List Civiltà Cattolica slaví 175 let, papež ocenil jeho „inteligentní službu církvi“
Salvatore Cernuzio – Řím
Sto sedmdesát pět let života, ale také doprovázení mnoha generací „jako přátelská přítomnost“, nabízející „užitečné indicie k výkladu světových událostí ve světle víry“. Sto sedmdesát pět let „inteligentní služby Svatému stolci a církvi“ v „přísném“ respektu k pravdě, přičemž se dopřává prostor „konfrontaci a dialogu“. Poselství papeže Františka, podepsané 17. března v nemocnici Gemelli, zahájilo ke všeobecnému překvapení slavnost v římské vile Malta u příležitosti 175. výročí založení jezuitského periodika La Civiltà Cattolica. Této slavnostní chvíle pro kulturní časopis Tovaryšstva Ježíšova se zúčastnil kardinál státní sekretář Pietro Parolin a prezident Italské republiky Sergio Mattarella.
Dobrá žurnalistika a poddajná mírnost
Nejedná se o ledajaký časopis, ale jeden z nejstarších dosud vycházejících časopisů, který se zrodil 6. dubna 1850 na pokyn blahoslaveného Pia IX., jenž tehdy, v pohnuté době jak v Itálii, tak i v evropských zemích, vyjádřil podporu tomuto jezuitskému vydavatelskému projektu. Od té doby se La Civiltà Cattolica stala nástrojem výkladu dějin, politiky, kultury, vědy a umění ve světle křesťanské víry, v souladu s postoji papeže a Svatého stolce. Je to „svého druhu jedinečná publikace, která proto proplouvá na otevřeném moři kritickými časy“, jak napsal papež u příležitosti vydání čísla 4000. V nynějším poselství papež František vybízí k pokračování této práce „s radostí, prostřednictvím dobré žurnalistiky, nasloucháním všem hlasům a ztělesněním oné poddajné mírnosti, která prospívá srdci“.
Hosté ve velkém sálu římské vily Malta papežova slova ocenili potleskem. V první řadě seděli bývalý italský premiér Mario Draghi, dále kardinálové José Tolentino de Mendonça a George Koovakad, prefekti dikasterií pro kulturu a vzdělávání, resp. pro mezináboženský dialog, arcibiskup Paul Richard Gallagher, vatikánský sekretář pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, arcibiskup Claudio Maria Celli, otec Antonio Spadaro, který byl více než deset let redaktorem časopisu, a politici, velvyslanci a novináři. Současný šéfredaktor listu, jezuita otec Nuno da Silva Gonçalves, a otec Arturo Sosa, generální představený Tovaryšstva Ježíšova, uvedli akci svými projevy, jejichž cílem bylo připomenout historii a zrekapitulovat redakční a digitální obnovu časopisu La Civiltà Cattolica, který rozšířil své publikum o nová vydání v sedmi různých jazycích.
Kardinál Parolin: úzké spojení časopisu La Civiltà Cattolica s papežem
Následoval projev kardinála Parolina, který zrekapituloval zrod, život a vývoj tohoto „projektu“, který si papež Mastai-Ferretti a tehdejší státní sekretář Giacomo Antonelli velmi přáli a který byl od počátku nástrojem „popularizace“ a „formace“, schopným „pomoci čtenářům ke křesťanskému pohledu“. „Tato identita se zachovala až do dnešních dnů,“ zdůraznil kard. Parolin a vyzdvihl „úzké spojení časopisu La Civiltà Cattolica s papežem“, neboť „doprovázel a doprovází papežské učení v jeho různých podobách, šíří ho, vykládá a zpřístupňuje“. A také papežové, uvedl kardinál, „doprovázeli“ svými žádostmi a návrhy práci časopisu, který se po letech „neústupnosti“ a „polemik“ stal cennou platformou pro pochopení Druhého vatikánského koncilu. Byl to právě svatý Jan XXIII., kdo požádal otce Roberta Tucciho, tehdejšího šéfredaktora, aby časopis seznámil širokou veřejnost s dílem koncilu. Časopis se tak přizpůsobil „znamením doby a dialogu se sekularizovanou kulturou“, poznamenal kardinál Parolin. A připomněl také ocenění Jana Pavla II. a Benedikta XVI., však „potvrzující prvenství pravdy“ jezuitského listu, a povzbuzení Františka, který při setkání s kolegiem scriptorů, tedy redakcí časopisu, vyzval k „budování mostů, přítomnosti na hranicích a křižovatkách a vstupu do současného kulturního dialogu“.
Kompetentní a velkorysé úsilí jezuitů
„Drazí jezuité, i nadále si važte slov papeže Františka a jeho předchůdců, kteří vás od dob blahoslaveného Pia IX. vždy provázeli projevem důvěry,“ doporučil kardinál státní sekretář. „Slavit 175. výročí znamená s vděčností evokovat kulturní a vzdělávací úsilí Tovaryšstva Ježíšova,“ dodal a vyjádřil zvláštní vděčnost za „stálou přítomnost v digitálním světě“. Tento „kompetentní a velkorysý závazek“ jde ruku v ruce s úsilím o respektování lidské důstojnosti za všech okolností a podporu míru, za což Svatý stolec nemůže než být vděčný. Kardinál Parolin poté uzavřel konkrétním přáním: „Odvažte se otevírat nové cesty, dávat najevo znamení naděje ve světě, který ji skutečně potřebuje“.
Hlas míru
Italský historik Andrea Riccardi, zakladatel komunity Sant'Egidio, zdůraznil, že tento časopis „nechutná staře“, jak dokazuje i poslední číslo s aktuálními tématy, ale že právě v jeho dlouhověkosti je jeho síla. Síla a bohatství, zdůraznil Riccardi a poukázal na to, že „neústupnost“, kterou La Civiltà Cattolica tolikrát projevila, není „negativním odsudkem“, ale obrazem „postoje katolického světa tváří v tvář modernitě“. „Ne konzervatismus, ale utopie katolické civilizace, někdy revoluční,“ uvedl italský historik. Poté připomněl „mnoho protivníků“, které časopis „měl a s nimiž bojoval“, přičemž vždy uměl být bojovný. Bylo tomu tak i tehdy, když se stal „hlasem papeže v otázkách míru a proti válce“, a to s Benediktem XV. během první světové války a s Piem XII. během druhé světové války, prostřednictvím zpráv a důležitých článků. Ale bylo to „také v případě války v Iráku,“ poznamenal Riccardi, „kdy se zdálo, že slova Jana Pavla II. proti této válce jsou italskými katolickými médii uměle přislazována. Civiltà Cattolica vždy dokázala „udělat z církve a víry kulturu“ a i dnes, uzavřel, v tom pokračuje v tomto „období charakterizovaném působivou dekulturalizací náboženství“.
