Pape?: Násilí ve jménu nábo?enství je zneu?itím nábo?enství
PAPE? FRANTI?EK
S vdě?ností vzpomínám na svou apo?tolskou cestu do Iráku, kterou jsem - navzdory pandemii a pochybnostem o bezpe?nosti - podnikl v b?eznu 2021, abych k?es?an?m a v?em lidem dobré v?le v této zemi vyjád?il svou náklonnost a solidaritu. Zaujímají pevné a stálé místo v mém srdci a v mých modlitbách.
Navzdory mnoha obtí?ím, s nimi? se Irák potýká, hledím na tuto zemi s nadějí, nebo? má mimo?ádný potenciál. Tímto potenciálem jsou p?edev?ím lidé v samotném Iráku, v?ichni ti, kte?í se podílejí na obnově ob?anské spole?nosti, kte?í podporují demokracii v této zemi a kte?í usilují o up?ímný a realistický dialog mezi nábo?enstvími. Proto byla d?le?itá a p?ízna?ná moje náv?těva u velkého ajatolláha z Nad?afu Sajjida Alího as-Sistáního. Toto setkání mělo být signálem pro celý svět: násilí ve jménu nábo?enství je zneu?itím nábo?enství. Jako nábo?enství máme povinnost smě?ovat k míru a musíme tento mír ?ít, u?it a p?edávat. V této souvislosti si také vzpomínám na svou náv?těvu v Uru v ji?ním Iráku, kde jsme jako zástupci r?zných nábo?enství spole?ně hovo?ili a modlili se - pod stejnými hvězdami, které p?ed tisíci lety viděl ná? otec Abrahám, kdy? pozvedl o?i k nebi.
Bohaté dědictví dvoutisícileté historie k?es?anství je témě? neprobádané. Mám na mysli proto-k?es?anské teologické ?koly v Mezopotámii, staleté mírové sou?ití k?es?an? a muslim? mezi ?ekami Eufrat a Tigris, r?zné katolické ob?ady v tomto regionu, boje mezi k?es?anskými denominacemi, období pronásledování na po?átku 20. století a dal?í politické represe - a kontinuitu k?es?anské p?ítomnosti a? do sou?asnosti.
Je proto potě?itelné, ?e v této práci Matthiase Koppa jsou tyto dědictví a dějiny ilustrovány v jejich religionistickém kontextu, ve velké rozmanitosti a s p?ihlédnutím k mno?ství literatury. Zvlá?tní pozornost autor věnuje církevnímu anga?má v Iráku a ?innosti Svatého stolce s jeho diplomatickými zástupci, která odrá?í mnohostrannou pé?i pape?? o Irák a tam ?ijící k?es?any. Výsledkem je rozsáhlá mozaika, pocta - jak pí?e sám autor - k?es?an?m v Iráku, která nás vybízí k intenzivněj?ímu zájmu o jejich bohatou historii a k udr?ování jejich odkazu: pro budoucnost, která je i dnes ohro?ena emigrací a politickou nejistotou.
Na závěr bych rád vyjád?il své hluboké p?esvěd?ení, ?e si nelze p?edstavit Irák bez k?es?an?, nebo? spolu s dal?ími vě?ícími silně p?ispívají ke zvlá?tní identitě této země, která je od prvních staletí místem sou?ití, tolerance a vzájemného p?ijetí. Ké? je Iráku a jeho obyvatel?m dáno, aby na Blízkém východě i ve světě zviditelnili, ?e je mo?né ?ít spolu v míru navzdory v?em rozdíl?m (1).
?ím, 11. ?íjna 2024
Franti?ek
Pozn:
(1) Srov. Promluva k p?edstavitel?m k?es?anských církví p?ítomných v Iráku u p?íle?itosti prvního výro?í apo?tolské cesty (28. února 2022).
