杏MAP导航

HOMILIE SVATÉHO OTCE

Svatá m拧e svatá k Jubileu Svatého stolce

9. 膷ervna 2025, Bazilika svatého Petra ve Vatikánu

Drazí brat艡i a sestry,

dnes máme tu radost a milost slavit jubileum Svatého stolce v liturgickou památku Marie, Matky církve. Tato 拧钮astná shoda okolností je zdrojem sv臎tla a vnit艡ní inspirace v Duchu Svatém, který se v膷era, o Letnicích, hojn臎 vylil na Bo啪í lid. A v této duchovní atmosfé艡e dnes pro啪íváme výjime膷ný den, nejprve rozjímáním, které jsme vyslechli, a nyní zde, u stolu Slova a Eucharistie.

Bo啪í slovo v této slavnosti nám pomáhá pochopit tajemství církve a v ní i Svatého stolce ve sv臎tle dvou biblických ikon, které Duch napsal na stránkách Skutk暖 apo拧tol暖 (1,12-14) a v Janov臎 evangeliu (19,25-34).

Za膷n臎me tím zásadním, kterým je vypráv臎ní o Je啪í拧ov臎 smrti. Jan, jediný z Dvanácti p艡ítomný na Kalvárii, vid臎l a dosv臎d膷il, 啪e pod k艡í啪em spolu s ostatními 啪enami stála Je啪í拧ova matka (v. 25). A na vlastní u拧i sly拧el poslední slova Mistra, mezi nimi啪 byla tato: 鈥炁絜no, hle, tv暖j syn!鈥� a pak, obrácena k n臎mu: 鈥濰le, tvá matka!鈥� (v. 26-27).

Mate艡ství Marie skrze tajemství k艡í啪e u膷inilo nep艡edstavitelný skok: matka Je啪í拧e se stala novou Evou, proto啪e Syn ji spojil se svou vykupitelskou smrtí, zdrojem nového a v臎膷ného 啪ivota pro ka啪dého 膷lov臎ka, který p艡ichází na tento sv臎t. Téma plodnosti je v této liturgii velmi p艡ítomné. Úvodní modlitba to hned zd暖raznila, kdy啪 jsme prosili Otce, aby církev, podporovaná Kristovou láskou, 鈥瀊yla stále plodn臎j拧í v Duchu鈥�.

Plodnost Církve je stejná jako plodnost Marie a uskute膷艌uje se v 啪ivot臎 jejích 膷len暖 v mí艡e, v jaké 鈥瀡 malém鈥� pro啪ívají to, co pro啪ila Matka, to jest milují podle lásky Je啪í拧e. Ve拧kerá plodnost Církve a Svatého stolce závisí na Kristov臎 k艡í啪i. Jinak je to jen zdání, ne-li n臎co hor拧ího. Jeden velký sou膷asný teolog napsal: 鈥濲estli啪e je církev stromem, který vyrostl z malého ho艡膷i膷ného semínka k艡í啪e, pak je tento strom p艡edur膷en k tomu, aby sám produkoval ho艡膷i膷ná semínka, a tedy plody, které opakují tvar k艡í啪e, proto啪e práv臎 k艡í啪i vd臎膷í za svou existenci鈥� (H.U. von Balthasar, Cordula ovverosia il caso serio, Brescia 1969, 45-46).

V kolekt臎 jsme také prosili, aby Církev 鈥瀓ásala nad svatostí svých d臎tí鈥�. Tato plodnost Marie a církve je toti啪 neodd臎liteln臎 spjata s její svatostí, tedy s její podobou Kristu. Svatý stolec je svatý stejn臎 jako církev, ve svém p暖vodním jádru, skrze vlákna, z nich啪 je utkaný. Tak apo拧tolský stolec uchovává svatost svých ko艡en暖, zatímco je sám jimi uchováván. Není v拧ak o nic mén臎 pravda, 啪e 啪ije také ve svatosti ka啪dého ze svých 膷len暖. Nejlep拧í zp暖sob, jak slou啪it Svatému stolci, je tedy sna啪it se být svatými, ka啪dý podle svého stavu a úkolu, který mu byl sv臎艡en.

Nap艡íklad kn臎z, který osobn臎 nese t臎啪ký k艡í啪 kv暖li svému kn臎啪skému ú艡adu, a p艡esto ka啪dý den chodí do kancelá艡e a sna啪í se co nejlépe vykonávat svou práci s láskou a vírou, tento kn臎z se podílí a p艡ispívá k plodnosti církve. A tak i otec nebo matka rodiny, kte艡í doma pro啪ívají t臎啪kou situaci, mají problémového syna nebo nemocného rodi膷e, a p艡esto se s nasazením v臎nují své práci, jsou plodní plodností Marie a církve.

P艡ejd臎me nyní k druhé ikon臎, kterou popsal svatý Luká拧 na za膷átku Skutk暖 apo拧tol暖 a která zobrazuje Je啪í拧ovu matku spolu s apo拧toly a u膷edníky v ve膷e艡adle (1,12-14). Ukazuje nám Mariino mate艡ství v暖膷i rodící se církvi, 鈥瀉rchetypální鈥� mate艡ství, které z暖stává aktuální v ka啪dé dob臎 a na ka啪dém míst臎. A p艡edev拧ím je v啪dy plodem velikono膷ního tajemství, daru uk艡i啪ovaného a vzk艡í拧eného Pána.

Duch Svatý, který sestupuje s mocí na první spole膷enství, je tentý啪, kterého Je啪í拧 vydal svým posledním dechem (srov. J 19,30). Tato biblická ikona je neodd臎litelná od první: plodnost Církve je v啪dy spjata s milostí, která vytryskla z Je啪í拧ova probodeného srdce spolu s krví a vodou, symbolem svátostí (srov. J 19,34).

Maria ve ve膷e艡adle, díky mate艡skému poslání, které p艡ijala u paty k艡í啪e, je ve slu啪b臎 rodící se komunit臎: je 啪ivou pam臎tí Je啪í拧e a jako taková je, tak艡ka, centrem p艡ita啪livosti, které harmonizuje rozdíly a zaji拧钮uje, 啪e modlitba u膷edník暖 je jednotná.

Apo拧tolové jsou i v tomto textu uvedeni jménem a jako v啪dy je první Petr (srov. v. 13). Ale on sám, ba dokonce on jako první, je ve svém ú艡adu podporován Marií. Podobn臎 Matka církev podporuje ú艡ad Petrových nástupc暖 mariánským charismatem. Svatý stolec pro啪ívá zcela zvlá拧tním zp暖sobem sou膷asnou p艡ítomnost t臎chto dvou pól暖, mariánského a petrovského. A práv臎 mariánský pól zaji拧钮uje plodnost a svatost petrovského pólu svou 尘补迟别艡蝉迟惫&颈补肠耻迟别;尘, darem Krista a Ducha.

Drazí brat艡i a sestry, chvalme Boha za jeho Slovo, které osv臎tluje na拧e kroky i ná拧 ka啪dodenní 啪ivot ve slu啪b臎 Svatému stolci. A osvíceni tímto Slovem obnovujeme svou modlitbu: 鈥濪ej, Ot膷e, a钮 tvá církev, podporovaná Kristovou láskou, je stále plodn臎j拧í v Duchu, raduje se ze svatosti svých d臎tí a shroma啪膹uje v svém l暖n臎 celou lidskou rodinu鈥� (kolekta).