List Civiltà Cattolica slaví 175 let, pape? ocenil jeho ?inteligentní slu?bu církvi“
Salvatore Cernuzio – ?ím
Sto sedmdesát pět let ?ivota, ale také doprovázení mnoha generací ?jako p?átelská p?ítomnost“, nabízející ?u?ite?né indicie k výkladu světových událostí ve světle víry“. Sto sedmdesát pět let ?inteligentní slu?by Svatému stolci a církvi“ v ?p?ísném“ respektu k pravdě, p?i?em? se dop?ává prostor ?konfrontaci a dialogu“. Poselství pape?e Franti?ka, podepsané 17. b?ezna v nemocnici Gemelli, zahájilo ke v?eobecnému p?ekvapení slavnost v ?ímské vile Malta u p?íle?itosti 175. výro?í zalo?ení jezuitského periodika La Civiltà Cattolica. Této slavnostní chvíle pro kulturní ?asopis Tovary?stva Je?í?ova se zú?astnil kardinál státní sekretá? Pietro Parolin a prezident Italské republiky Sergio Mattarella.
Dobrá ?urnalistika a poddajná mírnost
Nejedná se o ledajaký ?asopis, ale jeden z nejstar?ích dosud vycházejících ?asopis?, který se zrodil 6. dubna 1850 na pokyn blahoslaveného Pia IX., jen? tehdy, v pohnuté době jak v Itálii, tak i v evropských zemích, vyjád?il podporu tomuto jezuitskému vydavatelskému projektu. Od té doby se La Civiltà Cattolica stala nástrojem výkladu dějin, politiky, kultury, vědy a umění ve světle k?es?anské víry, v souladu s postoji pape?e a Svatého stolce. Je to ?svého druhu jedine?ná publikace, která proto proplouvá na otev?eném mo?i kritickými ?asy“, jak napsal pape? u p?íle?itosti vydání ?ísla 4000. V nyněj?ím poselství pape? Franti?ek vybízí k pokra?ování této práce ?s radostí, prost?ednictvím dobré ?urnalistiky, nasloucháním v?em hlas?m a ztělesněním oné poddajné mírnosti, která prospívá srdci“.
Hosté ve velkém sálu ?ímské vily Malta pape?ova slova ocenili potleskem. V první ?adě seděli bývalý italský premiér Mario Draghi, dále kardinálové José Tolentino de Mendonça a George Koovakad, prefekti dikasterií pro kulturu a vzdělávání, resp. pro mezinábo?enský dialog, arcibiskup Paul Richard Gallagher, vatikánský sekretá? pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, arcibiskup Claudio Maria Celli, otec Antonio Spadaro, který byl více ne? deset let redaktorem ?asopisu, a politici, velvyslanci a noviná?i. Sou?asný ?éfredaktor listu, jezuita otec Nuno da Silva Gonçalves, a otec Arturo Sosa, generální p?edstavený Tovary?stva Je?í?ova, uvedli akci svými projevy, jejich? cílem bylo p?ipomenout historii a zrekapitulovat redak?ní a digitální obnovu ?asopisu La Civiltà Cattolica, který roz?í?il své publikum o nová vydání v sedmi r?zných jazycích.
Kardinál Parolin: úzké spojení ?asopisu La Civiltà Cattolica s pape?em
Následoval projev kardinála Parolina, který zrekapituloval zrod, ?ivot a vývoj tohoto ?projektu“, který si pape? Mastai-Ferretti a tehdej?í státní sekretá? Giacomo Antonelli velmi p?áli a který byl od po?átku nástrojem ?popularizace“ a ?formace“, schopným ?pomoci ?tená??m ke k?es?anskému pohledu“. ?Tato identita se zachovala a? do dne?ních dn?,“ zd?raznil kard. Parolin a vyzdvihl ?úzké spojení ?asopisu La Civiltà Cattolica s pape?em“, nebo? ?doprovázel a doprovází pape?ské u?ení v jeho r?zných podobách, ?í?í ho, vykládá a zp?ístupňuje“. A také pape?ové, uvedl kardinál, ?doprovázeli“ svými ?ádostmi a návrhy práci ?asopisu, který se po letech ?neústupnosti“ a ?polemik“ stal cennou platformou pro pochopení Druhého vatikánského koncilu. Byl to právě svatý Jan XXIII., kdo po?ádal otce Roberta Tucciho, tehdej?ího ?éfredaktora, aby ?asopis seznámil ?irokou ve?ejnost s dílem koncilu. ?asopis se tak p?izp?sobil ?znamením doby a dialogu se sekularizovanou kulturou“, poznamenal kardinál Parolin. A p?ipomněl také ocenění Jana Pavla II. a Benedikta XVI., v?ak ?potvrzující prvenství pravdy“ jezuitského listu, a povzbuzení Franti?ka, který p?i setkání s kolegiem scriptor?, tedy redakcí ?asopisu, vyzval k ?budování most?, p?ítomnosti na hranicích a k?i?ovatkách a vstupu do sou?asného kulturního dialogu“.
Kompetentní a velkorysé úsilí jezuit?
?Drazí jezuité, i nadále si va?te slov pape?e Franti?ka a jeho p?edch?dc?, kte?í vás od dob blahoslaveného Pia IX. v?dy provázeli projevem d?věry,“ doporu?il kardinál státní sekretá?. ?Slavit 175. výro?í znamená s vdě?ností evokovat kulturní a vzdělávací úsilí Tovary?stva Je?í?ova,“ dodal a vyjád?il zvlá?tní vdě?nost za ?stálou p?ítomnost v digitálním světě“. Tento ?kompetentní a velkorysý závazek“ jde ruku v ruce s úsilím o respektování lidské d?stojnosti za v?ech okolností a podporu míru, za co? Svatý stolec nem??e ne? být vdě?ný. Kardinál Parolin poté uzav?el konkrétním p?áním: ?Odva?te se otevírat nové cesty, dávat najevo znamení naděje ve světě, který ji skute?ně pot?ebuje“.
Hlas míru
Italský historik Andrea Riccardi, zakladatel komunity Sant'Egidio, zd?raznil, ?e tento ?asopis ?nechutná sta?e“, jak dokazuje i poslední ?íslo s aktuálními tématy, ale ?e právě v jeho dlouhověkosti je jeho síla. Síla a bohatství, zd?raznil Riccardi a poukázal na to, ?e ?neústupnost“, kterou La Civiltà Cattolica tolikrát projevila, není ?negativním odsudkem“, ale obrazem ?postoje katolického světa tvá?í v tvá? modernitě“. ?Ne konzervatismus, ale utopie katolické civilizace, někdy revolu?ní,“ uvedl italský historik. Poté p?ipomněl ?mnoho protivník?“, které ?asopis ?měl a s nimi? bojoval“, p?i?em? v?dy uměl být bojovný. Bylo tomu tak i tehdy, kdy? se stal ?hlasem pape?e v otázkách míru a proti válce“, a to s Benediktem XV. během první světové války a s Piem XII. během druhé světové války, prost?ednictvím zpráv a d?le?itých ?lánk?. Ale bylo to ?také v p?ípadě války v Iráku,“ poznamenal Riccardi, ?kdy se zdálo, ?e slova Jana Pavla II. proti této válce jsou italskými katolickými médii uměle p?islazována. Civiltà Cattolica v?dy dokázala ?udělat z církve a víry kulturu“ a i dnes, uzav?el, v tom pokra?uje v tomto ?období charakterizovaném p?sobivou dekulturalizací nábo?enství“.
