Budujeme spole?né dobro v rodině a dialogu, vyzval pape? vatikánské zaměstnance
Krásu vytvá?ení ?ně?eho dobrého pro v?echny s druhými a pro druhé“ p?ipomněl dnes dopoledne, v sobotu 21. prosince, pape? Franti?ek, kdy? v Aule Pavla VI. p?ijal na audienci zaměstnance Svatého stolce, Governatorátu městského státu Vatikán a ?ímského vikariátu s jejich rodinami u p?íle?itosti tradi?ního váno?ního pozdravu. Zvlá?tní my?lenku pape? věnoval pracovník?m v obtí?ích a vyzval je k dialogu s odpovědnými osobami. Ní?e uvádíme jeho pozdrav.
Drahé sestry, drazí brat?i
Dobrý den, vítejte!
Jsem rád, ?e si m??eme vyměnit váno?ní pozdravy. P?edev?ím vyjad?uji vdě?nost ka?dému z vás za práci, kterou vykonáváte ve prospěch Vatikánu i v?eobecné církve. Jako ka?dý rok jste p?ijeli se svými rodinami, a tak bych se s vámi rád na chvíli krátce zamyslel právě nad těmito dvěma hodnotami: prací a rodinou.
Za prvé: práce. Toho, co děláte, je jistě hodně. Kdy? procházíte ulicemi a nádvo?ími Vatikánu, chodbami a kancelá?emi r?zných dikasterií a na r?zných slu?ebních místech, máte pocit, ?e jste ve velkém úlu. A i nyní jsou tu ti, kte?í pracují na tom, aby toto setkání bylo mo?né, a nemohli p?ijet: poděkujme jim!
Dnes jste zde ve slavnostní atmosfé?e, s ?ivou oslavou ve va?ich srdcích, s ?ivostí úsměv?. Po zbytek roku je naopak ?ivot oby?ejněj?í, není o oslavách, je o neustálé práci, ale v?dy s úsměvem v srdci. Koneckonc? jsou to dvě r?zné tvá?e té?e krásy: té, která buduje s druhými a pro druhé něco dobrého pro v?echny. Ukázal nám to sám Je?í?: On, Bo?í Syn, který se z lásky k nám pokorně stal tesa?ským u?něm v Josefově ?kole (srov. Lk 2,51-52; S. PAVEL VI., Homilie v Nazaretě, 5. ledna 1964). V Nazaretě to věděl málokdo, témě? nikdo, ale v tesa?ské dílně, spolu s tolika dal?ími věcmi a skrze ně, budovali spásu světa ?emeslníci! P?emý?leli jste o tom: ?e spásu budovali ??emeslníci“? A toté?, v podobném smyslu, platí i pro vás, kte?í svou ka?dodenní prací, ve skrytých Nazaretech svých konkrétních úkol?, p?ispíváte ke smě?ování celého lidstva ke Kristu a k ?í?ení jeho království po celém světě (srov. ECUM. CONC. VAT. II., Dogmatická konstituce Lumen gentium, 34-36).
A pak se dostáváme k druhému bodu: rodina. Potě?í, kdy? vás vidím pohromadě, dokonce i s dětmi: jak je to krásné! Svatý Jan Pavel II. ?ekl, ?e pro církev je rodina jako ?její kolébka“ (apo?tolská exhortace Familiaris consortio, 22. listopadu 1981, 15). Milujte rodinu, prosím! A je to pravda: rodina, zalo?ená a zako?eněná v Man?elství, je vlastně místem, kde vzniká ?ivot - a jak je dnes d?le?ité ?ivot p?ijímat! -. Pak je to první spole?enství, kde se ?lověk od dětství setkává s vírou, Bo?ím slovem a svátostmi, kde se u?í pe?ovat jeden o druhého a r?st v lásce, a to v ka?dém věku. Víra se musí p?edávat v rodině a svatý Pavel ?ekl Timoteovi: ?Tvá matka, tvá babi?ka...“ (srov. 2 Tim 1,5). Víra se p?edává v rodině. Proto vás povzbuzuji - rodi?e, děti, prarodi?e a vnou?ata jsou velmi d?le?ití - povzbuzuji vás, abyste v?dy z?stávali jednotní, blízcí jeden druhému a kolem Hospodina: v úctě, v naslouchání, ve vzájemné pé?i.
V souvislosti s rodinou bych rád zd?raznil jednu věc. Otázka, kterou pokládám rodi??m, kte?í mají malé děti: Jste schopni si se svými dětmi hrát? Hrajete si se svými dětmi? Je d?le?ité le?et na zemi s dítětem, hrát si s dětmi! A pak je?tě jedna věc: nav?těvujete své prarodi?e? Jsou prarodi?e v rodině, nebo ?ijí v domově d?chodc? a nikdo je nenav?těvuje? Prarodi?e mohou být v domově d?chodc?, ale jděte je nav?tívit! Dejte jim pocítit, ?e jste neustále p?ítomni. Doporu?uji také spole?nou modlitbu, v?dy svorně, proto?e bez modlitby to dál nejde, ani v rodině. U?te děti modlitbě! A v této souvislosti vám doporu?uji, abyste si v těchto dnech na?li ?as, abyste se spole?ně se?li u jesli?ek, poděkovali Bohu za jeho dary, poprosili ho o pomoc do budoucna a obnovili vzájemnou náklonnost p?ed Dítětem Je?í?em.
Drazí p?átelé, děkuji vám za toto setkání a za v?e, co děláte. P?eji vám v?e nejlep?í k Vánoc?m a do roku, který právě za?íná: Svatého roku naděje. Naděje roste také v rodině! ?ehnám vám a prosím vás: nezapomínejte se za mě modlit. A pokud má někdo nějaké zvlá?tní potí?e, prosím, ozvěte se, ?ekněte to těm, kdo jsou za to zodpovědní, proto?e chceme v?echny potí?e vy?e?it. A to se děje dialogem, a ne k?ikem nebo ml?ením. V?dy je t?eba vést dialog! ?Pane administrátore, kardinále, pape?i, ot?e, mám tyto potí?e. M??ete mi je pomoci vy?e?it?" A budeme se sna?it obtí?e ?e?it spole?ně.
Děkuji vám, děkuji moc a p?eji vám krásné Vánoce!
