ʲž navštívil augustiniány
Tiziana Campisi, Vatikán
ʲž Lev XIV. se v neděli zúčastnil oběda s augustiniánskými bratry v Mezinárodní koleji sv. Moniky, jen pár kroků od své rezidence ve Vatikánu. Po předsedání jubilejní mši na Svatopetrském náměstí věnované rodinám, dětem, prarodičům a seniorům se Svatý otec vydal do nedaleké augustiniánské komunity, kde sídlí studenti z celého světa a profesoři Patristického institutu Augustinianum. Příležitostí byla radostná oslava 70. narozenin generálního představeného řádu, otce Alejandra Morala.
Přátelství zakořeněné v Římě
ʲž a otec Alejandro se přátelí již několik desítek let. Otec Moral se narodil 1. června 1955 ve španělském La Vid a s budoucím papežem se poprvé setkal v 80. letech v Římě, právě v Koleji sv. Moniky. V té době byli oba studenti: Otec Robert Prevost studoval kanonické právo na ʲžské univerzitě sv. Tomáše Akvinského, zatímco otec Moral studoval biblistiku na ʲžském biblickém institutu a dogmatickou teologii na ʲžské gregoriánské univerzitě.
V roce 1985 se jejich cesty rozešly. Otec Prevost, vysvěcený v roce 1982, byl vyslán do augustiniánské misie v Chulucanas v Piura v Peru. Otec Moral mezitím dokončil studia a vrátil se do Španělska. Oba se znovu setkali o několik let později v Římě během generální kapituly augustiniánského řádu v roce 2001.
Různé cesty, trvalé pouto
Po zvolení generálním převorem jmenoval otec Prevost otce Morala svým generálním vikářem – spolupráce pokračovala i během druhého funkčního období. Dvanáct let pracovali bok po boku a jejich pouto se prohlubovalo. Ačkoli se jejich služba později ubrala různými směry, jejich přátelství přetrvalo. V roce 2013, po skončení svého funkčního období generálního převora, se otec Prevost vrátil do augustiniánské provincie v Chicagu, zatímco otec Moral byl zvolen 97. generálním převorem.
O rok později papež František jmenoval otce Prevosta apoštolským administrátorem diecéze Chiclayo v Peru a později jej jmenoval jejím biskupem. Duchovní přátelství mezi těmito dvěma muži však přetrvalo – poznamenané augustiniánským ideálem života v komunitě, „jedním srdcem a jednou myslí“, jak napsal sv. Augustin ve své ŘDZ, sjednoceni v hledání Boha, „aby ten, kdo najde pravdu, mohl ji snadno sdílet s ostatními“ (Soliloquies I, 12, 20–13, 22).