Pape?ské procesí na Laterán: tradice, v?znam a historie
Maria Milvia Morciano – Vatikán
Pr?vod pomalu, slavnostně a honosně postupoval vp?ed. Stovky lidí oble?ených ve svých nejlep?ích ?atech, drahých látkách, t?ásních a barevném pe?í, někte?í pě?ky, jiní na koních. Zdálo se, ?e pr?vod nemá konce. Byl jako vlnící se had, jeho? po?adí bylo regulováno s milimetrovou p?esností. Pe?livá, a? obsesivní hierarchie, regulovaná r?znými pape?skými na?ízeními, která se v pr?běhu staletí měnila. Nově zvolený pape? byl ?erstvě korunován v bazilice sv. Petra a nyní se vydával do Baziliky sv. Jana na Lateránu, kde měl být intronizován. Bylo to jeho první ve?ejné vystoupení. Pr?vod ukázal lidem shromá?děným v úzkých uli?kách a na náměstích tvá? nového pape?e, ale také tvá?e jeho spolupracovník? a spole?ník?, a měl proto významný symbolický význam jako potvrzení jeho autority. Pape?ský jezdecký pr?vod – tak se tato ceremonie nazývala – měl velmi staré ko?eny a byl plný slo?itých alegorických, liturgických, nábo?enských a politických význam?.
Vzdálené po?átky
Pape? Lev XIV., biskup ?íma, se v neděli 25. května usedne na svou ?Cathedra Romana“. Z baziliky svatého Petra se vydá p?es město do biskupského sídla, ?Sacrosanta Cattedrale Papale Arcibasilica Romana Maggiore del Santissimo Salvatore e dei Santi Giovanni Battista ed Evangelista al Laterano“ (Posvátná pape?ská Arcibazilika svatého Vykupitele a svatých Jan? K?titele a Evangelisty na Lateránu). Dnes, více ne? sto padesát let po ztrátě světské moci pape??, je ob?ad výrazně jednodu??í a má výlu?ně duchovní charakter, ale jeho historické ko?eny sahají mnoho století zpět. První pape?ský pr?vod údajně na?ídil pape? Mikulá? IV. 27. dubna 854, jiní jej datují je?tě d?íve, do roku 795 za vlády Lva III., zatímco s velkou pompou a v latinských hexametrech byl popsán pr?vod Bonifáce VIII. v roce 1295. Dal?ím p?íkladem zvlá?tní okázalosti bylo p?evzetí moci pape?em Lvem X. 11. dubna 1513. Francesco Guicciardini o tom napsal: "Prvním ?inem nového pontifikátu byla jeho korunovace, která se konala podle zvyku jeho p?edch?dc? v kostele San Giovanni Laterano s velkou okázalostí, za ú?asti jeho rodiny a dvora, v?ech prelát? a mnoha ?lechtic?, kte?í se shromá?dili, a ?ímského lidu, p?i?em? ka?dý p?iznal, ?e od barbarských nájezd? neviděl v ?ímě den velkolepěj?í a honosněj?í ne? tento...".
Pape?ské ob?ady
Zdroje podrobně popisují cestu ze svatého Petra do Latránu, nap?íklad v Codici di Cencio (Liber Censuum Romanae Ecclesiae) z roku 1192, v ?ásti Ordo Romanus de consuetudinibus, která shrnuje pape?ské ob?ady a ceremonie pou?ívané a? do po?átku 16. století, nebo v Gesta Innocentii III, biografie Inocence III. z let jeho pontifikátu mezi lety 1198 a 1216. Na druhou stranu, p?sobivý pohled se nabízí ji? na r?zných tiscích nebo fresce v lunetě Vatikánské apo?tolské knihovny: dlouhá hadovitá procesí rozlo?ená, aby se ve?la celá, na několik horizontálních registr?. Pod ka?dou skupinou osob je vysvětlení, o koho se jedná: skupiny kardinál? na koních, dal?í p?edstavitelé duchovenstva, ?lechtici, pape?ská milice, cizinci, podkoní, komorníci a tak dále. Některé postavy v pr?běhu ?asu zmizely a jiné se objevily, jako nap?íklad konzistoriální advokáti p?ítomní od 17. století.
Dlouhá cesta městem
Pape? opou?těl Vatikán – odchod se latinsky nazýval exitus – a procházel Borgem, p?echázel Ponte Sant'Angelo a vjí?děl na Via Papalis (dne?ní Via dei Banchi Nuovi, Via del Governo Vecchio, Piazza Pasquino, Piazza San Pantaleo, piazza di Aracoeli), dorazil na Kapitol, kde vystoupil (adscensus) a v senátním paláci se setkal s městskými ú?edníky, kte?í mu vzdali hold. Sestup (descensio) vedl do ?ímského fóra, jeho? ruiny se rozprostíraly podél starobylé Via Sacra. Pape? procházel pod triumfálními oblouky Septimia Severa, Tita a Konstantina a dále pod do?asným d?evěným obloukem v místě Farneseho zahrad. Krá?el mezi hromadami starých trosek, ale také pod zachovalými stavbami, jako byla obrovská hmota Kolosea.
Symboly spojující minulost a p?ítomnost
Tato cesta měla velmi silný symbolický význam, symbolizovala kontinuitu mezi minulostí ji? zaniklé ?ímské ?í?e a p?ítomností pape?ství, jeho? zástupce nyní procházel městem v triumfu jako starověký vojev?dce, jako legitimní nástupce císa??. Slou?ila také jako varování p?ed pomíjivostí pozemských věcí. Věta Sic transit gloria mundi, ?Tak pomíjí sláva světa“, kterou mu během korunovace pronesl protodiakon a zapálil p?itom troud, nez?stala ojedinělá. Celá ceremonie a? po závěre?ný akt intronizace p?ipomínala novému pape?i pomíjivost pozemských věcí.
Metafora pouti
Po minutí Fóra pape?ský pr?vod pro?el poslední ?ástí Via Papalis a kolem komplexu Santi Quattro Coronati; na konci ?stradone di San Giovanni“ dorazil ke svému cíli, bazilice Lateránské. Tato dlouhá trasa je prakticky stejná jako ta, kterou absolvovali poutníci, jubilejní i jiní, kte?í se vydávali do bazilik. Nebyla to snadná cesta: silnice byly tehdy klikaté, mokré, tmavé a poměrně úzké. Po de?ti byla udusaná zem blátivá, ?asto také kv?li volně tekoucí odpadní vodě. Trasa Via Papalis nebo Via Papae byla roz?í?ena a dlá?děna a? v roce 1588 za pape?e Sixta V. Pr?vod měl duchovní význam, stal se poutí a alegoricky spojoval západní Jeruzalém, svatého Petra, s východním Jeruzalémem, svatým Janem.
Dopravní prost?edky
Od 12. století jezdil pape? na h?betě bílého mezka, co? mělo několik symbolických význam?. Evangelia vyprávějí, ?e v neděli p?ed Velikonocemi vstoupil Je?í? do Jeruzaléma na h?betě oslice nebo oslíka; je?tě d?íve v Bibli Zachariá? p?edpověděl p?íchod Mesiá?e, který ?pokorný, jede na oslu, oslíku, zrozeném z oslice“. Nakonec bílá oslice, zvaná ?chinea“, byla darem krále Neapole pape?skému státu, zavedeným ji? ve 13. století a zru?eným v roce 1885. Mula nebyla v?dy tím dopravním prost?edkem pro cestu do San Giovanni da San Pietro nebo z pape?ského sídla, které se mezi lety 1583 a 1870 nacházelo v Quirinale. K?ň byl ?asto pou?íván, zejména v renesanci, jako symbol rytí?ské ?lechty, aby i navenek demonstroval d?stojnost zástupce Kristova. Kromě toho k?ň povzná?el toho, kdo na něm seděl, a lid, který se na něj díval zdola a jásal, vnímal jeho plnou duchovní i světskou majestátnost. V 16. století se za?aly pou?ívat nosítka a v následujícím století ko?áry. Od roku 1939, za Pia XII., se dopravním prost?edkem stal automobil.
Měnící se ?asy
A právě pape? Pacelli obnovil starobylý zvyk ?p?evzetí dr?by“, který byl p?eru?en během několika pontifikát?, od Lva XIII. po Pia XI. Po dobytí ?íma v roce 1870 z?stalo pape?ské město uzav?eno uvnit? leoninských hradeb. Město bylo ztraceno a s ním i světská moc pape?e, který od té doby ji? nebyl králem, ale pastý?em univerzální církve. Ob?ady spojené s volbou se v těch letech konaly v?echny v bazilice sv. Petra. Ani Habemus Papam, oznámení zvoleného pape?e, nebylo proná?eno z lod?ie po?ehnání směrem k náměstí, tedy Urbi et Orbi, ale uvnit? samotné baziliky. Samoz?ejmě byla také zru?ena pape?ská procesí na Laterán. Ale s pape?em Pacellim se ?asy změnily: modernita vy?adovala jiné jazyky a p?inesla také ?technologický“ pokrok. ?P?evzetí katedry“ se stalo mnohem skromněj?í a jednodu??í cestou automobilem.