笔补辫别啪 u hrobu Apo拧tola n谩rod暖: Ka啪d茅 povol谩n铆 tkv铆 v Bo啪铆 mate艡sk茅 dobrot臎 a milosrdenstv铆
PAPE沤 LEV XIV.
Biblický úryvek, který jsme sly拧eli, je za膷átkem krásného listu, který svatý Pavel adresoval k艡es钮an暖m v 艠&颈补肠耻迟别;尘臎 a jeho啪 poselství se soust艡edí na t艡i velká témata: milost, víru a spravedlnost. Zatímco sv臎艡ujeme za膷átek tohoto nového pontifikátu p艡ímluv臎 Apo拧tola národ暖, zamysleme se spole膷n臎 nad jeho poselstvím.
Svatý Pavel nejprve 艡íká, 啪e od Boha dostal milost poslání (srov. 艠&颈补肠耻迟别;尘 1,5). Uznává tedy, 啪e jeho setkání s Kristem a jeho slu啪ba jsou spojeny s láskou, kterou mu B暖h projevil, kdy啪 ho povolal k novému 啪ivotu, zatímco byl je拧t臎 vzdálen evangeliu a pronásledoval církev. Svatý Augustin 鈥� také konvertita 鈥� hovo艡í o stejné zku拧enosti slovy: 鈥濩o bychom mohli zvolit, kdybychom nebyli nejprve vyvoleni? V啪dy钮 pokud jsme nebyli nejprve milováni, nem暖啪eme ani milovat鈥� (Rozprava 34, 2). Ko艡eny ka啪dého povolání tkví v Bohu: v jeho milosrdenství, v jeho dobrot臎, která je velkorysá jako láska matky (srov. Iz 66,12-14), která p艡irozen臎 svým vlastním t臎lem 啪iví své dít臎, kdy啪 je拧t臎 není schopno se samo 啪ivit (srov. sv. Augustin, Esp. sul Salmo 130, 9).
Pavel v拧ak ve stejném úryvku hovo艡í také o 鈥瀘chotném p艡ijetí víry鈥� (艠&颈补肠耻迟别;尘 1,5) a i zde sdílí to, co pro啪il. Kdy啪 se mu toti啪 B暖h zjevil na cest臎 do Dama拧ku (srov. Sk 9,1-30), nezbavil ho svobody, ale nechal mu mo啪nost volby, ochotného p艡ijetí, které je plodem úsilí, vnit艡ních i vn臎j拧ích boj暖, které se rozhodl podstoupit. Spása nep艡ichází jako kouzlo, ale jako tajemství milosti a víry, jako Bo啪í p艡edcházející láska a jako d暖v臎艡ivá a svobodná oddanost 膷lov臎ka (srov. 2 Tim 1,12).
Kdy啪 tedy d臎kujeme Bohu za povolání, kterým prom臎nil 艩avl暖v 啪ivot, prosme ho, abychom i my dokázali stejn臎 odpov臎d臎t na jeho výzvy a stali se sv臎dky lásky 鈥瀡ylité do na拧ich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán鈥� (艠&颈补肠耻迟别;尘 5,5). Prosme ho, abychom um臎li p臎stovat a 拧í艡it jeho lásku a byli si navzájem blízcí (srov. Franti拧ek, Homilie p艡i II. ne拧porách na slavnost obrácení svatého Pavla, 25. ledna 2024), ve stejném zápalu lásky, který od setkání s Kristem vedl bývalého pronásledovatele k tomu, 啪e se stal 鈥瀡拧ím pro v拧echny鈥� (srov. 1 Kor 9,19-23), a啪 k mu膷ednické smrti. Tak se pro nás, stejn臎 jako pro n臎j, ve slabosti t臎la zjeví moc víry v Boha, který 辞蝉辫谤补惫别诲濒艌耻箩别 (srov. 艠&颈补肠耻迟别;尘 5,1-5).
Tato bazilika je ji啪 po staletí sv臎艡ena pé膷i benediktinské komunity. Jak bychom mohli zapomenout, kdy啪 mluvíme o lásce jako zdroji a hnací síle hlásání evangelia, na naléhavé výzvy svatého Benedikta k bratrské lásce v mni拧ském spole膷enství a k pohostinnosti v暖膷i v拧em, obsa啪ené v jeho 艠eholi (Regula, kap. LIII; LXIII)?
Na záv臎r bych v拧ak rád p艡ipomn臎l slova, která o více ne啪 tisíc let pozd臎ji adresoval mladým lidem jiný Benedikt, pape啪 Benedikt XVI.: 鈥濪razí p艡átelé, B暖h nás miluje. To je velká pravda na拧eho 啪ivota, která dává smysl v拧emu ostatnímu [鈥. Na po膷átku na拧í existence je Bo啪í plán lásky a víra nás vede k tomu, 鈥瀉bychom otev艡eli své srdce tomuto tajemství lásky a 啪ili jako lidé, kte艡í v臎dí, 啪e jsou milováni Bohem鈥� (Homilie p艡i vigilii s mladými, Madrid, 20. srpna 2011).
Zde je jednoduchý a jediný ko艡en ka啪dého poslání, v膷etn臎 mého, jako Petrova nástupce a d臎dice Pavlovy apo拧tolské horlivosti. Ké啪 mi B暖h dá milost, abych v臎rn臎 odpov臎d臎l na jeho výzvu.
