Vzpomínka na velkého pape?e
Vincent Doyle, zakladatel organizace Coping International
O smrti Jeho Svatosti mě informoval dal?í syn kněze, Aidan Wilson. Nejprve jsem byl v ?oku, pak mi do?lo, ?e se stalo to, co se dalo o?ekávat. Byla to konec jedné éry, konec milníku, teologického milníku a pastora?ního kroku milosrdenství v??i nejvíce marginalizovaným lidem, o jejich? existenci spole?nost ani neví, neviditelným lidem, skrytým dětem, dětem kně?í a ?eholník?.
Bylo to 4. ?ervna 2014, v den 19. výro?í úmrtí mého milovaného otce, reverenda JJ Doyla (RIP), kdy jsem se poprvé a naposledy setkal s pape?em Franti?kem. P?e?el ke mně a p?edstavili mě: ?Sì, sì… já vím.“ Díval jsem se na něj s nad?ením, mezi dopisy, které jsem mu p?edal, byl i dopis od UNCRC prosící o milosrdenství a laskavost v??i dětem kně?í a ?eholník?. P?e?etl témě? celý dopis v mé p?ítomnosti, dopis, který jsem napsal sám, dopis OSN byl pod mým dopisem od Coping, pak, jak to umí jen kněz, p?itiskl si ho k srdci a ?ekl: ?… P?e?tu si to.“ Po?ehnal mi a ode?el, a to bylo v?e, za necelou minutu skon?il moment, který se plánoval měsíce.
S tlumo?níkem jsme ?li na kávu a zmrzlinu a p?emý?leli, co by se mohlo (pokud v?bec něco) stát po tomto neuvě?itelném okam?iku. Sotva jsem se v?ak vrátil na irskou p?du, se?li se ir?tí biskupové a Coping a teologická a pastora?ní organizace obdr?eli po?ehnání irské katolické církve. Brzy poté Coping podpo?ily i dal?í biskupské orgány a ?eholní ?ády, iniciativa, její? semínko bylo pevně zasazeno u nohou Petrových nástupc?.
Dve?e se za?aly otevírat iv ?ímě, mimo jiné v Kongregaci pro klérus a Kongregaci pro ?eholníky. Za?al jsem se setkávat s těmito dikastérii a kongregacemi a rozebírat teologické a sociologické d?sledky skrývání dětí a umo?nění těmto dětem za?ít otev?enost, otev?enost podporovanou církví, nikoli navzdory ní.
V?echna tato otev?enost, otev?ené dve?e, naslouchající u?i, dokumenty, dopisy, rozhovory a rozhovory s médii vyvrcholily, kdy? Pape?ská komise pro ochranu nezletilých [PCPM] souhlasila s provedením celosvětové studie na toto téma. Tato studie byla schválena a mechanismy jejího provedení byly zahájeny je?tě p?ed smrtí Jeho Svatosti pape?e Franti?ka.
P?i své týdenní audienci 28. ledna 2015 pape? Franti?ek ?ekl:
?Absence otcovské postavy v ?ivotě malých dětí a mladých lidí zp?sobuje mezery a rány, které mohou být i velmi vá?né. A ve skute?nosti lze delikventní chování dětí a adolescent? do zna?né míry p?ipsat právě této absenci.“
?asto hovo?il o otcovství a bylo mi ?e?eno, ?e kdy? PCPM hovo?ila s Franti?kem kolektivně, aby ho informovala o své práci, a kdy? pracovní skupina pro děti kně?í hovo?ila o této otázce, poslouchal s pozorností a up?ímným zájmem. Byl katalyzátorem jedenáctiletého zamě?ení PCPM na toto téma a prvním pape?em v historii, který se otev?eně a prakticky zabýval ranami, které za?ívají děti duchovních a ?eholník?.
Franti?ek navázal na po?áte?ní práci Benedikta XVI., který v roce 2009 zadal vypracování interních pokyn?, které měly slou?it jako vodítko pro pastora?ní reakce katolické církve po celém světě p?i ?e?ení otázek týkajících se rodi?ovství duchovních. A?koli tyto pokyny p?edstavují významný krok správným směrem, je t?eba udělat je?tě více. Pozornost r?zných dikasterií a kongregací, v?etně Kongregace pro nauku víry, tuto pot?ebu potvrdila a upevnila; bylo to uvědomění a uznání, ?e ?ano“, je t?eba udělat více. Tato práce za?ala za pontifikátu Franti?ka.
Největ?ím krokem za jeho pontifikátu v?ak bylo pravděpodobně potvrzení v ?íjnu 2024, ?e PCPM zkoumá ?zranitelnost“ z r?zných úhl? pohledu, v?etně dětí kně?í. Komise potvrdila následující:
?[PCPM] za?ala nastiňovat nezbytný teologický, duchovní a antropologický kontext, v něm? m??e zranitelnost vzniknout, a hlouběji porozumět zranitelnosti jako pojmu a nes?etným úvahám, které se na ni vztahují v ?ivotě církve."*
Akademický p?ístup, propojený s pastora?ní ?inností, odrá?í apo?tolskou tradici od Benedikta po Franti?ka, od budoucího u?itele církve, jeho? dílo bylo p?edáno dal?ímu pravému pastý?i stáda, který to, co bylo napsáno, p?elo?il do konkrétních ?in?, slov a skutk?.
V krátkém závěru a na osobní notě ?eknu, ?e mi bude pape? Franti?ek chybět, proto?e v něm jsem viděl nejen kněze, ale i ?lověka, který chápal význam lidského doteku; stejně jako Kristus p?ed ním se nebál vystoupit z lodi do rozbou?ených vod a jsem si jist, ?e pro?il mnoho nocí v Getsemanské zahradě, o kterých ví jen Nebeský Otec. Odpo?ívej v pokoji, Va?e Svatosti, a děkuji ti za v?e, co jsi udělal pro nás, děti svých kně?í, a já osobně na tebe ani na tvou laskavost nikdy nezapomenu a budu se ?ídit tvými pokyny... Budu se za tebe modlit.
Amen.
* {Dopis pro Coping od PCPM, 16.10.2024. }
