímání a prožívání života“, jak prohlásil papež. Jedná se o scénář, ve kterém „hrozí, že lidská důstojnost bude potlačena nebo zapomenuta a nahrazena funkcemi, automatismy a simulaci“. ʲž Lev proto „doufá“, že „cesta církví v Itálii bude v souladu s ústředním postavením Ježíše zahrnovat antropologický pohled jako základní nástroj pastoračního rozlišování“. Na závěr doporučil „pěstovat kulturu dialogu“, aby „všechny církevní reality – farnosti, sdružení a hnutí – byly prostorem pro mezigenerační naslouchání, setkávání s různými světy, péči o slova a vztahy“.