MAP

ʲž František se zdraví s řeholnicemi při příchodu na soukromé setkání s lidmi v ekonomické nouzi v Domě misionářek lásky u příležitosti Středomořských setkání (MED 2023) v Marseille na jihu Francie 23. září 2023. ʲž František se zdraví s řeholnicemi při příchodu na soukromé setkání s lidmi v ekonomické nouzi v Domě misionářek lásky u příležitosti Středomořských setkání (MED 2023) v Marseille na jihu Francie 23. září 2023. 

ʲžovo poselství k Dni misií: Modlitba udržuje naši „jiskru naděje“ živou

ʲž František ve svém poselství k Světovému dni misií 2025 připomíná misionářům, že obracení se k Hospodinu v modlitbě je klíčem k "udržení jiskry naděje při životě, aby se mohla stát velkým ohněm, který osvěcuje a zahřívá všechny kolem nás...".

Deborah Castellano Lubov, Vatikán

ʲž František říká, že modlitba je nejen „hlavní misijní činností“, ale také klíčem k „udržení živé jiskry naděje, kterou v nás zažehl Bůh...“.

Tuto útěšnou připomínku Svatý otec uvedl ve svém poselství ke Světovému misijnímu dni 2025, které ve čtvrtek v několika jazycích zveřejnila Tisková kancelář Svatého stolce.

ʲž v úvodu svého poselství připomněl, že jádrem letošního Světového misijního dne je „naděje“, a vysvětlil, že právě z tohoto důvodu zvolil jako jeho motto: „Misionáři naděje mezi všemi národy“ s tím, že připomíná jednotlivým křesťanům i celé církvi „naše základní povolání být v Kristových stopách posly a budovateli naděje“.

V této souvislosti papež vyjádřil přání, aby se tento den stal časem milosti, a poté se zamyslel nad třemi aspekty naší křesťanské misionářské identity.

Inspirace k následování

Nejprve se zamyslel nad následováním Pánových kroků a povzbudil: "Kéž bychom se i my cítili inspirováni vydat se po stopách Pána Ježíše, abychom se s ním a v něm stali znameními a posly naděje pro všechny, a to na každém místě a v každé situaci, kterou nám Bůh dopřál žít."

Dále se papež zabýval „křesťany, nositeli a buditeli naděje mezi všemi národy“.

„Při následování Krista Pána,“ vyzval, “jsou křesťané povoláni předávat radostnou zvěst sdílením konkrétních životních situací těch, s nimiž se setkávají, a být tak nositeli a budovateli naděje.“

„Následujíce Pánovo volání,“ zdůraznil, “jste se vydali k ostatním národům, abyste zvěstovali Boží lásku v Kristu."

„Za to,“ pokračoval, “vám co nejsrdečněji děkuji! Vaše životy jsou jasnou odpovědí na příkaz vzkříšeného Krista, který poslal své učedníky evangelizovat všechny národy.“

Předzvěst nového lidstva

ʲž jim řekl, že jsou tak znamením „univerzálního povolání“ pokřtěných stát se mocí Ducha svatého a každodenním úsilím „misionáři mezi všemi národy a svědky velké naděje, kterou nám dal Pán Ježíš“.

Povzbuzena touto velkou nadějí, řekl, mohou být křesťanská společenství „předzvěstí nového lidství ve světě, který v nejrozvinutějších oblastech vykazuje vážné příznaky lidské krize“, o níž svědčí „rozšířený pocit zmatenosti, osamělosti a lhostejnosti vůči potřebám starších lidí a neochota vynaložit úsilí na pomoc bližním v nouzi“.

Svatý otec dále poznamenal, že v technologicky nejvyspělejších zemích mizí „blízkost“. „Všichni jsme propojeni, ale nejsme ve vztahu. Posedlost efektivitou a lpění na materiálních věcech a ambicích z nás činí egocentriky neschopné altruismu.“

Evangelium zakoušené v životě společenství, ujistil Svatý otec, nám může navrátit „celistvé, zdravé a vykoupené lidství“.

Z tohoto důvodu papež obnovil svou výzvu, aby všichni věřící věnovali zvláštní pozornost chudým, slabým, starým a vyloučeným lidem a aby tak činili "Božím 'stylem' blízkosti, soucitu a laskavosti".

Obnovení velikonoční spirituality

Nakonec se papež věnoval třetímu aspektu „obnovy poslání naděje“.

"Tváří v tvář naléhavosti poslání naděje v dnešní době," řekl papež František "jsou Kristovi učedníci povoláni nejprve objevit, jak se stát "řemeslníky" naděje a obnoviteli často roztěkaného a nešťastného lidstva.

Misionáři naděje, zopakoval Svatý otec, jsou „muži a ženy modlitby“, „neboť ‚člověk, který doufá, je člověk, který se modlí‘“.

„Nezapomínejme,“ zdůraznil, ‚že modlitba je základní misijní činností a zároveň ‘první silou naděje'.“

S ohledem na tuto skutečnost papež misionáře vyzval, aby „obnovili misii naděje a vycházeli přitom z modlitby, zejména z modlitby založené na Božím slově a zvláště na žalmech, této velké symfonii modlitby, jejímž skladatelem je Duch svatý“.

Udržování jiskry naděje při životě prostřednictvím modlitby

"Modlitbou," žasne papež František, "udržujeme při životě jiskru naděje, kterou v nás zažehl Bůh, aby se mohla stát velkým ohněm, který osvěcuje a zahřívá všechny kolem nás, a to i těmi konkrétními činy a gesty, které inspiruje sama modlitba."

Evangelizace, zdůraznil, "je vždy komunitním procesem, stejně jako křesťanská naděje sama. Tento proces nekončí počátečním hlásáním evangelia a křtem, ale pokračuje,“ upřesnil, “budováním křesťanských společenství prostřednictvím doprovázení každého z pokřtěných na cestě evangelia.“

Modlitba a akce

Zdůraznil, že misijní práce vyžaduje modlitbu a jednání jako společenství.

ʲž proto vyzval: „Vyzývám vás všechny, děti, mládež, dospělé i starší, abyste se aktivně podíleli na společném evangelizačním poslání církve svým svědectvím života a modlitby, svými oběťmi a svou štědrostí.“

Na závěr papež František všechny věřící vybízí, aby se obraceli k Marii, Matce Krista, naší naději, a připomíná, že jí svěřujeme toto jubileum i všechna léta, která ještě přijdou.

„Vyzývám vás všechny, děti, mládež, dospělé i starší, abyste se aktivně podíleli na společném evangelizačním poslání církve svým svědectvím života a modlitby, svými oběťmi a svou štědrostí.“

 

6. února 2025, 12:11