MAP

Biskup Josè Luis Mumbiela Sierra s papežem Františkem Biskup Josè Luis Mumbiela Sierra s papežem Františkem 

Předseda biskupů Střední Asie: ʲž František nás inspiruje k šíření Boží lásky

V rozhovoru pro Vatican News připomíná předseda Katolické biskupské konference Střední Asie, biskup José Luis Mumbiela Sierra, papeže Františka jako člověka, který přinesl Boží lásku těm, kteří to nejméně očekávali, a označil jeho návštěvy Střední Asie za „živé evangelium“, díky kterému se mnoho lidí poprvé seznámilo s katolicismem.

Deborah Castellano Lubov, Vatikán

„Život a kázání papeže Františka nás i nadále inspirují, abychom šli tam, kde je tma, a byli světlem, abychom šli k zapomenutým a přinesli jim Boží lásku...“

Tak vzpomíná biskup José Luís Mumbiela Sierra, předseda biskupů Střední Asie a biskup v Almaty v Kazachstánu, na zesnulého Svatého otce, který zemřel na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025.

Dne 2. května 2022 zvolila nově vytvořená Katolická biskupská konference Střední Asie biskupa Mumbielu svým prvním předsedou. Biskupská konference sdružuje biskupy a církevní delegáty z Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Mongolska a Afghánistánu. O několik měsíců později, v září 2022, sem papež František podnikl apoštolskou cestu.

Přítomnost ve Střední Asii byla «jakýmsi živým evangeliem»

„Když mluvíme o papeži Františkovi, zejména v kontextu Střední Asie,“ řekl, “jako první nás napadne jeho hluboká citlivost vůči těm, kteří jsou daleko od center světa, a to samozřejmě nejen v geografickém smyslu, ale také z hlediska pozornosti veřejnosti.“ ʲž František byl prvním papežem v historii, který v tak krátké době navštívil tři země tohoto regionu. Nejel jen tam, kde žijí miliony katolíků, ale také tam, kde místní církev tvoří jen několik tisíc věřících, jak připomněl při vzpomínce na návštěvu zesnulého papeže v Ázerbájdžánu v roce 2016, v Kazachstánu v roce 2022 a v Mongolsku v roce 2023.

„Každá z těchto návštěv se stala jakousi živou evangelií, pastýřem, který vychází, aby navštívil své stádo, i to nejmenší,„ řekl biskup Mumbiela.

„Pro nás, malé katolické komunity v Kazachstánu a dalších zemích Střední Asie,“ poznamenal, „to nebylo pouhé diplomatické gesto, ale gesto lásky a naděje.“

Pastýř vedený Pánem, který projevuje oddanost Kristu a službu druhým

„Během setkání papeže Františka s duchovenstvem v Kazachstánu,„ pokračoval středoasijský biskup, „řekl slova, která si stále a často připomínám: 'Možná se cítíte bezvýznamní a neschopní, ale pokud se s nadějí podíváme na Ježíše, odhalí se nám pozoruhodné tajemství. Být malý a chudý duchem je požehnáním. Naše bezvýznamnost, pokorně svěřená Boží všemohoucnosti, nás vede k pochopení, že nemůžeme budovat poslání církve pouze na svých vlastních schopnostech'.“

V malé církvi v Kazachstánu a v našich středoasijských zemích, pokračoval biskup Mumbiela, „máme velmi malou církev, malé stádo, kde je milost, spíše než přehnaná síla, počet, struktury nebo jakákoli lidská důležitost“, a proto, zdůraznil, „je lepší nechat se vést Pánem a pokorně se věnovat službě druhým“.

„ʲž František nám pomohl pochopit, že malost není slabost, ale výzva k hlubší důvěře v Boží sílu. Není to důvod k odrazování, ale výzva k autentičtějšímu životu podle evangelia, v pokoře, jednoduchosti a službě.“

Tento duch, jak biskup poznamenal, se stal obzvláště významným pro katolické komunity ve Střední Asii.

Pomohl nám pochopit, že máme být solí a světlem ve své malosti

„Pochopili jsme, že naším posláním není soutěžit s jinými náboženstvími nebo kulturními tradicemi, ale spíše být živým světlem a solí, žít evangelium mezi lidmi, s nimiž sdílíme jednu zemi, jednu historii, jednu radost a výzvy,“ řekl.

ʲž František, jak poznamenal, „často zdůrazňoval, že církev by neměla být uzavřeným systémem střežícím své hranice“, ale „prostorem otevřenosti“, „dialogu a naděje“.

Zvláštním posláním církve v našich zemích je, jak nám připomněl papež František, „nebýt skupinou, která lpí na tom, co má, a uzavírá se do ulity, protože se cítí malá, ale společenstvím otevřeným Boží budoucnosti, hořícím ohněm Ducha Svatého“. Taková církev je podle něj „živá, plná naděje, otevřená novostem a znamením doby“ a „inspirovaná evangelijní logikou semínka, které přináší ovoce v pokorné a plodné lásce“.

Tato slova se stala „naším kompasem“, zdůraznil, zejména v místech, kde jsou katolíci často prvními lidmi, s nimiž se ostatní setkávají na cestě ke Kristu.

V tomto smyslu biskup naznačil, že návštěva papeže Františka v Kazachstánu „dosáhla daleko za hranice církevních kruhů“ a „byla přijata celým národem“. „Jeho uctivý přístup ke katolické kultuře a tradicím a jeho výzvy k míru a dialogu byly přijaty s upřímnou vděčností,“ řekl.

„Mnoho lidí se o katolické církvi dozvědělo poprvé díky návštěvě papeže Františka,“ vysvětlil.

„Ti, kteří katolicismus neznají," poznamenal, „neslyšeli v jeho hlase jen přítele, ale také dobrého otce. A když zemřel, lidé různých vyznání a původu přišli do našich kostelů v tichosti, aby se s katolíky podělili o smutek ze ztráty.

Dotkl se srdcí jako otec, s hlubokou lidskostí

To podle něj ‘svědčí o jeho hluboké lidskosti a o tom, jak se papež František dotkl srdcí“.

Biskup poznamenal, že jako předseda Konference katolických biskupů Střední Asie může „osobně dosvědčit, že slova a činy papeže Františka zanechaly hlubokou stopu“.

Přinášet Boží lásku tam, kde to nejméně čekají

„Dnes, když na něj vzpomínáme,“ řekl, „děkuji Bohu za jeho dar církvi a světu. Inspiroval nás, abychom se nebáli své malosti, ale uznali ji jako sílu evangelia. Cítili jsme povolání být živými hořčičnými semínky a přinášet ovoce, ne pro svou vlastní slávu, ale pro slávu Boží a ve službě bližním.“

„Odkaz papeže Františka,“ uzavřel biskup Mumbiela, ‚je výzvou přinášet naději tam, kde to nejméně čekají.“

„Jeho život a kázání nás i nadále inspirují, abychom šli tam, kde je tma, a byli světlem, abychom šli k zapomenutým a přinesli jim Boží lásku.“

 

 

5. května 2025, 10:17