杏MAP导航

Salvatore Cernuzio - Vatikán

P?ed pěti lety, právě v tento den ve?er, stál pape? Franti?ek na prázdném Svatopetrském náměstí zaplněném pouze světly reflektor? a ozvěnou sirén. Celé lidstvo bylo kv?li koronavirové pandemii uzav?eno ve svých domovech, ale pape? byl tam, v srdci k?es?anstva, sám, i kdy? doprovázen pohledy, televizními p?enosy a modlitbami v?ech. ?Uvědomili jsme si, ?e jsme na stejné lodi, ?e jsme v?ichni k?ehcí a dezorientovaní, ale zároveň d?le?ití a pot?ební, v?ichni jsme povoláni veslovat spole?ně, v?ichni pot?ebujeme vzájemnou útěchu. Na této lodi... jsme v?ichni,“ ?ekl tehdy Franti?ek.

O pět let později je pape? upoután ve svém domově v Domě svaté Marty kv?li rekonvalescenci, kterou mu p?edepsali léka?i po oboustranném zápalu plic, který dvakrát ohrozil jeho ?ivot a donutil ho k osmat?icetidenní hospitalizaci. Je sám, ale doprovázen fyzicky léka?ským týmem a nejbli??ími spolupracovníky a duchovně modlitbami mnoha lidí, dokonce i těch, kte?í nevě?í. K?ehký, ale nezlomný a také v tomto roce, 27. b?ezna 2025, stejně jako v roce 2020, je opěrným bodem bloudícího lidstva. Tou okolní bou?í u? není pandemie, ale války a krize, závody ve zbrojení a ?ivoty lidí, které dusí násilí a nejistota. ?Na této lodi... jsme v?ichni“.

Pohled na svět a církev

Jorge Mario Bergoglio tuto lo? nep?estává ?ídit a nep?estal tak ?init ani během postní doby pro?ité v nemocnici Gemelli za respira?ních krizových situací, farmakoterapie, fyzioterapie. Jeho ruce spo?ívají na kormidle církve, jeho o?i se upírají k obzoru Evropy, Blízkého východu, Afriky a jihovýchodní Asie, které jsou rozervané válkou, je? se ?odtud“, z aseptického prostoru v desátém pat?e nemocnice, ?zdá je?tě absurdněj?í“. Tato pape?ova zapsaná v meditaci k modlitbě Anděl Páně z 2. b?ezna se vtiskla do kolektivní paměti.

Meditace z 2. b?ezna byla druhou ze ?esti meditací pronesených o ?esti nedělích od 14. února, dne pape?ovy hospitalizace, kdy okno jeho soukromé pracovny ve vatikánském Apo?tolském paláci z?stalo zav?ené. V ka?dé z jeho úvah nikdy nechyběla zmínka o konfliktních situacích, po?ínaje první meditací ze dne 16. února p?es meditac z neděle 23. února, v p?edve?er t?etího výro?í zahájení rozsáhlé agrese proti Ukrajině. ?Bolestné a hanebné výro?í pro celé lidstvo,“ nazval ho Jorge Mario Bergoglio a vyzval k tomu, aby lidé pamatovali na ?oběti v?ech ozbrojených konflikt? a modlili se za dar míru v Palestině, Izraeli a na celém Blízkém východě, v Myanmaru, v Kivu a v Súdánu“. Tuto výzvu pape? roz?í?il také v modlitbě Anděl Páně na první postní neděli, 9. b?ezna, v ní? vyjád?il ?znepokojení“ nad obnovením násilí v Sýrii a vyzval k ?plnému respektování v?ech etnických a nábo?enských slo?ek její spole?nosti, zejména civilist?“.

Poté v neděli 16. b?ezna, kdy prostranství p?ed nemocnicí Gemelli zaplnily děti r?zných národností, pape? po?ádal o modlitební podporu zejména pro ?země zraněné válkou“. A kone?ně 23. b?ezna, v den svého propu?tění z ?ímské nemocnice, se pape? Franti?ek podělil o sv?j zármutek nad obnovením izraelského bombardování Gazy: ?Prosím, aby zbraně okam?itě utichly; a aby zde nastala odvaha obnovit dialog, aby mohli být osvobozeni v?ichni rukojmí a aby bylo dosa?eno definitivního p?ímě?í,“ napsal a odsoudil ?opět velmi vá?nou“ humanitární situaci v Pásmu, která ?vy?aduje naléhavé nasazení bojujících stran a mezinárodního spole?enství“.

?Odzbrojme slova, mysli, Zemi“

Kromě meditací k modlitbě Anděl Páně pat?í k pape?ovým výzvám k míru, roz?í?eným z nemocnice Agostina Gemelliho, i slova zaslaná ?editeli italského deníku Corriere della Sera, Lucianu Fontanovi, v dopise, který pape? Franti?ek napsal jako odpově? na Fontanovo p?ání brzkého uzdravení. Tento dopis byl zve?ejněn právě ve dnech kontroverzního oznámení plánu ?ReArm Europe“ a pape? v něm vyzývá k odzbrojení, po?ínaje slovy, která, jak pí?e, ?nikdy nejsou jen slovy: jsou to ?iny, které utvá?ejí lidské prost?edí. Mohou spojovat nebo rozdělovat, slou?it pravdě nebo si jí poslou?it“. ?Musíme odzbrojit slova, abychom odzbrojili mysli a odzbrojili Zemi,“ vyzývá pape?, ?zatímco válka jen pusto?í spole?enství a ?ivotní prost?edí, ani? by nabízela ?e?ení konflikt?, diplomacie a mezinárodní organizace pot?ebují nový ?ivot a d?věryhodnost“.

 Více ne? ?ty?icet pape?ských jmenování a jeden chirograf

Podpis ?Francesco“ psaný drobným písmem uzavírá jak tento dopis italským novinám, tak jej pape? p?ipojil pod dokumenty, podepsané během dn? svého pobytu v nemocnici. Během ?esti týdn? hospitalizace bylo oznámeno ?ty?ia?ty?icet jmenování biskup?, arcibiskup?, nunci? (Burkina Faso, Chile, Bělorusko) a také p?edsedkyně Governatorátu městského státu Vatikán, sestry Raffaelly Petriniové. Pape? jmenoval také dva nové sekretá?e Governatorátu: monsignora Nappu, dosavadního zástupce sekretá?e Dikasteria pro evangelizaci, a právníka Puglisi-Alibrandiho, dosavadního zástupce generálního sekretá?e.

Vládní akty, jako nap?íklad chirograf zve?ejněný 26. února, kterým se z?izuje Commissio de donationibus pro Sancta Sede, nový orgán, jeho? úkolem je ?vhodnými kampaněmi podporovat dárcovství“ mezi vě?ícími, biskupskými konferencemi a dal?ími potenciálními dobrodinci a také ?vyhledávat finan?ní prost?edky od ochotných dárc? pro konkrétní projekty p?edlo?ené institucemi ?ímské kurie a Governatorátu městského státu Vatikán“.

 Za?átek cesty k církevnímu shromá?dění

V osmat?iceti dnech pape?ovy hospitalizace byly p?ipraveny také ?ty?i katecheze ke st?ede?ní generální audienci (19. a 26. února - 5. a 19. b?ezna), ?est poselství (v?etně postního poselství ?i poselství adresovaných ú?astník?m generálního shromá?dění Pape?ské akademie pro ?ivot, na pou? Hnutí pro ?ivot, na plenární zasedání Komise pro ochranu nezletilých) a dále dopis zaslaný kardinálu Mariovi Grechovi, generálnímu sekretá?i synody, aby stanovil po?átek cesty, která povede k církevnímu shromá?dění v roce 2028 ve Vatikánu a upevní to, co bylo do té doby vykonáno, ani? by byla svolána nová synoda.

Tímto rozhodnutím se v?eobecná církev opět vydává na cestu na dal?í t?i roky, a to stále za pape?ova doprovodu. Pape? nikdy není sám, i kdy? je osamocen; nikdy není oslaben, i kdy? je v rekonvalescenci; nikdy není nep?ítomen, i kdy? je fyzicky daleko od vě?ících kv?li světové epidemii nebo osobní nemoci.