Lev XIV.: V boji proti drogám musí státy zničit zločinecké organizace
Benedetta Capelli – Vatikán
Existují obrovské koncentrace zájmů a rozvětvené zločinecké organizace, které jsou státy povinny odhalit a rozpustit. Je totiž snazší bojovat proti jejich obětem. Příliš často se ve jménu bezpečnosti vede válka proti chudým a věznice se plní těmi, kteří jsou pouze posledním článkem řetězu smrti. Ti, kdo drží tento řetěz v rukou, naopak získávají vliv a beztrestnost.
Na tvářích lidí, kteří poslouchají papeže na vatikánském nádvoří sv. Damase, kde se konalo setkání u příležitosti Mezinárodního dne boje proti drogám, vyhlášeného OSN v roce 1989, lze zahlédnout prožité utrpení, prázdnotu, nedostatek smyslu a lásky, které se v minulosti staly hnací silou k hledání anestetika, něčeho, co by vymazalo nebo umlčelo bolest. Mnoho přítomných lidí zažilo závislost, ale také znovuzrození, „svobodu“ – jak řekl Lev XIV. – díky níž se vymanili z „neviditelného vězení“, kterým jsou právě drogy a závislosti.
Dnešní setkání papeži poskytlo příležitost k vyslání silného apelu „proti těm, kteří z drog a jakékoli jiné závislosti – mysleme na alkohol nebo hazardní hry – dělají svůj obrovský byznys“, jak prohlásil.
Zbavit se beznaděje
ʲž Lev XIV. ve svém proslovu citoval exhortaci Evangelii Gaudium papeže Františka, aby připomněl, že města vzkvétají, pokud integrují „odlišné“, pokud i architektonicky budují mosty a tím i vztahy, které „podporují uznání druhého!“.
„Naše města nesmí být osvobozena od marginalizovaných, ale od marginalizace; nesmí být očištěna od zoufalých, ale od zoufalství“.
Uvadající důstojnost
„Pokoj vám“, oslovil papež přítomné a připomněl jim, že setkání se koná v srdci jubilejního roku, „roku milosti, v němž je všem přiznána důstojnost, která byla příliš často znevažována nebo popírána“.
„Naděje je pro vás slovo plné významu: není to slogan, ale světlo znovu nalezené díky velké práci“.
Poté poukázal na velikonoční večer, kdy Ježíš pozdravil své učedníky ve večeřadle, vešel zavřenými dveřmi, přinesl jim pokoj a vložil jim do nitra „Ducha svatého, který je Božím dechem v nás“. I dnes existují lidé, kteří se dívají dál a zahlédnou zapomenutou nebo popřenou důstojnost, zdůrazňuje papež.
„Když chybí vzduch, když chybí horizont, naše důstojnost vadne. Nezapomínejme, že vzkříšený Ježíš přichází znovu a přináší svůj dech! Činí tak často skrze lidi, kteří překračují naše zavřené dveře a navzdory všemu, co se mohlo stát, vidí důstojnost, kterou jsme zapomněli nebo která nám byla upřena“.
„SDZčě“
Pro Lva XIV. je přítomnost mnoha lidí na nádvoří sv. Damase, osvobozených z otroctví závislostí, „svědectvím o svobodě“. „Když se s vámi setkávám,“ řekl, „myslím na propast svého srdce a každého lidského srdce“, na onen neklid, o kterém mluvil svatý Augustin a který nachází pokoj v Bohu. „Hledáme mír a radost, žízníme po nich. A mnoho podvodů nás může zklamat a dokonce uvěznit v tomto hledání.“
„Existuje však východisko: „společně“, jen tak lze zvítězit nad zlem a jen tak se lze více radovat. Bůh, který stvořil a zná každého z nás – a je mi bližší než já sám – nás stvořil, abychom byli spolu. Jistě, existují také vazby, které bolí, a skupiny lidí, v nichž chybí svoboda. Ale i ty lze překonat jen společně, důvěrou v ty, kteří na nás nechtějí vydělat, v ty, které můžeme potkat a kteří se s námi setkávají s nezištnou pozorností“.
Dnešní mučednictví
ʲž vyzdvihl, že i dnes lze prožít mučednictví, například když se snaha o navrácení a přerozdělení nespravedlivě nahromaděného bohatství stane důvodem k rozporům.
„Boj proti obchodu s drogami, vzdělávání chudých, obrana domorodých komunit a migrantů, věrnost sociální nauce církve jsou na mnoha místech považovány za podvratné“.
„Církev vás potřebuje“
V důvěře, která je prvním krokem k znovuzrození, znovu rozkvétá život, zejména život mladých lidí. „Bůh koná veliké věci s těmi, které osvobozuje od zla“, s „odvrženými kameny“, které mají sílu a odvahu změnit směr své vlastní historie.
„Církev vás potřebuje. Lidstvo vás potřebuje. Vzdělávání a politika vás potřebují. Společně zvítězíme nad každou závislostí, která degraduje, a prosadíme nekonečnou důstojnost, která je vtištěna do každého z nás“.
Nikdo není ztracen
Důstojnost, která „někdy září jen tehdy, když je téměř zcela ztracena“, ale právě tehdy „přichází vzepětí a stává se jasné, že vstát je otázkou života a smrti“. „Dnes celá společnost – vysvětluje papež – potřebuje toto vzepětí, potřebuje vaše svědectví a velkou práci, kterou vykonáváte“.
„Všichni máme totiž povolání k větší svobodě a k lidskosti, povolání k míru. To je nejbožštější povolání. Pojďme tedy společně vpřed a znásobme místa uzdravení, setkávání a výchovy: pastorační cesty a sociální opatření, které začínají na ulici a nikdy nikoho neodsuzují“.