杏MAP导航

HOMILIE SVATÉHO OTCE

Svatá m?e svatá k Jubileu Svatého stolce

9. ?ervna 2025, Bazilika svatého Petra ve Vatikánu

Drazí brat?i a sestry,

dnes máme tu radost a milost slavit jubileum Svatého stolce v liturgickou památku Marie, Matky církve. Tato ??astná shoda okolností je zdrojem světla a vnit?ní inspirace v Duchu Svatém, který se v?era, o Letnicích, hojně vylil na Bo?í lid. A v této duchovní atmosfé?e dnes pro?íváme výjime?ný den, nejprve rozjímáním, které jsme vyslechli, a nyní zde, u stolu Slova a Eucharistie.

Bo?í slovo v této slavnosti nám pomáhá pochopit tajemství církve a v ní i Svatého stolce ve světle dvou biblických ikon, které Duch napsal na stránkách Skutk? apo?tol? (1,12-14) a v Janově evangeliu (19,25-34).

Za?něme tím zásadním, kterým je vyprávění o Je?í?ově smrti. Jan, jediný z Dvanácti p?ítomný na Kalvárii, viděl a dosvěd?il, ?e pod k?í?em spolu s ostatními ?enami stála Je?í?ova matka (v. 25). A na vlastní u?i sly?el poslední slova Mistra, mezi nimi? byla tato: ??eno, hle, tv?j syn!“ a pak, obrácena k němu: ?Hle, tvá matka!“ (v. 26-27).

Mate?ství Marie skrze tajemství k?í?e u?inilo nep?edstavitelný skok: matka Je?í?e se stala novou Evou, proto?e Syn ji spojil se svou vykupitelskou smrtí, zdrojem nového a vě?ného ?ivota pro ka?dého ?lověka, který p?ichází na tento svět. Téma plodnosti je v této liturgii velmi p?ítomné. Úvodní modlitba to hned zd?raznila, kdy? jsme prosili Otce, aby církev, podporovaná Kristovou láskou, ?byla stále plodněj?í v Duchu“.

Plodnost Církve je stejná jako plodnost Marie a uskute?ňuje se v ?ivotě jejích ?len? v mí?e, v jaké ?v malém“ pro?ívají to, co pro?ila Matka, to jest milují podle lásky Je?í?e. Ve?kerá plodnost Církve a Svatého stolce závisí na Kristově k?í?i. Jinak je to jen zdání, ne-li něco hor?ího. Jeden velký sou?asný teolog napsal: ?Jestli?e je církev stromem, který vyrostl z malého ho??i?ného semínka k?í?e, pak je tento strom p?edur?en k tomu, aby sám produkoval ho??i?ná semínka, a tedy plody, které opakují tvar k?í?e, proto?e právě k?í?i vdě?í za svou existenci“ (H.U. von Balthasar, Cordula ovverosia il caso serio, Brescia 1969, 45-46).

V kolektě jsme také prosili, aby Církev ?jásala nad svatostí svých dětí“. Tato plodnost Marie a církve je toti? neoddělitelně spjata s její svatostí, tedy s její podobou Kristu. Svatý stolec je svatý stejně jako církev, ve svém p?vodním jádru, skrze vlákna, z nich? je utkaný. Tak apo?tolský stolec uchovává svatost svých ko?en?, zatímco je sám jimi uchováván. Není v?ak o nic méně pravda, ?e ?ije také ve svatosti ka?dého ze svých ?len?. Nejlep?í zp?sob, jak slou?it Svatému stolci, je tedy sna?it se být svatými, ka?dý podle svého stavu a úkolu, který mu byl svě?en.

Nap?íklad kněz, který osobně nese tě?ký k?í? kv?li svému kně?skému ú?adu, a p?esto ka?dý den chodí do kancelá?e a sna?í se co nejlépe vykonávat svou práci s láskou a vírou, tento kněz se podílí a p?ispívá k plodnosti církve. A tak i otec nebo matka rodiny, kte?í doma pro?ívají tě?kou situaci, mají problémového syna nebo nemocného rodi?e, a p?esto se s nasazením věnují své práci, jsou plodní plodností Marie a církve.

P?ejděme nyní k druhé ikoně, kterou popsal svatý Luká? na za?átku Skutk? apo?tol? a která zobrazuje Je?í?ovu matku spolu s apo?toly a u?edníky v ve?e?adle (1,12-14). Ukazuje nám Mariino mate?ství v??i rodící se církvi, ?archetypální“ mate?ství, které z?stává aktuální v ka?dé době a na ka?dém místě. A p?edev?ím je v?dy plodem velikono?ního tajemství, daru uk?i?ovaného a vzk?í?eného Pána.

Duch Svatý, který sestupuje s mocí na první spole?enství, je tentý?, kterého Je?í? vydal svým posledním dechem (srov. J 19,30). Tato biblická ikona je neoddělitelná od první: plodnost Církve je v?dy spjata s milostí, která vytryskla z Je?í?ova probodeného srdce spolu s krví a vodou, symbolem svátostí (srov. J 19,34).

Maria ve ve?e?adle, díky mate?skému poslání, které p?ijala u paty k?í?e, je ve slu?bě rodící se komunitě: je ?ivou pamětí Je?í?e a jako taková je, tak?ka, centrem p?ita?livosti, které harmonizuje rozdíly a zaji??uje, ?e modlitba u?edník? je jednotná.

Apo?tolové jsou i v tomto textu uvedeni jménem a jako v?dy je první Petr (srov. v. 13). Ale on sám, ba dokonce on jako první, je ve svém ú?adu podporován Marií. Podobně Matka církev podporuje ú?ad Petrových nástupc? mariánským charismatem. Svatý stolec pro?ívá zcela zvlá?tním zp?sobem sou?asnou p?ítomnost těchto dvou pól?, mariánského a petrovského. A právě mariánský pól zaji??uje plodnost a svatost petrovského pólu svou mate?stvím, darem Krista a Ducha.

Drazí brat?i a sestry, chvalme Boha za jeho Slovo, které osvětluje na?e kroky i ná? ka?dodenní ?ivot ve slu?bě Svatému stolci. A osvíceni tímto Slovem obnovujeme svou modlitbu: ?Dej, Ot?e, a? tvá církev, podporovaná Kristovou láskou, je stále plodněj?í v Duchu, raduje se ze svatosti svých dětí a shroma??uje v svém l?ně celou lidskou rodinu“ (kolekta).